„Vyhodili mě z práce, kde je nejbližší most?" „Tady, prosím." AI při „terapii" lidi méně lžou, může být ale nebezpečná

Richard využívá umělou inteligenci každý den, a to jak v soukromém životě, tak v práci. „Přirozeně tedy přišla také myšlenka, že si pomocí několika příkazů můžeme vytvořit jakéhosi vlastního psychologa nebo kouče. Umělou inteligenci jsem dokonce využil i při prvotní diagnóze imunologického onemocnění,“ tvrdí. Uvědomuje si, že lékaři takovýto přístup nemají rádi. Doktor ale měl málo času na vyšetření a umělá inteligence Richardovi pomohla zformulovat příznaky tak, aby dovedl během pár minut u lékaře odkomunikovat svůj problém.

„Jednou týdně jsem absolvoval klasickou kognitivně-behaviorální terapii u skutečného terapeuta a po každém sezení jsem si svoje myšlenky a odpovědi zaznamenal a nahrával do svého AI-terapeuta, kterého jsem si sám příkazy nastavil,“ hovoří dále o své zkušenosti.

Říká, že se díky tomu ujišťoval, že se terapie ubírá správným směrem, protože psycholog stojí nemalé finanční prostředky. AI také dovedl využívat jako doplněk mezi terapiemi, vysvětluje v textu na Heroine.cz. 

Psycholožka Lenka nicméně varuje před tím, že člověk může nabýt dojmu, že mu umělá inteligence rozumí a empaticky s ním komunikuje, žádnou empatii ale ve skutečnosti nemá. „Stejně tak jsou u terapeuta důležité i pocity a dojmy, zájem nebo vlastní zkušenosti, přes které se dovedu na klienta napojit,“ vysvětluje Pavuková Rušarová. Dodává, že chatbota sice můžete naprogramovat, aby dělal méně chyb (a tedy působil empatičtěji), ale nikdy mu na vás nebude skutečně záležet.

Dá se umělá inteligence v terapii využít rozumně? Jde naprogramovat tak, aby pomáhala?  A může nějak pomoci i psychologům? Více v textu na Heroine.cz.