Někteří muži rozesílají fotografie svého ztopořeného přirození – a zhusta tak činí nevyžádaně. Podobné snímky dostávají nejen dospělé ženy, které se zaregistrují na seznamkách, ale i mladé dívky ještě na základní škole. Muži, kteří nevyžádané momentky posílají, se k tomu jen málokdy chtějí přiznat. Rozesílání explicitních fotografií není jen nevinná zábava, může mít silné dopady jak na oběť, tak i na pachatele.
„Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se se zasíláním podobného materiálu ve svém životě setkalo třicet procent české populace, polovině z nich pak přišly takové obrázky proti jejich vůli. Nejsou jen doménou seznamovacích aplikací a nezřídka se s nimi setkávají už dívky na základní škole,” píše ve svém článku o tomto fenoménu Lukáš Houdek. „To je také případ dnes dvaatřicetileté Kristýny z Prahy. První fotka jí přišla už ve dvanácti letech na chatovací skupině, kterou navštěvovala. „Bylo to pro mě šokující. Připadala jsem si pak špinavá,” popisuje, jak těžce se s fotkami vyrovnávala. Její vztah k mužům rané zkušenosti poznamenaly možná už nevratně, a fotky ztopořeného přirození už nechce dostávat ani ve vztahu.
Česká společnost má podle psycholožky Kateřiny Potyszové z Národního ústavu duševního zdraví sklony podobné neinvazivní obtěžování bagatelizovat a reagovat na něj například smíchem, který je však v dané situaci spíš reakcí plnou nejistoty a bezmoci. Nevyžádaný intimní obsah přitom může lidem způsobit velmi nepříjemné pocity. „Některé oběti mohou pociťovat úzkosti, stres, vykazovat symptomy posttraumatické stresové poruchy – zejména pokud jde o osoby, které mají za sebou traumatické zážitky,“ vysvětluje v textu Lukáše Houdka. Mnohé oběti se nakonec rozhodnou úplně opustit sociální sítě.
Dlouhodobý strach o své bezpečí si například odnesla Šárka, která na svém instagramovém účtu sdílela fotky a zajímavosti ze svého života na horách. Přes ně si ji našel i jeden mladý muž. Po pár nevinných zprávách následovaly explicitní fotografie. „Bojím se toho, že by se mohl objevit na naší boudě. Občas mi zatrne, když vidím někoho, kdo je mu podobný. Ten vnitřní strach mám,” přiznává.
Posílání nevyžádaných fotografií pohlavních údů může být také nepříjemnou součástí pracovních vztahů. Podle odborové právničky Šárky Homfray je zejména podobné nekontaktní obtěžování součástí toxické kultury na mnoha pracovištích. Lidé, kteří ho zažívají, navíc trpí obavami o místo nebo řeší, jaké nepříjemnosti jim na pracovišti můžou vzniknout. Nevědí si rady, a i proto raději mlčí.
Co vůbec vede muže k posílání pornografického materiálu? Posílají někdy podobné fotky i ženy? A uvědomují si zúčastnění, že jejich jednání může být i protiprávní? Vše, co jste o dickpicích chtěli i nechtěli vědět, si přečtete na webu Heroine.cz.