Antigona, Babička, Máj, Tyrolské elegie, Povídky z jedné a druhé kapsy. Mnozí z nás tyto knihy četli, nebo se tak aspoň ve škole tvářili. Většinou jsme tak ale učinili jenom proto, že tato díla – a řada dalších prověřených klasik – tvořila základ takzvané „povinné četby“. Podporují tyto seznamy doporučených děl děti v lásce ke knihám, nebo jim spíš dokážou od čtení odradit? A k čemu jsou tyto seznamy vlastně v dnešní době dobré, pokud pomineme maturitu z češtiny?
Na začátek jedna dobrá zpráva: není pravda, že současné děti už dobrovolně nevezmou knihu do ruky. „České děti a dospívající na tom s čtením nejsou tak špatně, jak by se při současné míře jejich online zapojení dalo čekat. Podle výzkumu, který provedla Národní knihovna ČR v roce 2021, považuje čtení knih za zábavné 61 % mladších školních dětí, 42 % dětí ve věku 9 – 14 let a 55 % dospívajících. Starší děti přečtou za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih,“ píše redaktorka (a autorka několika knih pro děti a mládež) Barbora Vajsejtlová.
Podporuje ale výuka ve škole jejich vztah ke knihám, nebo mu spíš škodí? Seznamy takzvané „povinné literatury“ se ve školách mění jen velmi pozvolna a ještě stále lze nalézt školy, které deváťáky nutí číst Epos o Gilgamešovi nebo Slovo o pluku Igorově. Jak tvrdí například učitel češtiny a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně a jeden z moderátorů oblíbeného podcastu Buchty čtou Stanislav Zajíček, není možné klasickou literatury z doporučené četby vynechat. „Je to nejlepší způsob, jak seznámit člověka s tradicí a podobou vývoje našich hodnot a ctností. Jiná věc je, kdy a jak je žactvu a studentstvu předkládat. Zcela určitě nemohou sloužit k tomu, aby přitahovaly k četbě, to už musí mít děti v sobě z rodiny.“
Na základní škole v Dolních Břežanech na to jdou jinak. Pro osmáky a deváťáky tamní vyučující sestavili seznam doporučené literatury, který reflektuje trendy: „Je rozdělený podle tematických sekcí, takže děti si mohou vybrat, jestli je například zajímá historie, mezilidské vztahy, sport a podobně. Orientaci jim usnadňují ještě hashtagy, kterými jsou jednotlivé tituly opatřeny, a které v několika slovech shrnují nejpodstatnější charakteristiky a obsah. Remarque a Hašek jsou tu vedle Soukupové, Sepetysové a Šabacha a celek působí velmi atraktivně,“ popisuje Vajsejtlová.
Jak dětem a dospívajícím pomoci, aby si čtení oblíbili? Na ZŠ Dolní Břežany se soustředí na povídání o knihách a zážitcích s nimi, a také na takzvané čtenářské dílny. Co ještě zabírá, aby děti byly ochotnější položit telefon a začít číst? A dají se filmové či divadelní adaptace nebo audioknihy také počítat jako přečtená díla? Více se dozvíte na webu Heroine.cz.
