Myslela jsem si, že všichni zbytečně šílí. Letos i náš život kompletně ovládl Cermat, dítě nemá čas ani na pubertu

Je všude. V dětském pokoji, v obýváku, v kuchyni, v ložnici, v telefonu. Cermat s námi prostě žije, i když jsem si myslela, že se nám podobné šílenství vyhne, píše v textu pro Heroine.cz Jana Červenková. První náznaky toho, že i její rodina se vydá cestou přípravných kurzů a neustálého procvičování, přišly zhruba rok před podáváním přihlášek na střední školy. V té době začala od kamarádek slýchat, jak se někdo někam nedostal, přestože měl 85 bodů. A začala si být nejistá. 

„Podlehla jsem. Přesně v půlce letních prázdnin. Někde mezi koupáním v potoce a pojídáním jahodové dřeně padlo prvních čtrnáct tisíc za přípravné kurzy. Tomu pocitu, že tam chodí úplně všichni, a ty přece nechceš vlastnímu dítěti zpackat budoucnost, když ho tam nepřihlásíš, jsem se nedokázala ubránit,“ píše v komentáři pro Heroine.cz.

A tak se i jejich víkendy proměnily v nekonečné opakování testů, tiskárna nepřestávala chrlit další a další otázky k procvičování. I Jana se tak stala součástí nečeho, co podle dětem kazí křehké chvíle dospívání. V době, kdy prochází pubertou a měly by se hladit samy sebe, zjišťovat, kým jsou a co je baví, se musí soustředit téměř výhradně jen na testy Cermatu.

„Kdybychom se jako rodiče dokázali domluvit, že se na to všichni prostě vybodneme a necháme Cermat zjistit skutečný stav znalostí dětí, prospělo by to nám všem. Ale stejně všichni nakonec jen nadáváme a rok co rok zoufale foukáme dál,“ stěžuje si v textu. Proč nechce říkat, kolik její rodina za přípravu na přijímačky utratila? A má podle ní situace jiné řešení? Více na webu Heroine.cz.