Petice rodičů žádá, aby děti chodily do školy až na devátou. Některé školy už to zavedly a mají výsledky

Petice, která se nedávno objevila na internetu, požaduje po ředitelích škol a ministerstvu školství, aby na druhých stupních základních škol a středních školách posunuli začátek výuky na devátou hodinu. Podepsalo se pod ni zatím okolo dvou set rodičů. 

Děti a dospívající totiž pro zdravý vývoj potřebují mít dostatek spánku. Pro věkové rozpětí šest až dvanáct let se doporučuje devět až dvanáct hodin spánku denně, pro třináct až sedmnáct let osm až deset hodin spánku. Jenže to je někdy těžké splnit. Dětem se s nástupem puberty posouvají jejich biologické rytmy, takže je pro ně přirozené chodit spát i vstávat později. Vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví Jana Kopřivová vysvětluje, že to, v kolik chodíme spát, se mění spolu s věkem. I starší děti ale musí vstávat brzy do školy, takže pro ně může být vstávání náročnější. 

Podle studie HBSC z roku 2022 tak děti a teenageři spí v posledních letech stále méně. Ve všedních dnech jich spí doporučenou dobu jen polovina. Děti to poté dospávají o víkendu. Jenže tím může vzniknout takzvaný sociální jet lag, což je nesoulad mezi přirozeným biorytmem a tím, co vyžaduje společnost, jako je výuka. Sociální jet lag nastává, pokud se načasování spánku ve všední dny a ve dnech volna výrazně liší. 

Jak může nevyspání ovlivnit dítě a jeho docházku do školy, ukazuje příklad čerstvého žáka šesté třídy Josefa. Ten má Aspergerův syndrom a ADHD a trápí ho potíže s usínáním. Jeho rodiče vyzkoušeli všechno možné, aby mu s tím pomohli. Zakázali mu obrazovku před usnutím, starali se, aby měl dostatek pohybu, omezili sladké. Jenže to nezabralo. Josef tak měl úzkosti z toho, že se nevyspí a bude ve škole unavený. 

Někdy usínal s pláčem o půlnoci a pak ráno nemohl normálně fungovat nebo odejít do školy. Pomohl mu až lék s melatoninem zvaný Slenyto. Jenže s nástupem puberty se to zase zhoršuje, jelikož spánek se teenagerům posouvá na pozdější hodiny. Podle jeho matky Terezy by tak Josef ocenil, kdyby výuka začínala později, aby to více vyhovovalo jeho biorytmům.

To, zda budou začínat později nebo ne, záleží na rozhodnutí škol, plošný začátek výuky není jednotně stanoven. A ministr školství Robert Plaga to měnit nehodlá. Některé školy tak začínají od devíti, jiné už třeba od sedmi. Názory ředitelů a ředitelek škol na pozdější začátek výuky se velmi liší. 

Jaké zkušenosti mají školy, které už pozdější výuku zavedly? Zlepšil se výkon dětí? A jak přesně vypadá sociální jet lag, ke kterému může vést dospávání dětí o víkendu? Nejen to si můžete přečíst na Heroine.cz.