Někde dva zameškané týdny, jinde dva měsíce. České děti přestávají chodit do školy, rodiče je omlouvají čím dál častěji

V posledním předcovidovém školním roce 2018/2019 činil průměrný počet zameškaných hodin na jednoho českého žáka či žákyni 87,5, loni dosáhl podle analytiků z PAQ Research průměrný počet absencí u dětí a dospívajících 103 hodin. To představuje zhruba tři až čtyři týdny, kdy dítě mezi zářím a červnem není ve škole. Nárůst o 18 procent se dá jen těžko vysvětlit jinak, než že děti a dospívající prostě přestávají chodit do školy.

Zajímavé je, že čísla se výrazně liší napříč regiony. „Například Frýdlant na Liberecku hlásí 146 hodin na žáka, Rumburk 144 hodin, Chomutov 142 hodin, Orlová 139 hodin. A na druhé straně tu máme Nový Bydžov nebo Humpolec, kde průměrná absence nedosahuje ani 55 hodin. V podstatě žádná z obcí s rozšířenou působností, které mají nízkou nebo velmi nízkou míru vzdělávací neúspěšnosti, nepřesahuje oněch průměrných 103 hodin ročně,“ píše v komentáři pro Heroine.cz Simona Horská.

Data ukazují, že v místech, kde je absence žáků vyšší, je nižší úspěšnost vzdělávání. Děti častěji nedokončí školu, nebo ve vzdělávání nepokračují dál. Rozdíl je také v typu škol, kde se vyšší absence objevují. Ty nejvyšší vykazují učiliště, kde některé školy v Ústeckém kraji hlásí i přes 200 zameškaných hodin na žáka a rok a průměrně napříč Českem jde o 170 – 190 hodin. Na středních odborných školách s maturitou v průměru studující zameškají zhruba 110 - 120 hodin. Nejméně ve škole chybí gymnazisté a gymnazistky, zhruba 70 hodin ročně.

Jaký je důvod? Proč bychom měli absence řešit? Je na místě například zavést za ně pokuty pro rodiče? Více v komentáři na webu Heroine.cz.