Jak zklidnit domov, netlačit na pilu, opečovat dětské emoce a u toho všeho nezapomenout na sebe? Máme tipy, jak z návratu do školy neudělat boj o přežití. Připomeneme si, proč je po škole nejdůležitější ticho a jaká drobná gesta pomohou zvládnout zářijový přesun do reality bez stresu a křiku. Protože základ jsou rodiče, kteří jsou sami v klidu.

Možná jste jako matky taky prošly fází, kdy jste dětem na svačinku připravovaly sendvič ve tvaru medvídka z domácího kváskového chleba s pomazánkou z domácího tvarohu a doma vypěstovaných bylinek. Přidaly jste očička z domácích ředkviček a k pití sbíraly ranní bio rosu, která se zachytila v lístcích kontryhele… A pak vás někdo natřel, že jste to zabalila do plastové krabičky, místo abyste vlastnoručně ušila ubrousek z domácího lněného plátna. No, to trochu přeháníme, ale opravdu jen trochu.
Samozřejmě že promyšlená svačina s dobrým poměrem bílkovin, komplexních sacharidů a vlákniny našim dětem zpříjemní den. Ale to platí i pro vás. Vyrobte dětem tortillu s žervé, připravte ovocný špíz nebo napečte banánové lívanečky. Jednu láskyplně načančanou porci si ale nezapomeňte dát stranou pro sebe! Neztrhejte se při tom a inspirujte se třeba na instagramu expertky na výživu a kvalitu potravin Karolíny Fourové @karolinafour nebo přímo v její Výživné kuchařce.
Může být něco lepšího než učení, které je zábavné? Možná takové, o kterém ani nevíte. Pořiďte svému dítěti pomůcku, díky které se bude učit, aniž by si to uvědomovalo. Existují třeba kreativní podložky na stůl s různými motivy, které dětem pomůžou osvojit si abecedu nebo poznat mapu světa. Obecně platí, že když si chcete něco zapamatovat, mějte to na očích. Můžou to být tvary nepravidelných anglických sloves připnuté zevnitř na dveřích od záchodu. Nebo třeba afirmace, kterou si pověsíte na ledničku a která vám bude připomínat přesně to, co potřebujete nejvíc slyšet (a která vás nebude rozčilovat).
Všechno je lepší, když k tomu máte dobrou knížku. A také je vědecky dokázané, že četba beletrie zlepšuje sociální inteligenci a zvyšuje schopnost empatie. Četba z nás doslova dělá lepší lidi, což platí pro kluky i pro holky a od prvních čtenářských zkušeností. Například Dinosauři z 1. B od Markéty Veselé a s ilustracemi od Venduly Hegerové je kniha o dinosaurech, kteří nastupují do školy a čeká je první školní rok plný nových zážitků. Kniha Jezevec Chrujda točí film zase děti učí, že není správné hodnotit někoho na základě vzhledu. Je o tom, že do lesa přiletí pestrobarevný papoušek, jehož zářivé peří obdivují všechna zvířátka. Černobílý jezevec Chrujda si připadá obyčejně a nikdo si ho nevšímá. Do lesa ale přijede filmový štáb, který chce natočit černobílý film, a jezevec dostane hlavní roli. Stane se z něj filmová hvězda a ostatní zvířátka zjistí, že každý může být výjimečný a že každý má své přednosti.
O něco starší čtenářky a čtenáři už si místo o jezevcích a dinosaurech budou spíš chtít číst o tom, co zažívají jejich vrstevníci a vrstevnice. V žánru young adult literatury doporučujeme vaší pozornosti spisovatelky Evu a Kláru Pospíšilovy a jejich novinku Eli. Autorky jsou partnerky v životě i v tvorbě. Píšou o klučičích hrdinech a vedle gay romance otevírají i další témata, jako je šikana, vztahy s rodiči nebo život s hendikepem. V nakladatelství Host kromě Eliho vyšly i jejich knihy Klukovina a Nocturno pro Erika.
Speciální přívěsek, kamínek nebo náramek pro štěstí malým dětem připomene, že na ně myslíte, i když jsou ve škole. Pro některé děti je to velká psychická opora. Jak upozorňuje psycholožka a psychoterapeutka z programu Jak vychovávat a nezbláznit se Vlaďka Bartáková, držet tajná gesta ze školky často potřebují i prvňáci, druháci nebo introvertní děti. „Může to být nakreslené srdíčko, plyšák v tašce nebo vědomí, že když mu je teskno, může se podívat na mraky, protože ví, že vy vidíte stejné mraky,“ vysvětluje Bartáková ve svém podcastu Počítám do tří!
Rituály a podobná malá kouzla ale fungují i na dospělé. Harvardská studie zjistila, že placebo pomáhá i tehdy, když člověk ví, že dostává placebo. Takže je pravděpodobné, že nějaký ten kamínek pro štěstí nebo kouzelné slovo pomůže přečkat zářijové běsnění i vám.
Přijde vaše dítě domů a místo pozdravu se zeptá, jestli může na tablet? Nebo se na vás ani nepodívá, protože zrovna paří hru? Anebo na vás tlačí s tím, že je poslední ve třídě, kdo nemá chytrý telefon? V novém seriálu o výchově dětí v online i offline světě autorek Lilie Khousnoutdinové a Petry Schwarz Koutské uslyšíte, jak takové situace řešit. Nová podcastová série otevřeně probere, jak digitální výchovu řešit a čím se při rozhodování řídit. Přizvou si k tomu rodiče, ale i odbornictvo z psychologie, medicíny nebo kriminalistiky. Proberou s nimi mentální i fyzické zdraví, šikanu, bezpečnost i vztahy v rodině.
Začít se chystat na volbu střední školy můžete klidně s předstihem, nemusíte čekat na začátek 9. třídy. Začněte tím, že se zamyslíte, na co se při vybírání školy vůbec ptát. Vy znáte své dítě nejlépe, takže jste největší odbornice a odborníci na to, co je pro něj důležité. Zajímejte se ve vámi vyhlídnutých školách například o to, jak moc si děti můžou studium přizpůsobit a převzít za něj zodpovědnost. Ptejte se, jak funguje komunikace mezi vyučujícími a dětmi, jak škola pracuje s chybou, jak hodnotí pokrok nebo jak mohou studenti a studentky ovlivňovat dění a pravidla ve škole. Díky těmto otázkám získáte konkrétní představu o tom, jestli vám škola bude vyhovovat. Například gymnázium da Vinci v Dolních Břežanech nabízí už od 1. ročníku množství volitelných seminářů, výjezdů a projektů, které vycházejí přímo ze zájmů a témat studentů. Všichni ve škole si tykají, využívají výhradně slovní hodnocení a žáci a žákyně se aktivně podílejí nejen na tvorbě pravidel, ale i na tom, jak samotná výuka probíhá.
Pokud vašeho potomka hned po návratu domů zasypete otázkami typu, co bylo dnes ve škole, nejspíš se toho mnoho nedozvíte. Místo obecných dotazů fungují lépe konkrétní otázky. Například: Co tě dnes rozesmálo? Nebo: Jaké tři nové věci ses dneska dozvěděl/a? Ale než se začnete ptát, věnujte dětem pět až deset minut ticha, aby měly čas zklidnit svůj zahlcený nervový systém. Nejspíš to znáte na vlastní kůži.
O tom, jak komunikovat s citlivými jedinci (což je v různé míře většina z nás), jsme před časem natočili epizodu podcastu Hlas Heroine. Autorka knihy Citlivka Alena Wehle v něm rozebírá, co pomáhá citlivým dětem, které se cítí přehlcené, a co pro sebe můžou udělat dospělí. Věnovali jsme díly i tomu, co škola může zakazovat, jak je to s mobily ve školách nebo proč je dobře, že se nově v prvních a druhých třídách už nebude hodnotit známkami. Hlas Heroine najdete na Youtube, Spotify i dalších aplikacích. Tak si ho proklikejte.
Klidný rodič znamená i klidnější dítě. Děti jsou totiž velmi citlivé na emoce svých rodičů. Pokud z vás cítí stres, spěch nebo nervozitu, snadno tyto pocity převezmou. Takže platí co? Nasadit onu pověstnou kyslíkovou masku nejdříve sobě. Zajímavé a hravé nápady, jak se zklidnit a ukotvit, nabízí kniha Všímejte si svého těla. Každý den v ní najdete jedno cvičení vhodné k propojení mysli a těla. Nechybí ani dechové techniky, které stimulují parasympatický nervový systém. Stav mysli je totiž často odrazem stavu vašeho těla. Tak si ho všímejte a dejte svému tělu bezpečí!
Přechod z prázdninového bezčasí do školní rutiny bývá náročný pro děti i pro rodiče. Aby pro nikoho nebylo první září zbytečným šokem, vyplatí se návrat k řádu dávkovat postupně. Nemusíte hned zavádět vojenský dril a kazit tak poslední dny prázdnin, stačí už pár dní předem pomalu posouvat ranní budíček i snídani blíž k reálnému školnímu času. Dětem se do dřívějšího vstávání pochopitelně nebude chtít, ale pozvolná příprava ušetří spoustu zbytečného stresu v první ostré ráno.
K plynulejšímu přijetí nového režimu pomáhá vizualizace času. Abstraktní sdělení, že „za chvíli začíná škola“, může být matoucí nebo stresující. A připomínky typu „tak už se vám to krátí, prázdniny jsou skoro pryč“ jsou spíš dost otravné. Rodinný kalendář nebo jednoduché odpočítávání na lednici naopak poskytne jasný přehled. U menších dětí z toho lze udělat večerní rituál – odškrtnout den, nalepit samolepku a probrat, co se ten den povedlo. Starším dětem zase společný vizuální přehled o zbývajícím čase dodá pocit kontroly, jistoty a předvídatelnosti. Ať už se dítě do lavic těší, nebo má z návratu spíš obavy, jasně viditelný plán a společné kroky k denní rutině pomohou celé rodině připravit se na změnu s větším klidem. A když všechno selže, je tu stále ten tip výše.
Důležitým krokem k nastolení pohody vašeho školáka je, že v prvé řadě musíte být v pohodě vy sama. A pokud jste neustále v pohybu - pracujete třeba v kavárně, pak čekáte, až dítěti skončí kroužek a pak ještě doděláváte práci doma, musíte s sebou nosit také spoustu věcí. I jejich správným výběrem si ale můžete výrazně zjednodušit život. Zkuste třeba skládací myš Mobi Fold. Je jednoduchá, kompaktní, složená se vejde i do malé kapsy u kalhot, a když ji rozložíte, má pohodlný tvar, který se přizpůsobí vaší ruce. Navíc je vhodná pro praváky i leváky.





