„Má tetování a piercing, no chudáci její děti.“ Jak má vypadat správná matka?

Ridina Ahmedová vychází z vlastních zkušeností i ze zkušeností svého okolí: „Lucia má modifikace, piercingy, tetování a dredy. A taky je máma dvou dcer. Když jsme na sítích platformy Moje tělo je moje sdíleli její portrét, netušili jsme, jaká se strhne bouře. Tisíce reakcí, stovky komentářů. Sprosté hejty jsme mazali, ale zaujalo nás, že víc než vzhled samotný se stal rozbuškou fakt, že má Lucia děti. A nejen to – ona je dokonce přesvědčená, že jí vzhled v dobrém mateřství nepřekáží. Opakovaně zaznívaly výkřiky, že takhle přece dobrá máma nevypadá.“

Ridina Ahmedová přiznává, že ji vlna nenávisti šokovala. Jak to, že se tolik lidí vyjadřuje k mateřským kompetencím neznámé ženy jen na základě jejího vzhledu? Co se z toho vlastně dozvídáme?

Sociologická perspektiva vysvětluje, proč se mateřství často pojí se ztrátou autonomie: ženské tělo jako by nikdy nepatřilo jen ženě samotné. Jednou „patří“ budoucím dětem, pak těm skutečným, a mezitím společnosti, která skrze normy hlídá, co je ještě v pořádku a co už ne. I proto se z debat o vzhledu tak snadno stávají soudy o charakteru a kompetencích.

A do toho všeho, jak si všímá Ridina Ahmedová v komentáři pro Heroine.cz dále, vstupuje ideál supermatky – ženy, která zvládá všechno. Je krásná, výkonná, klidná, vždy laskavá, informovaná a dokonale organizovaná. Nikdy unavená, nikdy rozpolcená, nikdy „moc“. Nedosažitelný standard, který si ale mnohé z nás nesou v hlavě jako vnitřní hlas.

V komentáři se Ahmedová ještě věnuje tomu, jak dopadla velká anketa, jak by ženy a matky měly vypadat. A především nastiňuje, co dělat, abychom jako matky získaly zpět autonomii a svobodu v rozhodování o svém těle, vzhledu i životě. Celý text najdete na webu Heroine.cz.