Jsem tou, před níž demografové varují. Proč mám jen jedno dítě?

„Mám jen jedno dítě a jsem tak podle statistiky příčinou budoucí demografické katastrofy. Jenže: Tahle informace ve mně vůbec nevzbuzuje chuť zachraňovat dalším potomkem svůj nebo cizí důchod,“ vysvětluje na webu Heroine.cz Ria Gehrerová.

Jedním z důvodů, proč se s partnerem rozhodli dítě mít, byla zvědavost, jaké to bude. „Zažít těhotenství, porod, držet v rukou miminko, vodit dítě do školky. Tímhle vším jsme si prošli a dále procházíme.“ Touha zažít něco nového se jim však už s dalším dítětem nespojuje.

Co by je tedy přimělo mít další dítě? „Upřímně, netuším.“ Přitom uznává, že jsou vlastně privilegovaní: peníze pro ně problém nejsou, bydlení mají taky zajištěné, rodinná záchranná síť funguje, měli štěstí na školku.

S partnerem si rozdělili péči o dítě férově. A právě proto vědí, kolik práce a mentální zátěže mít dítě obnáší. „Varování demografů nám navíc připomínají, že zanedlouho nám může přibýt i péče o další lidi – o naše vlastní rodiče,“ dodává Gehrerová.

V celém komentáři na webu Heroine.cz se dočtete, že systém nemá problém jen s tím, když se rodí málo dětí. Má problém vyřešit také situaci, že se někde rodí dětí moc. Že o ženách okolo třicítky a o matkách malých dětí mnozí zaměstnavatelé stále mluví jako o rizikových zaměstnankyních a část z nich se jejich přijímání do práce snaží aktivně vyhýbat.

Proč Riu Gehrerovou štve, že už je v jazyce zavedený pojem „pokuta za mateřství“, ale ne „pokuta za otcovství“. A ptá se, proč musí mít rodičovství stále pachuť oběti a risku. A zda si umíme vůbec představit, jak by svět přátelský k dětem a rodinám mohl vypadat. Čtěte celý text na Heroine.cz.