Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Kdo mi pohlídá dítě? V Česku se matky teprve učí říkat si o pomoc, najmout si chůvu není ostuda

Zažité stereotypy kladou na dnešní matky extrémní nároky. Najmout si někoho, kdo by s péčí o děti či úklidem vypomohl, je stále v mnohých rodinách tabu. Společnost se ale vyvíjí a s ní i potřeby rodičů. Pandemie navíc v této oblasti mnohé změnila, říká Petr Šigut, zakladatel platformy Hlídačky.cz, která takové služby nabízí.

Před deseti lety jste založil platformu pro hledání chův. Co vás k tomu vedlo? 

Na začátku stála jednoduchá myšlenka: Devadesát procent péče o rodinu a domácnost mají na svých bedrech ženy, pojďme jim to usnadnit. Neumíme bohužel odstranit příčiny, proč tato nerovnováha stále platí. Ale snažíme se alespoň řešit dostupnost kvalitní výpomoci.

Prošli jsme si za ty roky mnohým, mimo jiné startupovým akcelerátorem StartupYard. A než jsme se dopracovali k současnému systému, otestovali jsme a následně zahodili spoustu slepých větví. 

„To si nemohla zařídit hlídání?“ Kam všude matky s dětmi (ne)patří

Komentář

Jakých třeba? 

V době, kdy jsme Hlídačky.cz rozjížděli, byl z podobných platforem nejpopulárnější Uber. A různé další platformy, včetně té naší, vznikaly tak trochu po jeho vzoru. V duchu kdo nejdřív dorazí, ten má zakázku. To se ale rychle ukázalo, že v případě hlídání dětí fungovat nebude. Rodiny si nejprve potřebují vybrat dobrou hlídačku, která jim sedí, až potom s ní řeší časy hlídání a podobně. Nechtějí tu nejbližší, chtějí tu nejlepší. Na začátku jsme tedy museli opustit takový, řekl bych, mužský pohled na věc. 

Existují na to mužské a ženské pohledy? 

Do jisté míry ano. V inzerátech na našem webu se to krásně ukazuje. Muž napíše něco jako: „Potřebuju hlídat ve středu od 15.00 do 18.00.“  Oproti tomu žena se obvykle rozepíše ve stylu: „Hledám hlídání pro tříletého Matýska, který už umí to a ono a rád si hraje s vláčky.  Kdyby se našla hodná paní, která by si s ním rozuměla, můžeme se potkat na kávě.“ A protože většinu poptávajících tvoří ženy, nelze ten proces úplně automatizovat. 

Lidé přes naši platformu samozřejmě poptávají i takové to krizové hlídání, které spěchá, a pak se to tomu Uberu může podobat. Ale rozhodně to není gros té poptávky.  

Dnes už Hlídačky.cz nejsou jen o chůvách. Jaké všechny služby zastřešují?  

Hlídáním dětí jsme začali a postupně přidali úklid, pak výpomoc s domácími mazlíčky, a nakonec i péči o seniory.  Chtěli jsme pokrýt celý životní cyklus rodiny. Hlídání dětí a úklid dnes tvoří zhruba osmdesát procent zakázek, patnáct procent připadá na mazlíčky a pět na péči o seniory. S tou jsme na začátku, ale věříme, že do budoucna se to ujme. Naprostá většina lidí chce žít i ve stáří v domácím prostředí. Jsou tedy potřeba služby, které jim to důstojně umožní. 

Foto: archiv Petr Šigut

Petr Šigut

Zakladatel a CEO portálu Hlídačky.cz, on-line platformy pro hledání výpomoci v domácnostech, od hlídání dětí přes úklid a opatrovaní domácích mazlíčků až po péči o seniory. Vystudoval obor SSME na Masarykově univerzitě. V minulosti mimo jiné pracoval pro technologické firmy v San Franciscu. S Hlídačkami.cz prošel startupovým akcelerátorem StartupYard. Je členem představenstva České asociace sdílené ekonomiky.

Podle čeho si rodiny hlídačky mohou vybírat? 

Uchazečkám nabízíme různé formy prověření a je na nich, které z toho podstoupí. Od osobních pohovorů v našich ověřovacích centrech přes ověření službami jako BankID či mojeID po možnost nahrát občanský průkaz nebo trestní rejstřík. A funguje také hodnocení od jiných rodin. Za deset let máme přes 300 tisíc registrovaných uživatelů a uživatelek, takže když si vyberete hlídačku, která má pět pozitivních hodnocení od různých rodin, je velká šance že bude skvělá.

Záleží na každém poptávajícím, jaké má na výpomoc požadavky. Přičemž často nakonec rozhodují i osobní sympatie. 

Také lokalita bude asi do jisté míry určující, je to tak? 

Jistě, systém rodinám nabízí hlídačky z nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti. Pokrýváme ale celou Českou republiku, a to s 11,5 tisíce aktivních hlídaček. Naší cílovkou jsou rodiny a ty často bydlí mimo velká města, do kterých třeba jen dojíždějí za prací. Pokrýváme velká města i venkov. 

Ve spolupráci s Českým červeným křížem nabízíte chůvám možnost proškolit se v kurzu první pomoci zaměřeném přímo na děti. Nechystáte i další podobné spolupráce? 

Zatím se naprosto záměrně držíme té první pomoci jako hlavní věci. Zkoumali jsme další možnosti, různé kurzy pro chůvy, a upřímně řeknu, že jsme v tom neviděli velký přínos. Působí to dobře jako razítko, ale při bližším zkoumání zjistíte, že jsou to jen desítky let staré poučky. Oproti tomu kurz první pomoci má jasný smysl. Dítěti zaskočí jídlo, je třeba vědět, co dělat.

Je důležité říct, že my se nestavíme do role nějakého arbitra. Nesnažíme se určovat, který přístup k dětem je ten jediný správný. O tom si individuálně rozhoduje každá rodina sama. Některá preferuje poddajnou studentku, která bude dítě vychovávat přesně podle instrukcí, jiná hledá přísnou babičku, co umí dát do latě dva zlobivé kluky. Někomu se líbí, když chůva skáče s dítětem na trampolíně a leze po stromech, někdo to má naopak. A vezměte si, kolik názorových proudů je jen kolem jídla například. 

Foto: Shutterstock

Supermámy sledují potřeby rodiny, popletení tátové nenajdou ani boty. Vědkyně zjistila, jak stereotypy změnit

Mentální zátěž (mental load)

My neříkáme, co je dobře, co špatně. Říkáme, jak jsme danou uchazečku prověřili, jaké má vzdělání a že třeba absolvovala zmíněný kurz první pomoci. Rozhodnutí je pak ale vždy na té konkrétní rodině a odvíjí se od jejích individuálních potřeb a priorit. 

Zvolili jste model, kdy poptávající platí za přístup do platformy poplatek, zatímco zájemkyně o práci se registrují zdarma. Proč? 

Ten důvod je jednoduchý, kdyby musely členství platit hlídačky, bylo by jich na výběr daleko méně. Pro paní hledající přivýdělek v podobě hlídání nebo dalších služeb, které naše platforma nabízí, nemusí být jednoduché hradit nějaký poplatek, byť v řádu stokorun. Což ovšem nekoreluje s tím, jak dobře by danou práci odváděla. 

Zvolili jsme tedy systém, kdy poptávající platí měsíční či delší předplatné, podobně jako třeba za Netflix, a díky tomu mají přístup k naší platformě a rezervačnímu systému, můžou se spojit s libovolným počtem hlídaček, a to i prostřednictvím naší mobilní aplikace. A v neposlední řadě využívají výhod pojištění. Všechny rezervace učiněné přes náš portál jsou pojištěné tak, aby byly pokryté běžné škody a úrazy, ke kterým může během hlídání či úklidu dojít. 

 A hlídačky na straně druhé mají vstup do platformy zdarma. Samy si určují finanční odměnu za své služby, která pak celá připadne přímo jim.  

Pořád mluvíte jen o ženách hlídačkách. Ze strany mužů tedy o tuto práci zájem není? 

Minimálně, i když se také občas nějaký objeví. Ale je to opravdu doména žen na straně nabídky i poptávky. Pozitivní trend vidím v tom, že přibývá matek, které si o tu pomoc řeknou, najmou si chůvu nebo výpomoc s úklidem. I když stále vnímáme, že tento trend brzdí kulturní zvyklosti a bariéry. Mnohé matky na sebe kladou příliš vysoké nároky, mají pocit, že musejí všechno zvládat samy. Západ je v tomto směru daleko před námi, ale věřím, že to budeme postupně dohánět.  

Za deset let existence máte vývoj na trhu jistě do značné míry zmapovaný. Jak se poptávka po výpomoci v domácnosti vyvíjí? 

Musím říct, že hlavně pandemie s tím velmi zahýbala. A nemyslím jen skutečnost, že jakmile se rozvolnila pravidla pro cestování, registrovali jsme masivní nárůst poptávky po hlídání domácích mazlíčků. Teď přes prázdniny tvořilo až třicet procent zakázek hlídání psů a koček. Nějaký čas se nikam nemohlo a lidé to teď zjevně dohánějí. 

Ale i co se týče hlídání dětí a úklidu, tak jsme aktuálně na rekordních číslech. Přisuzujeme to tomu, že rodiny opravdu špatně snášely pandemickou izolaci. S nadsázkou k tomu říkám, že manželské páry uvězněné spolu v bytě se po roce víc bály rozvodu než covidu. Lidé byli psychicky vyčerpaní a dnes jako by si to vynahrazovali, chtěli si odpočinout, mít víc času pro sebe, ulevit si od stresu. Výpomoc v domácnosti je jednou z cest. 

Článek vznikl ve spolupráci s Hlídačky.cz

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s