E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Musíme snášet, když se někdo na internetu vyjadřuje vulgárně a výhružně?

„I když budeš svůj postoj vyjadřovat něžně a nenásilně, měl bys být zadržen a utracen.“ V tomto duchu se minulý týden vyjádřil Mirek Topolánek. Jsou takové projevy ve veřejném prostoru v pořádku, nebo už jsou za hranou? Chceme tohle vídat a slýchat? Musíme to snášet, protože „je to jen nadsázka“? A co na to svoboda slova?

Bývalý premiér Mirek Topolánek nazval novinářku Apolenu Rychlíkovou „mimořádnou krávou“ v reakci na její tweet o tom, že je jí úzko za lidi, kteří upadají do chudoby. Minulý týden vyplodil další perlu. Prý kdokoli podpoří, třeba jen něžně a neagresivně, jedno určité vyjádření dvou výborů Evropského parlamentu, „musí být obratem zadržen a v lepším případě utracen“.

V prvním případě šlo o osobní útok na novinářku, který neměl s argumentací nebo věcnou kritikou její práce vůbec nic společného.

Ve druhém případě nejde ani tak o to, na co Mirek Topolánek reagoval. (Jen stručně: Výbory odmítly dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie, což by v důsledku znamenalo nižší nebo žádnou podporu EU těmto zdrojům. A pro pochopení páně Topolánkova rozčilení je dobré vědět, že pracuje v teplárenském průmyslu, tudíž má na takových rozhodnutích obrovský (ne)zájem.)

Násilí v kyberprostoru roste a odborníci a odbornice se shodují, že je třeba ho potírat. Jenže v reálu na to nikdo nemá odvahu, a tak tyhle vulgarity plynou sítěmi v poklidu dál.

Neřeším faktickou, politickou a ideologickou rovinu věci. Jde čistě o to vyjádření. „Každý, kdo to podpoří, musí být utracen.“

To jako vážně?

„Byť jediný idiot… třeba jen něžně a neagresivně… zadržen a utracen… v lepším případě.“

Za hranou

Doufám, že nejsem jediná, komu nadávky a podobné výroky přijdou daleko za hranou. Za hranou slušného chování a vyjadřování. Za hranou toho, co chceme ve veřejném prostoru vídat a slýchat. Za hranou toho, čemu bychom chtěli vystavovat své děti, které si pak budou myslet, že takhle mluvit je v pořádku.

Je to v podstatě výzva k likvidaci jiných lidí, a to na základě toho, že mají na nějakou věc jiný názor.

Vadí vám nadávky a výhružky na sociálních sítích?

Násilí v kyberprostoru roste a odborníci a odbornice se shodují, že je třeba ho potírat. Jenže v reálu na to má málokdo odvahu, a tak tyhle vulgarity plynou sítěmi v poklidu dál.

Nenalhávejme si, že to je jen jeden náhodný řečový akt jednoho obhroublého člověka. Takhle svět nefunguje. Tyhle věci existují v řadě a v komplexu. Tisíce jednotlivých vyjádření a podnětů denně vytvářejí určitou kulturu a formují to, co považujeme za normální.

Když někdo vyzývá k likvidaci lidí s jiným názorem, vytváří podloží pro nenávist, násilí a démonizaci určitých skupin. Děsivé důsledky takových jednání známe z historie. Například podněcování nenávisti vůči Židům nebo vůči etnické skupině Tutsiů před genocidou ve Rwandě v roce 1994, kde bylo během několika měsíců zmasakrováno více než půl milionu lidí.

Je to jen nadsázka?

Nemusí jít hned o masové vyvražďování. Má to dopad na celkovou politickou kulturu. Pak se nedivme, že politici, kteří se vyjadřují buransky a vulgárně, mají tak velkou podporu – „je takový lidský, jeden z nás, říká na rovinu, jak to je“.

Oblíbená námitka je, že „je to jen nadsázka“.

„Ať tě znásilní horda migrantů, ty tlustá krávo.“ Musíme si takové komentáře na internetu nechat líbit?

Kyberšikana

No ještě aby ne! Kdyby to bylo myšleno vážně, to už by byl opravdu velký průšvih. Když „je to jen nadsázka“, znamená to, že je tím pádem všechno OK, že si každý může plácat naprosto cokoliv, protože „to nemyslel vážně“? Že to v lidech na druhé straně aparátu nevyvolá žádnou jinou emoci než pobavení?

Vážně míněnou výzvu k likvidaci jiných lidí bychom všichni odsoudili okamžitě. Když se ale něco omluví tím, že „je to jen nadsázka“, náhle to vlastně nesmíme kritizovat, jinak jsme přecitlivělí a „nemáme smysl pro humor“. Přitom normalizace takových projevů a chování dlouhodobě vytváří dojem, že nějaké to násilí je tak trošku v pořádku.

Dalším oblíbeným protiargumentem je „svoboda slova“. Tu u nás někteří považují za trumfovou kartu, která přebije všechno. A pokud ji chcete omezit, pak prosazujete komunismus a totalitu jako z Orwellovy knihy 1984.

To je samozřejmě nesmysl. Svoboda slova není neomezená. I naše zákony stanoví, že mezi omezení svobody projevu patří například hanobení národa, podněcování k nenávisti vůči skupině osob, šíření poplašné zprávy, pomluva, projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, popírání genocidy, podněcování k trestnému činu nebo jeho schvalování.

Když už jsme se shodli na tom, že opravdu není OK říkat „házet kriply ze skály“ a „Židi do plynu“, měli bychom si jasně říct, že není v pořádku ani tohle.

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s