Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Děti s mobily: Jak uchovat mentální zdraví dětem i sobě?

Děti a hraTechnologieVýchova
Irena Hejdová
| 11. 1. 2022 | 15 komentářů | 9 339
Děti s mobily: Jak uchovat mentální zdraví dětem i sobě?
Foto: Shutterstock

Jednou to přijít muselo. Moje devítiletá dvojčata dostala od Ježíška své první mobily. Ještě pod vánočním stromečkem začala obě dítka do svých mobilů horečně vkládat kontakty na nejbližší rodinu a přátele, upravovat plochy, fotografovat dárky a rozesílat žertovná videa do všech stran. Od té doby nemine den, kdy bych si neříkala, jestli Ježíšek neměl tenhle danajský dar ještě trochu odložit. Jak bychom měli nakládat s mobily v rukou svých dětí?

Už jsme si zvykli, že výchova dětí může být třaskavým tématem nejen ve veřejné diskuzi. Matky a otcové jsou schopni se do krve pohádat o to, jak volně, či naopak přísně vychovávat své děti, zda jim nechávat přehršel volného času, či je zavalovat kroužky, zda s nimi spát v posteli, nebo je po porodu hned uložit do postýlky v dětském pokoji. Je tak logické, že i na přístup dětí k technologiím panují zcela protikladné názory. Někdo dětem mobily a tablety v rukou nijak neomezuje, jiní jim je naopak do rukou ani nedají. Jak může vypadat zlatá střední cesta? 

Když jsem oslovila několik rodičů ze svého okolí, většina se shodla, že dětem pořídili první telefon kolem jejich osmi až deseti let. „Náš syn dostal teď v prosinci mobil k desátým narozeninám, ještě bychom počkali, ale už byl poslední ze třídy, kdo ho neměl,“ říká Tereza. Někteří svým dětem pořizují zpočátku tlačítkové mobily, které nenabízejí tolik lákadel jako chytré telefony. Tak postupovala i Kateřina. Její děti dostaly jako první telefon „společný domácí“ – fungoval jako pevná linka, pro vzájemné volání s rodiči, když byl někdo doma sám. Druhé telefony dostaly Kateřininy děti ve třetí třídě, to už byly tlačítkové, ve dvanácti letech pak dostaly iPhone. „Kupodivu nenastalo žádné nadužívání ani hraní. Nemuseli jsme omezovat čas, jen občasně sledujeme, kde se googlí – a jsme mile překvapení,“ dodává Kateřina.

Dětem se špatně vysvětluje, proč jiné děti mají neomezený přístup k hrám a od displejů se téměř neodlepí.

Většina rodičů alespoň základně čas dětí na mobilech reguluje prostřednictvím speciálních aplikací, průměrně na hodinu denně. Řada rodičů se nicméně shoduje, že jim vlastní rodinné nastavení komplikuje neřízené používání technologií v jiných rodinách. Dětem se špatně vysvětluje, proč jiné děti mají neomezený přístup k hrám a od displejů se téměř neodlepí. „Spolužáci dětí smějí být na mobilech neomezeně, hrají hry. Na cestách také vidíme, že děti kamarádů se často ani neodlepí od displeje a rodiče je pro vlastní pohodlí nechají, aby měli klid. Nonstop s tím bojuju a neustále se se synem dohaduju,“ shrnuje častou rodičovskou zkušenost Alena, matka devítiletého a čtyřletého syna. 

Lockdown online

Mnoho českých rodičů přiznává, že s jejich digitálními limity značně zamával covid a nyní se jen těžce daří vracet situaci pod rodičovskou kontrolu. „S první covidovou vlnou se nám celý systém úplně rozbil, děti jely přes mobily skoro nonstop, špatně se to teď vrací k normálu,“ přiznává Anna. I Radka vzpomíná, že v době lockdownů šlo omezovat mobilní aktivity dětí jen těžce. „Měli jsme doma dvě děti, řešili jsme školu online a oba rodiče jsme na full time pracovali z domova. Limity nastavení ve Family Link jsme dost prodlužovali a vrátit se zpět je dost těžké.“

„Protože jsem to řekla!“

rodičovské hláškyFoto: Shutterstock

Zraňující výroky našich rodičů nám někdy znějí v uších až do dospělosti. Stále si pamatujeme, jak jsme se kvůli nim cítili ukřivděni a nepochopeni. I přesto je ale přes svoje děti někdy posíláme dál. 

Jaké jsou rodičovské věty, které už nechcete předávat dál?

Řada z nás vzpomíná, že během loňských a předloňských lockdownů visely děti na Teams celá dopoledne a ještě si odpoledne volaly se spolužáky a my to se skřípěním zubů brali jako nutnou daň za jejich sociální izolaci v době zavřených škol. I během naší listopadové celorodinné měsíční covidové izolace jsme původní denní limit patnácti minut hraní na jedno dítě hravě prolomili na několikanásobek, v rámci zachování vlastního psychického zdraví, činíme tak ostatně třeba i během dlouhých cest letadlem či při jiných výjimečných událostech. A teď nám do toho vpadly mobily. 

V běžném provozu jsme pro omezování mobilních aktivit dětí zvolili oblíbenou aplikaci Family Link. Celkově smějí naše děti každý den používat mobily pouze hodinu, do té se musejí vejít s hraním her (omezeným ještě na patnáct minut, tento limit ale bude pravděpodobně brzy prolomen na půlhodinu), vytvářením videí, e-mailováním, učením jazyků přes Duolingo a komunikací přes Teams. Stažení každé aplikace musíme odsouhlasit. Neomezili jsme jen WhatsApp, který děti používají pro komunikaci s kamarády, a Spotify, aby mohly poslouchat hudbu. Vzhledem k věku zatím děti nemají žádné sociální sítě a doufám, že jim to vydrží co nejdéle. Každý den od 19 hodin do 7 ráno nesmějí naše děti mobil používat vůbec, a protože v rámci svého tarifu nemají data, řadu funkcí mohou využívat jen doma. 

Závislosti na sítích

Co se přístupu k technologiím týče, jsme asi spíše přísnější rodiče. Ztotožňuju se s legendárním zákazem technologií, který svým dětem naordinovali technologičtí vizionáři Bill Gates a Steve Jobs. Gates dětem povolil vlastní mobily až ve čtrnácti letech, Jobs zakazoval svým dětem používat iPady, které přitom sám přivedl na svět. To bylo ovšem zhruba před deseti až patnácti lety, technologie od té doby značně pokročily. Dnes nás obklopují všude, řada dětí už prakticky vyrůstá s mobilem či tabletem v ruce.

Omezujete dětem čas, kdy mohou využívat mobilní telefon?

Hodně z nás tak ve svém okolí vídá i děti, které nezřízené (a neřízené) využívání technologií dovedlo až na hranu závislosti. I na svých dětech pozorujeme, že v případě delšího používání technologií se mění v nepřítomné zombíky, kteří najednou v mnohem větší míře drze odsekávají, po odebrání mobilů se nudí a špatně se soustředí na víceméně cokoliv. „Změny v chování pozoruju, chtějí na to čučet víc a víc, škemrají o každou půlhodinku navíc. Dostanou ji za splněné úkoly. V týdnu na to moc času nemají, mají hodně aktivit, volného času mají nastavenou hodinu denně, ale o víkendu jim dvě a půl hodiny nestačí a škemrají,“ říká matka dvou synů Olga.

Není ostatně divu, že většina rodičů se dnes snaží čas dětí na mobilech regulovat. Loni v Česku vydaná kniha irské kyberpsycholožky Mary Aiken Nebezpečný efekt přesvědčivě shrnovala nástrahy, které svět technologií líčí na své nejmenší uživatele. I u nejmladší věkové kategorie stoupá závislost na internetu, počítačových hrách či sociálních sítích, Aiken ale zároveň připomíná, že ještě neexistují dostatečně dlouho běžící studie, které by reflektovaly poškození dětí vlivem technologií. 

Studie připomínají i negativní vliv technologií na dětskou obezitu, poruchy spánku či školní výsledky.

V Česku je jedním z nejhlasitějších odpůrců dětského přístupu k technologiím neurolog Martin Jan Stránský, který často mluví mimo jiné o tom, že vlivem technologií lidský mozek hloupne, či že dokonce aplikace působí na mozek stejně jako heroin. Zastáncem rozumného využívání technologií je internetový publicista a autor knihy Dítě v síti Daniel Dočekal. Podle něj je zásadní sladit potřeby a představy rodiče s potřebami a představami dítěte. „Zákazy, nařízení a omezování to moc nevyřeší, navíc čím blíže k (a více v) pubertě, to povede víc k problémům než užitku,“ domnívá se. I on ale mluví o tom, že základně omezovat užívání mobilů na škodu není. A že nejvíc platí, když rodiče dokážou dětem nabídnout atraktivní alternativu ke světu technologií, společnou zábavu, kroužky, sporty. Podle něj se osvědčuje „čas na hraní“ nabídnout jako odměnu nebo ho omezit, pokud dítě zanedbává školu.

Výchova k odolnosti

odolné dítěFoto: André Taissin, Unsplash

Hra není jen pokojná zábava v pokojíčku s hračkami. Moderní rodiče se děsí vypustit děti ven, ať si hrají samy, rizik je přece tolik. Svobodná hra však dítě rozvíjí způsobem, který podle psychologů není nahraditelný žádnou jinou činností. Psycholožka Pavla Koucká píše o tom, proč ji dětem co nejčastěji dopřát a čím užitečným je pak vybavíme do života. 

Chcete mít psychicky odolné děti? Smiřte se s rizikem a zapomeňte na výkonnost

Základní doporučení týkající se používání technologií u dětí vydala nejen Světová zdravotnická organizace (WHO), ale i respektovaná Americká asociace pediatrů (AAP). Podle obou organizací by děti do 18 až 24 měsíců neměly digitální média používat vůbec, snad s výjimkou videohovorů s příbuznými. Asociace doporučují omezit „screen time“, tedy čas u obrazovek, pro předškolní děti od dvou do pěti let maximálně na hodinu denně a doporučují jej trávit společně s dětmi. Do screen time se započítávají veškeré obrazovky, tedy i ty televizní.

Vypnout mobil a spát!

U starších dětí už je to komplikovanější. AAP na svých stránkách připomíná, že americké děti od osmi let stráví denně u televizních obrazovek více než dvě hodiny – včetně YouTube, Netflixu a dalších streamovacích platforem. AAP nicméně doporučuje omezit screen time u starších dětí (nad osm let) na maximálně dvě hodiny denně – opět včetně času u televizních obrazovek. A hodinu před spaním by děti obrazovky neměly používat vůbec. Studie připomínají i negativní vliv technologií na dětskou obezitu, poruchy spánku či školní výsledky. 

Co se týče teenagerů, tam se většina odborníků omezuje na radu, aby kromě technologií věnovali alespoň nějaký čas i fyzickým aktivitám či spánku. Jedna z citovaných studií, konkrétně ta od psychologa Garyho Goldfielda z univerzity v Ottawě, dospěla k závěru, že nejlepší mentální zdraví měli teenageři, kteří se alespoň hodinu denně věnovali fyzickým aktivitám, spali (dle věku) osm až deset hodin denně a obrazovky používali příležitostně méně než dvě hodiny denně. 

Za mentální zdraví našich dětí trocha nepohodlí při konfliktní komunikaci s nimi ohledně času na internetu stojí, ne? Teď ještě abychom si mentální zdraví tváří v tvář technologiím v životech našich dětí uchovali i my. „Dětem často říkám, že to přehánějí a proč to není ideální. Na druhou stranu vím, že ani my dospělí nejsme v tomhle ohledu ideální vzory, když mám chvíli a jsem fakt K. O., tak si tupě pustím tetris a vydržím u toho déle, než by bylo zdrávo. A děcka to vidí,“ uzavírá Olga.

Rady pro rodiče v digitálním věku

  • Nastavte limity a podporujte hru offline
  • Čas u obrazovky by děti neměly trávit jen o samotě
  • Jděte příkladem
  • Komunikace tváří v tvář je pro rozvoj jazyka cennější než pasivní poslouchání
  • Vytvořte zóny bez technologií – například žádné mobily u jídla nebo v ložnici
  • Pamatujte na to, že děti dělají chyby – i v online světě

Mnoho dalších tipů nabízí web healthychildren.org.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 15 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

umfa | 11. 1. 2022 18:14

K tomu knihtisku: většina lidí se s ním nenaučila správně zacházet. Důkazem je, že se hned mezi prvními tisky začaly vydávat hrací karty, věc pro šíření informací zcela zbytná :-) Úplně stejné je to s internetem. Řadě lidí není dáno, aby v něm viděli cokoliv lepšího než zdroj zábavy, ale přesto pro ty, kteří jej pochopí správně, má obrovský přínos.

+3
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu