Pauzu od sítí? Digitální detox má smysl, jen pokud s ním zacházíte vědomě

Duševní zdravíPsychologieSociální sítěSpolupráce
Natália Antoňáková
| 29. 11. 2021 | 2 komentáře | 6 196
Pauzu od sítí? Digitální detox má smysl, jen pokud s ním zacházíte vědomě
Zdroj: Shutterstock

V roce 2021 je digitální detox už notoricky známým pojmem. Naordinovat sami sobě oddech od sociálních sítí a vůbec všech elektronických zařízení se stalo trendem, který nám má pomoct udržet si mentální i fyzické zdraví. Vystřihnout ze svého života, byť jen na pár dní, vše digitální, ale není tak jednoduché.

To, jak často a s jakou intenzitou používáme své smartphony, počítače a další elektronická zařízení, je velmi individuální. Téměř nikdo se alespoň bez jednoho z nich v dnešní době neobejde. Ať už jde o práci, která nás živí, komunikaci s našimi blízkými, jež je navíc v letech probíhající pandemie často zúžená pouze na kontakt online, nebo o odpočinek strávený na sociálních sítí či sledováním streamovacích služeb – pro tohle všechno do online světa den co den vstupujeme.

Práce je přitom nejčastějším důvodem, proč si spousta z nás plnohodnotný digitální detox zkrátka nemůže dovolit. Možná se to může zdát jako banální „výmluva“. Kdo opravdu chce, ten si přece situaci, v níž se bez mobilu a laptopu alespoň týden obejde, může snadno vytvořit. Tohle tvrzení je však mylné a do hlav většinové populace se dostalo mimo jiné skrze celebrity, influencery anebo lidi, kteří jsou na tom finančně tak dobře, že si měsíc úplně odstřižení od práce i digitální svět můžou docela bez problémů dovolit.

Běžný člověk však těžko může ignorovat e-maily od šéfa, nezvedat pracovní hovory, nebo – když si zajdu pro příklad do života novináře – psát články na papír a následně je posílat do redakce poštou. Dnešní (nejen) pracovní svět prostě není analogový a už nikdy nebude. Pokud chce někdo svůj digitální život zredukovat, musí to provést hlavně ve sféře svého volného času.

Závislost jako každá jiná

Výraz detox naznačuje, že se léčíme z nějaké podoby závislosti. Právě návykové, kompulsivní chování je to, co je na používání sociálních sítí nebezpečné. Většina z nás má své mobily pořád u ruky ráno i večer. Když po něm sáhneme a podíváme se například na naší oblíbenou sociální síť, mozek začne vylučovat dopamin a my se, „bůhví proč“, alespoň na chvíli cítíme skvěle. Závislost se do určité míry týká všech lidí bez výjimky. To, jak moc jsme předurčeni k závislostem, je dané jednak geneticky, zadruhé ale i výchovou a v neposlední řadě dětskými traumaty a emoční nedosyceností.

Adventní kalendář #Sklapnimobil

Samsung

Kampaň na podporu digitálního detoxu letos před Vánoci spouští Samsung. Adventní kalendář zdravého používání mobilu bude obsahovat čtyřiadvacet výzev, které vám můžou pomoct získat kontrolu nad mobilní závislostí. Pokud se do výzvy zapojíte, můžete soutěžit o nový telefon Galaxy Z Flip 3 5G s ohebným displejem.

Podobu kalendáře pomohli vytvořit adiktolog Adam Kulhánek a koučka v oblasti digitálního detoxu Aneta Baklová. 

Sledujte 24 jednoduchých detox úkolů a zapojte se taky

Být závislý na digitálním světě, kofeinu nebo nikotinu možná není na první pohled tak život ohrožující, jako jet v tvrdých drogách. Principiálně jde však o jednu a tutéž věc. Člověku závislému na heroinu by určitě nikdo při smyslech neporadil, že si má dát týdenní pauzu, a pak může ve svém život ohrožujícím návyku vesele pokračovat dál. U rychlokvašených návodů na digitální detox se ale podobné rady dovídáme běžně.

Mnohem produktivnější (a upřímně, pro většinu z nás i realističtější), než se na určitou časovou periodu od onlinu úplně odstřihnout, a pak se do něj neřízeně vrátit, je prolomit zvyk trávit s elektronikou všechen svůj volný čas. Jak se však velmi přiléhavě říká, zvyk je železná košile, a proto i jeho prolomení vyžaduje mnohem více času, úsilí a trpělivosti, než radikální, ale časově ohraničený digitální detox.

Starý návyk, nový návyk

V psychologických příručkách najdete spoustu tipů, jak opustit staré zvyky. Z hlediska „odvykání“ od digitálního světa je nejefektivnější řešení nahradit starý zvyk zvykem novým, méně škodlivým. Pomůžu si příkladem z vlastního života – největší problém odtrhnout se od mobilu jsem vždy měla v hromadné dopravě nebo ve frontách, prostě tam, kde si člověk nemůže pohodlně číst nebo provádět jinou bohulibou činnost, aby si zkrátil čas.

Naordinovala jsem si, že si v těchhle situacích místo Instagramu otevřu aplikaci na výuku cizích jazyků a budu procvičovat. Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykla, že po odemčení obrazovky budu místo ikonek sociálních sítí palcem mířit na jazykovou appku, ve výsledku jsem se ale naučila opravdu hodně nových slovíček. Nahradit bezcílné scrolování sociálními sítěmi tím, co bude váš mozek nejen stimulovat, ale i trénovat a namáhat, je dobrým startem v prolomení starých zvyků.

To ale funguje jen pro případy, kdy po ruce nic jiného než mobil nemáte. Doma se nabízí mnoho možností, jak se mimo sociální sítě a laptop zabavit. Je dobré vytvořit si seznam činností, které rádi děláme nebo udělat potřebujeme. Díky takovému seznamu si pak můžeme sestavit několikatýdenní či měsíční trénink, abychom svůj digitální život zredukovali. Příklad? Ráno místo kolečka na sítích napište zápis do deníku, v poledne místo Netflixu a doručení jídla vyzkoušení nového receptu, večer místo epizody seriálu pár kapitol v knížce. Anebo cokoliv jiného, co vám bude přinášet potěšení a pomůže vytvořit zdravější zvyk.

Tak už ten mobil odlož!

Říkáte svým dětem tuhle větu několikrát denně? A vypadá to, že vás ani neslyší? Hlavním projevem online závislosti je tzn. salience. Stav, kdy telefon, hra nebo sociální sítě uživatele naprosto pohltí, až zapomene na čas. Z dat shromážděných Národní linkou pro odvykání vyplývá, že děti jsou jednou z nejohroženějších skupin. 20 % dospívajících (11-19 let) v ČR tráví hraním online her 4-6 a více hodin denně, 13 % studentů (15-16 let) spadá do kategorie problémového hraní online her. Nejvíce ohrožené poruchou hraní online her jsou děti ve věku 11-12 let

Adventní výzva Samsung může dospívající bavit a pomůže jim uvědomit, jak moc jsou na online zábavě závislí. Startuje se 1. prosince.

Motivace, která dává smysl

Výzva, ve které sami uvidíte smysl, nastavíte si ji dle vlastních potřeb a po několik týdnů dobrovolně vydáte určité množství mentální energie na to, abyste ji dodrželi, mozek si od dopaminové dávky z digitálu odvykne a ve chvílích nudy, odpočinku nebo volného času vám bude nabízet i jiné možnosti, než automaticky sáhnout po telefonu.

V digitálním světě musíme hledat dlouhodobější a udržitelnější řešení, která nám přinesou opravdové výsledky. Pro prvotní silnou motivaci vám touha zbavit se závislosti, jejíž příznaky nijak fatálně nepociťujete, ale nemusí stačit. Dnes se už naštěstí rozsáhle píše o efektech, které dlouhodobý pobyt ve virtuálních světech přináší. Vytyčte si reálné důvody, proč si chcete od sítí udržet trvalý distanc, a připomeňte si je kdykoliv se automaticky vrátíte ke kompulsivnímu chování. Sítě nás spojují, ale stejnou měrou i rozdělují, dělají nás osamělejšími, zavírají nás do názorových bublin, polarizují, zvyšují ohrožení depresí anebo úzkostmi. Další důvod pro to, dostat je pod kontrolu.   

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 2 komentáře

Vstoupit do diskuze