Dostala jsi odškodné, tak mlč? Na tom, jak veřejně mluvíme o obětech násilí, záleží. Platí to i v kauze Conora McGregora
Žánr true crime se v Česku těší popularitě nejen skrze detektivky a televizní seriály, ale také v podcastové tvorbě. S otevíráním debaty o skutečných zločinech a jejich obětech se tak pojí značná míra odpovědnosti. A to nejen tehdy, když na oběť mají přímý vliv, jako tomu bylo v kauze filmu Sbormistr. O tom, jaké mýty a předsudky o znásilnění bychom z veřejného diskurzu konečně měli jednou provždy vymazat, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.
Je to už skoro rok od chvíle, kdy můj kolega Lukáš Houdek v Heroine skrze film Sbormistr otevřel téma zacházení se skutečnými příběhy a traumaty obětí na filmovém plátně a v televizní tvorbě. Jeho prostřednictvím loni v říjnu promluvila Karolína R., která se ve snímku o machinacích odsouzeného sexuálního násilníka, dirigenta Bohumila Kulínského, poznala, aniž by ke zfilmování svého příběhu dala svolení. Následovaly další výpovědi. Dcera oběti spartakiádního vraha obávající se dopadu, jaký na ni bude mít další řada seriálu Metoda Markovič. Nebo syn zavražděné spisovatelky Simony Monyové kvitující způsob, jakým se mohl od samého začátku zapojit do zpracování jejího příběhu v seriálu Monyová. Všechny tyto případy mají jedno společné: potenciál v případě necitlivého zacházení ublížit konkrétním, skutečným obětem, jejichž utrpení přetváříme do podoby audiovizuální zábavy.
Žánr true crime má ale ještě další populární formu – dokumenty a podcasty. Nejvýraznějším představitelem tohoto žánru v Česku je podcast Opravdové zločiny připravovaný moderátorkami Barborou Krčmovou a Lucií Bechynkovou. Každou neděli přináší typicky dva příběhy současného či historického zločinu: vraždy, únosu, zmizení nebo sexuálního násilí. Od roku 2020 si vydobyl pozici jednoho z nejúspěšnějších tuzemských podcastů s mimořádnou poslechovostí a rok co rok se umisťuje na předních příčkách anket Podcast roku a Křišťálová lupa.
