Vít Samek o mrtvici: Tranzitorní ischemická ataka

Pro dobrou věc
Vít Samek
| 30. 1. 2020 | 7 komentářů | 66 946
Vít Samek o mrtvici: Tranzitorní ischemická ataka

Že vám bylo tak špatně, jako kdybyste měli mrtvici, ale pak to přešlo? To neznamená, že jste z toho venku. Říká se tomu mrtvice na zkoušku.

Dnes vám představím tranzitorní ischemickou ataku, zdravotníky nazývanou tranzitorka, nebo vtipněji tranzistorka. TIA je taková, řekněme, mrtvice „na zkoušku“. Její příznaky jsou stejné jako u cévní mozkové příhody – pokles koutku úst, porucha řeči, slabost na polovině těla. Na rozdíl od mrtvice však příznaky spontánně ustoupí během několika minut či hodin.

Sedíte sami doma, sledujete televizi a náhle to přijde – pocit zdřevěnění pravé ruky a nohy, nemůžete se pořádně hýbat, nemůžete vstát, nedosáhnete na telefon. Máte závrať, potíte se. Máte strach. A po patnácti minutách příznaky velmi rychle odezní. Najednou máte zase kontrolu nad vlastním tělem, je vám dobře. Co to bylo? A to je jedno, hlavně, že je to pryč, řeknete si možná.

A to by byla chyba, velká chyba. Tranzitorky bývají následovány mrtvicí skutečnou. Je to posel a nese špatné zprávy. Ale je to dobrý posel – zprávu předá a odejde. Zanechá vás bez příznaků a vy můžete situaci řešit. Mnoho mých pacientů s mrtvicí mi říkalo, že podobný stav měli před týdnem, ale po dvaceti minutách se jim udělalo dobře, tak nic neřešili.

Čas je mozek

Mrtvice v České republice každoročně postihne přes 50 tisíc lidí, každý den jich v průměru 28 na tuto nemoc zemře. Ačkoli je v tuzemsku pacientům s mrtvicí poskytována špičková péče, která výborně obstojí v celoevropském srovnání, lékaři jsou mnohdy bezmocní a nemůžou zahájit účinnou léčbu. O tom, zda se člověk zasažený mrtvicí vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný, či dokonce zemře, totiž rozhoduje především čas. Po propuknutí příznaků nemoci má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Lidé však často tyto příznaky – k těm základním patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči – podcení a k odborníkům dorazí pozdě.

V reakci na tuto skutečnost vznikl Nadační fond Čas je mozek. Učíme širokou veřejnost rozpoznat příznaky mrtvice a vysvětlujeme, že nejlepší reakcí je okamžitě volat záchrannou službu. Kampaň odborně zaštiťují Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP. Čas je mozek najdete také na facebooku

Natoč to

U mrtvice ani tranzitorky není laické první pomoci než ji rozpoznat. V různých temných koutech internetu se píší nesmysly o chlazení hlavy před příjezdem ZZS a podobné hovadiny. To je asi stejně účinné jako točit virgulí nebo odříkávat oučinnou modlitbu proti zlejm duchám.

Jednu věc byste ale možná udělat mohli. Pod mými články o mrtvicích se to hemží komentáři ve smyslu „Já to poznal, zavolal rychlou a ti stav bagatelizovali a místo iktového centra odvezli maminku na nejbližší internu, následky má dodnes.“ Komentářů tohoto typu není nijak málo, proto mám pro vás #protip – zavolejte rychlou a před příjezdem si pacienta natočte na mobil. Nechte ho usmát se a vycenit zuby – pokud má pokles koutku úst, bude to krásně vidět. Nechte ho předpažit – pokud má oslabenou svalovou sílu na polovině těla, bude to opět dobře poznat. A nechte ho mluvit – kdy a kde se narodil, ať po vás zopakuje třeba „první pražská paroplavba“. Pokud má poruchu řeči, opět se to krásně vyjeví.

A pokud se vás nedej bože, bude záchranka či personál v nemocnici pokoušet odbýt, ukažte jim to video a velmi rázně žádejte odpovídající péči – CT a vyšetření neurologem v iktovém centru

Hybaj

Co je tedy vždy třeba udělat? I když to přešlo a už je vám úplně hej? Vyhledejte po takové příhodě lékaře, a ano, klidně i prostřednictvím záchranné služby, pravím vám! U mnoha z vás bude odhalena a řešena příčina a ke skutečné mrtvici nedojde. Celá věc se může skončit jednou, dvěma tabletkami denně. Pokud to neuděláte, mějte na paměti, že u lékaře stejně skončíte, ale o něco později a bude vám ho hledat záchranka s vámi v autě.

Někteří lidé dostanou velkou mrtvici tak říkajíc z plného zdraví, a to je blbé. Mnoho z vás ale dostane nejprve jemné upozornění. Pepka vás hned neklepne. Jenom zaklepá v podobě TIA. Poslechněte tu zprávu a hybaj k lékaři. Příště už klepat nebude, ale na hulváta se vám vláme do dveří.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 7 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Petra | 30. 1. 2020 16:53

Díky moc za tip s telefonem!

+55
Reagovat