Vít Samek o mrtvici: Tranzitorní ischemická ataka

Pro dobrou věc
Vít Samek
| 30. 1. 2020 | 7 komentářů | 68 332
Vít Samek o mrtvici: Tranzitorní ischemická ataka

Že vám bylo tak špatně, jako kdybyste měli mrtvici, ale pak to přešlo? To neznamená, že jste z toho venku. Říká se tomu mrtvice na zkoušku.

Dnes vám představím tranzitorní ischemickou ataku, zdravotníky nazývanou tranzitorka, nebo vtipněji tranzistorka. TIA je taková, řekněme, mrtvice „na zkoušku“. Její příznaky jsou stejné jako u cévní mozkové příhody – pokles koutku úst, porucha řeči, slabost na polovině těla. Na rozdíl od mrtvice však příznaky spontánně ustoupí během několika minut či hodin.

Sedíte sami doma, sledujete televizi a náhle to přijde – pocit zdřevěnění pravé ruky a nohy, nemůžete se pořádně hýbat, nemůžete vstát, nedosáhnete na telefon. Máte závrať, potíte se. Máte strach. A po patnácti minutách příznaky velmi rychle odezní. Najednou máte zase kontrolu nad vlastním tělem, je vám dobře. Co to bylo? A to je jedno, hlavně, že je to pryč, řeknete si možná.

A to by byla chyba, velká chyba. Tranzitorky bývají následovány mrtvicí skutečnou. Je to posel a nese špatné zprávy. Ale je to dobrý posel – zprávu předá a odejde. Zanechá vás bez příznaků a vy můžete situaci řešit. Mnoho mých pacientů s mrtvicí mi říkalo, že podobný stav měli před týdnem, ale po dvaceti minutách se jim udělalo dobře, tak nic neřešili.

Čas je mozek

Mrtvice v České republice každoročně postihne přes 50 tisíc lidí, každý den jich v průměru 28 na tuto nemoc zemře. Ačkoli je v tuzemsku pacientům s mrtvicí poskytována špičková péče, která výborně obstojí v celoevropském srovnání, lékaři jsou mnohdy bezmocní a nemůžou zahájit účinnou léčbu. O tom, zda se člověk zasažený mrtvicí vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný, či dokonce zemře, totiž rozhoduje především čas. Po propuknutí příznaků nemoci má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Lidé však často tyto příznaky – k těm základním patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči – podcení a k odborníkům dorazí pozdě.

V reakci na tuto skutečnost vznikl Nadační fond Čas je mozek. Učíme širokou veřejnost rozpoznat příznaky mrtvice a vysvětlujeme, že nejlepší reakcí je okamžitě volat záchrannou službu. Kampaň odborně zaštiťují Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP. Čas je mozek najdete také na facebooku

Natoč to

U mrtvice ani tranzitorky není laické první pomoci než ji rozpoznat. V různých temných koutech internetu se píší nesmysly o chlazení hlavy před příjezdem ZZS a podobné hovadiny. To je asi stejně účinné jako točit virgulí nebo odříkávat oučinnou modlitbu proti zlejm duchám.

Jednu věc byste ale možná udělat mohli. Pod mými články o mrtvicích se to hemží komentáři ve smyslu „Já to poznal, zavolal rychlou a ti stav bagatelizovali a místo iktového centra odvezli maminku na nejbližší internu, následky má dodnes.“ Komentářů tohoto typu není nijak málo, proto mám pro vás #protip – zavolejte rychlou a před příjezdem si pacienta natočte na mobil. Nechte ho usmát se a vycenit zuby – pokud má pokles koutku úst, bude to krásně vidět. Nechte ho předpažit – pokud má oslabenou svalovou sílu na polovině těla, bude to opět dobře poznat. A nechte ho mluvit – kdy a kde se narodil, ať po vás zopakuje třeba „první pražská paroplavba“. Pokud má poruchu řeči, opět se to krásně vyjeví.

A pokud se vás nedej bože, bude záchranka či personál v nemocnici pokoušet odbýt, ukažte jim to video a velmi rázně žádejte odpovídající péči – CT a vyšetření neurologem v iktovém centru

Hybaj

Co je tedy vždy třeba udělat? I když to přešlo a už je vám úplně hej? Vyhledejte po takové příhodě lékaře, a ano, klidně i prostřednictvím záchranné služby, pravím vám! U mnoha z vás bude odhalena a řešena příčina a ke skutečné mrtvici nedojde. Celá věc se může skončit jednou, dvěma tabletkami denně. Pokud to neuděláte, mějte na paměti, že u lékaře stejně skončíte, ale o něco později a bude vám ho hledat záchranka s vámi v autě.

Někteří lidé dostanou velkou mrtvici tak říkajíc z plného zdraví, a to je blbé. Mnoho z vás ale dostane nejprve jemné upozornění. Pepka vás hned neklepne. Jenom zaklepá v podobě TIA. Poslechněte tu zprávu a hybaj k lékaři. Příště už klepat nebude, ale na hulváta se vám vláme do dveří.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 7 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Petra | 30. 1. 2020 16:53

Díky moc za tip s telefonem!

+55
Reagovat