Zdravím z noční. #3 Resuscitace dětí

První pomoc
Vít Samek
| 9. 3. 2019 | 28 komentářů | 83 090
Zdravím z noční. #3 Resuscitace dětí

Záchranář Vít Samek a porodní asistentka Alžběta Samková se budou střídat v psaní o situacích, kdy jde o zdraví a někdy i o život. Takovýhle kurz první pomoci jste ještě nezažili.

Minule jsme spolu úspěšně zresuscitovali dospělého. Dnes se pokusíme o totéž u dítěte. Ale ještě než úplně začneme, pojďme se trochu uklidnit.

Jezdím na rychlý třináct let. Dítě jsem vyrazil resuscitovat celkem třikrát. Jednou šlo o planý poplach monitoru dechu (tu minutu a půl, co jsme k nim jeli, teda ale rodičům nezávidím). Druhý případ bylo úmrtí u dítěte s těžkou vrozenou vývojovou vadou. Třetí byl strašlivý úraz.

Chápete? To se prostě skorem neděje. Ptal jsem se ještě pro jistotu kolegů na stanovišti, zda nejsem statistická výjimka. Nejsem. I jeden náš extrémní ultrazkušeňák (přes dvacet let na rychlý, prošel víc záchranek, léta jezdí na malým autě s lékařem) se dost zapotil, než si vzpomněl na jednotky případů. Takže klid.

Kdy se tedy výjimečně stane, že je třeba dítě oživovat? Zástava oběhu tu probíhá z jiných příčin než u dospělého. Děti nemají odžito, nekouří, nemají vysoký tlak a cholesterol, takže pumpa se jim nejspíše nesekne.

Dýchá se tak, že svými ústy obemknete dětská ústa i nos a dýchnete tolik, aby se dítěti viditelně zvednul hrudník. Musíte ho, prosím, taky nechat vydechnout.

Příčina je v dechu. Až 80 % zástav oběhu u dětí má příčinu v dušení. Srdce se zastaví až kvůli nedostatku kyslíku. Jednoduše řečeno, dospělý člověk, který má „plnou krev kyslíku“ a dostane infarkt, který mu zastaví srdce, bude mít ještě pár minut krev relativně okysličenou. Proto se nesoustředíte na dýchání, ale jenom na masáž srdce.

U dětí je to naopak. Když se dítě začne dusit (topení, cizí předmět v dýchacích cestách), saturace kyslíkem rapidně klesá, až klesne na tak nízkou hodnotu, při který srdce vypoví službu. Provádět v tu chvíli masáž znamená, že budete po těle sice pěkně honit krev, ale neokysličenou.

Tělo vám pomůže

Nejsem s to vám zde písmeny vypovědět, jakými manévry se z dětí dostávají ony zpropadené cizí předměty, které ti nebozí drobečkové výjimečně mají v dýchacích cestách. Tím se totiž vždycky začíná.

Je logicky správné k nim sáhnout, když vidíte dítě se dusit. Na první pohled méně logicky, ale stále správně je provést je, i když najdete dítě v bezvědomí a bezdeší. Netřeba však písmen, když máme YouTube. Tady máte video, kde jeden maník od nás krásně předvádí právě ony manévry, kterými se dětem odpomůže od obstrukce v dýchacích cestách.



První dobrá zpráva? Tyto manévry jsou velmi účinné a spolu s tělem dusícího se prcka nejpravděpodobněji situaci vyřeší. Tělo, prosím pěkně, nevím čím to je, nemá úplně hodně moc rádo cizí předměty v dýchacích cestách. Snaží se je dostat pryč, a to velmi efektivními způsoby. Podpořeno vašimi manévry situaci nejspíš zvládne a neudusí se.

Blbý je, že někdy nevyřešíte dušení, protože u toho nejste. Co když najdete dítě v bezvědomí a promodralé? (Děti hrozně rychle zmodrají, když se dusí). I v těchto případech zkontrolujte ústa, zkuste vypuzovací manévry, a když dítě nezačne dýchat, zahajte resuscitaci pěti umělými vdechy.

Dýchá se tak, že svými ústy obemknete dětská ústa i nos (!) a dýchnete tolik, aby se dítěti viditelně zvednul hrudník. Musíte ho, prosím, taky nechat vydechnout.

U nejmenších miminek, jenom tak pro představu, je kapacita plic asi jako objem vašich úst. Tedy velmi málo. Po pěti vdeších pokračujete kompresemi hrudníčku. Buď dvěma prsty na spodní třetině hrudní kosti, nebo hrudníček obejmete oběma rukama a mačkáte tamtéž palci.

Jde o jev zcela výjimečný. Tak jaká je asi pravděpodobnost, že to potká vás, co? No. No tak. Takže hlavně klid.

Hloubka stlačení je docela dost. Uvádí se až o 1/3 velikosti hrudníku. Frekvence? U novorozenců je to velká hoňka, frekvence je totiž 3:1. Na tři komprese jeden vdech. Takhle to střídáte po oněch úvodních pěti vdeších. U starších miminek a dětí do 8 let zůstává úvodních 5 vdechů, ale frekvence je poté 15:2. Masáž se u větších dětí, u kterých už by dva prsty nestačily, provádí jednou rukou.

Důležitá věc! U špuntů je postup jiný ještě v tom, že dítě nejdřív minutu resuscitujte a až potom voláte 155. Pokud jste aspoň dva, jeden resuscituje, druhý volá a oba na slovo posloucháte naší dispečerku, ju?

První pomoc miminku

Nikdy s dítětem netřeste. Může to způsobit poškození mozku.

Když chcete nahmatat puls, hledejte ho na tepně na vnitřku horní paže.

Při umělém dýchání dejte pozor, aby se hrudník vrátil do původní výšky.

Drazí přátelé! Už jste vyděšení?

1) Skoro se to neděje! 

2) Když už se to stane, nejspíš ani nedojde k zástavě, protože to vyřešíte. 

3) Když to nevyřešíte vy, je pořád slušná šance, že to poladíme my.

A někdy taky ne. A to je potom v prdeli. I to je život.

Ale!

Pomněte, že ani my, lidé přímo se zabývající tématem, nemáme naštěstí v tomto velkou praxi. Jde o jev zcela výjimečný. Tak jaká je asi pravděpodobnost, že to potká vás, co? No. No tak. Takže hlavně klid. 

Kurzů jako psů

A je to. A není to. Ještě něco. Nemyslím, že je nutné navštívit kurz první pomoci, abyste věděli, co dělat u mrtvice, infarktu. Tam jde o diagnostiku. S pacientem vlastně nic dělat nebudete.

Resuscitace je trošku jiná pohádka. Asi je dobrý si to někde vyzkoušet na Andule. Kurzů první pomoci je jako psů. Ale podle čeho ten kurz vybrat?

Ještě si přečtěte

Další články – a tyhle si fakt budete pamatovat – se týkají toho, jak řešit krvácení a jako resuscitovat dospělého.

Porodní asistentka Alžbeta Samková popisuje, jak poznat, kdy jet do porodnice, a jak si psát porodní plán.

Prosím vás snažně, kurzem první pomoci vás musí provést záchranář, někdo z urgentního příjmu, někdo z ARO. Naprosto zapomeňte na nějaký školitele, co mají hodně supr kurzů, moc diplomů za účast někde a nemálo medailí ze soutěží laiků. Proboha. Jdu za někým, kdo má praxi jako bejk.

Upřímně, jsem rád, že máme resuscitaci za sebou. Náhlá zástava oběhu je jev dosti výjimečný, přesto se mu věnuje obrovská pozornost, čehož jsou s odpuštěním důkazem i moje dva články.

Příště bych vám rád napsal něco o mrtvičce. To je totiž naopak jev velmi běžný. Dá se relativně snadno poznat. České zdravotnictví se o tuto diagnózu umí velmi dobře postarat, mnohdy stav zcela zvrátit. Ale jde o čas. Čas je mozek.

Uvidíme se příště. Do tý doby good luck všem. ✌️

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 28 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Margit | 9. 3. 2019 14:24

Chci se zastat autora. V textech možná jsou i drobné nepřesnosti o kterých píšete, ale jako celek jej vnímám jako obrovský přínos. Vít dokáže téma první pomoci skvěle zpopularizovat, dostat jej na sociální sítě v podobě, kdy se šíří jako lavina. Každý z nás laiků potřebuje první pomoc připomínat a v záplavě dat, kterými jsme všichni zahlcování je takovýto blog ideální možností, jak doporučení předávat.
A nejlepší cestou k předávání dat, která byste sám považoval za lepší, je rozběhnout podobné psaní. Mít znalosti je skvělé, ale bez schopnosti je efektivně předávat, jen omezené.

+47
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Nezdravotník | 10. 3. 2019 21:05

Poslední slovo je paní/slečno MUDr tak špatné, jako obsah vašeho vyprávění - oběma, víte?

-13
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu