Zdravím z noční. #5 Febrilní křeče

První pomoc
Vít Samek
| 5. 4. 2019 | 15 komentářů | 109 555
Zdravím z noční. #5 Febrilní křeče

Záchranář Vít Samek a porodní asistentka Alžběta Samková se střídají v psaní o situacích, kdy jde o zdraví a někdy i o život. Takovýhle kurz první pomoci jste ještě nezažili.

Prosim vás. Nejdřív vobecně. Febrilní křeče jsou stav nepěkný ba ošklivý už jenom proto, že se jedná o malé děti, typicky s poruchou vědomí a křečemi celého těla.

Jsou diagnózy, který jsou pro laiky dobrý k řešení. Laryngitis nebo co já vím, třeba náhlá zástava oběhu. A to hned ze dvou důvodů. Tak za prvně – poznat, že ten milej chlap, co si právě nečekaně ustlal na tramvajovém ostrůvku, vypadá, že spinká a nedejchá, má seklou hercnu, není žádná věda a já vám garantuju, že to poznáte.

No a za druhý, vaše therapie taky není nic složitýho, navíc vás dost direktívně navede naše madame, který zavoláte. No, a pak jsou tady ty druhý diagnózy. Ty, s kterýma jako laik uděláte přesně leda prd, i kdybyste se rozkrájeli. Třeba ty nešťastný febrilky. Febrilní křeče.

Ještě před hodinou běhal

1) Febrilky zažije jenom asi 2–4 procenta dětí. První dobrá zpráva je, že se vás to tím pádem spíš týkat nebude. 
2) Febrilky *nejsou* epilepsie!
3) Nekomplikované febrilky, jakkoliv ten stav vypadá děsivě, nejsou nic závažného, vaše dítě nijak nepoškodí, nezanechají žádné následky.

Co to teda je? Febrilní křeče se vyskytují typicky u dětí asi od šesti měsíců do pěti let, kterým rychle stoupne teplota. Pozor! Není známá teplotní hranice, ale bavíme se spíš o horečce než o zvýšené teplotě.

Nic jste nezanedbali, nejste špatní rodiče, jste vynikající rodiče! Ta teplota vyletí tak rychle, že si toho moc všimnout nejde.

Nastávají proto, že dětská řepa v tomto věku je ještě dosti nezralá a prudký výkyv teploty prostě centrální nervový systém neustojí a provede jakýsi „restart“. Stává se, že febrilky jsou dokonce vůbec první příznak horečky, kterýho si všimnete, protože „Matýsek ještě před hodinou běhal a teď tohle!“

Prosím, to je v pořádku! Nic jste nezanedbali, nejste špatní rodiče, jste vynikající rodiče! Ta teplota vyletí tak rychle, že si toho moc všimnout nejde.

Jak to vypadá? Dost různě. Můžou to být křeče jako u epilepsie. Pacient se propíná jako luk, potom má záškuby všech končetin, klepe se etc. Můžou to být taky záškuby v obličeji, tik v obličeji. Může křečovat jenom levou či pravou polovinou těla.

Porucha vědomí k tomuhle stavu patří. Trvá to od pár vteřin do – v blbých případech – i desítek minut. Nejčastěji je ale do tří minut po všem. Pro laiky je kromě bezmoci nejhorší, že při tom dítě fakt divně dýchá. Klidně i dlouhé vteřiny nedýchá. Co s tím, co tedy s tím?

Klid a pochovat

Dítě vezměte a položte ho do postele, na gauč, na zem. Někam na rovnou plochu. Potom nám zavolejte. Pozorujte, jak křečuje. Celé tělo, polovina? Je důležitý to totiž později co nejlíp popsat pediatrovi/dětskému neurologovi. Už jsem zažil, že nám rodiče ten záchvat nahráli na video, což bylo super!

Za další. Nikdy nic nestrkat do pusy! Nikdy nedávat polštář pod hlavu! Dávat pozor, aby se o něco neuhodil. Nesnažit se zabránit křečím, nebo je nějak omezit vaší silou! Když bude zvracet, otočte ho na bok.

Nepanikařit! Dlouhé vteřiny nedýchá, může i trochu promodrat, ale to k tomu holt patří. Vydržte to, to dáte! Až dokřečuje, může být špunt spavý, jindy zase plačtivý, neklidný. Chlácholit, chovat, uklidňovat.

U nekomplikovaných případů je to velmi prosté. Je běžné, že dítě dostane něco na snížení teploty, prohlédne ho pediatr/dětský neurolog a pošupajdíte zase pěkně domů. V těžších případech si vás nechají den, dva k observaci a udělají nějaké podrobnější vyšetření.

Další názor je dobrý názor

Prodělané nekomplikované febrilní křeče téměř nijak nezvyšují riziko vzniku epilepsie, což se občas tvrdívá. Prodělané nekomplikované febrilky nezanechají žádných následků na těle či intelektu! Prostě kromě toho, že to vypadá příšerně, je to vlastně banalita.

Nesypte dítěti paralen do chřtánu lopatou pokaždý, když má 37,1.

Pak jsou tu ještě febrilky komplikované. Trvají déle, mají tendenci se opakovat, dítě se z nich hůř probírá. Ale to vám řekne mnohem lépe a krásněji ošetřující lékař.

Co dělat, aby se to neopakovalo? I to vám řekne 100× líp váš lékař. Snad jenom: Nebláznit. Nesypat paralen dítěti do chřtánu lopatou pokaždý, když má 37,1.

Dávat preventivně diazepam, když má horečku? Za mě rozhodně ne! A jestli vám tohle doporučí pediatr, prosím, může bejt. Ale mě by teda v tu chvíli enormně zajímal další názor. Jako fakt. Mimochodem víte, jak se pozná dobrej doktor? Řeknete mu, že se půjdete poradit ještě jinam, a on vás za to pochválí.

Snad vám to k ničemu nebude. A kdyby vám to, nedej bože, k něčemu mělo bejt, snad vám to k něčemu bude... Hezká věta. To se bude jednou tesat do kamene.

Good luck. ✌️

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 15 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Tonda Hoffmann | 5. 4. 2019 20:22

..."Snad vám to k ničemu nebude. A kdyby vám to, nedej bože, k něčemu mělo bejt, snad "vám to k něčemu bude..."
Jo, to se fakt může testa do kamene! Jen mě štve, že to nenapadlo mě, sakra....

+13
Reagovat