Chcete umět poskytnout první pomoc? Jděte na kurz a zachovejte klid

KomentářPrvní pomocZdraví
Vít Samek
| 3. 11. 2021 | 1 komentář | 8 055
Chcete umět poskytnout první pomoc? Jděte na kurz a zachovejte klid
Vít Samek na fotografii Jany Plavec.

Občas se mě novináři při rozhovoru ptají, jestli si myslím, že by se první pomoc měla vyučovat ve školách. Odpovídám stále stejně: Ne, proboha!

Všichni známe televizní záběry, kdy Česká televize vyrazí například 15. března do ulic a záludně se ptá mladých lidí, co se stalo tento den v roce 1939. Odpovědi jsou každý rok stejné. „Havel něco?“ „Přišli Rusáci!“, „Konec války asi?“. Kdyby se ptali na chemii nebo na matiku, dopadla by anketa úplně stejně zoufale.

Nejde jen o to, že není dost lidí, kteří by každý rok učili první pomoc necelý milion dětí na základních školách. Ono jde taky o to, že první pomoc není pro každého. Sám mám příbuzného, který když v televizním filmu o Třech králích viděl, jak jeden z odbojářů dokončuje žiletkou amputaci vlastního malíčku, omdlel a zakřečoval. Pokud byste takového člověka nutili do učení se první pomoci, dosáhnete jen toho, že by toto téma nenáviděl. A stejně neuměl, respektive beztak by nebyl schopen první pomoc poskytnout.

Kurz první pomoci k vašim službám

Jde taky o to, jak první pomoc vůbec školit. Pokud bychom to nechali na státu, dopadlo by to jako vždycky – kvalita mizerná, efekt sporný a hlavně všem stejně! Ale my přeci nejsme všichni stejní. Je nás tu deset miliónů různých lidí. Učíme se různě. Jednomu vyhovuje frontální typ výuky, jinému vůbec. Jeden chce být zkoušen, druhý ani náhodou. Někomu vyhovuje větší skupina, někdo jiný zase ocení individuální přístup. Jeden se lépe učí, když poslouchá, druhý, když čte.

Kurzy na Bulbem záchranáře

Vít Samek, bývalý dlouholetý záchranář a autor blogu a knihy o první pomoci Bulbem záchranáře, letos na podzim otevírá svoje kurzy první pomoci

„Připravil jsem pro vás webinář úplných základů. Budu vám dopodrobna vysvětlovat, co jsou infarkt a mrtvice a jak je poznat. Ukážu vám videa s lidmi, kteří danou příhodu zrovna prožívají. Uvedu mnoho dobrých i špatných příkladů z praxe. Dále si něco povíme o úrazech hlavy, které jsou dost běžné a mohou být velmi závažné. Jak ošetřit úraz hlavy, jak vyšetřit stav vědomí, jak poznat ty, na které patří záchranka. Něco o resuscitaci si také říct musíme...“

První kurz proběhne už 7. listopadu

Stát vás tedy první pomoc neučí, a dobře tomu tak. Lidé ji ale chtějí umět. Naštěstí je tu trh se svou neviditelnou rukou, což je sousloví, z kterého mnohým naskakuje akné. Jenomže trh jsou lidé a jeho neviditelná ruka není než miliony skutečných ručiček. Proto kurzy první pomoci fungují.

Chystáte se s partou na extrémní výlet do hor, nebo jste spíš matka od dvou dětí, jež se vám již nejednou zrakvily? Nepřekvapivě potřebujete velmi různé kurzy a – musím konstatovat, že k mému překvapení – je také zřejmě najdete. Chcete kurz s hektolitry umělé krve, kvílením figurantů, chuchvalci kouře? Trh přesně toto nabízí. Chcete spíš poslouchat a povídat si? Není problém. Školení na pár hodin i na celé dny – najdete oboje. Najdete kurzy od nadšenců z Červeného kříže, stejně jako od skutečných profesionálů ze záchranek a urgentních příjmů. Najdete kurzy zdarma i za velmi různé ceny. Každému podle jeho tužeb.

Obecně mohu doporučit spíše kurzy vedené lidmi, kteří dané situace mnohokrát viděli a řešili. Resuscitovat se sice lze naučit, dle mého skromného názoru, i od poučeného lajka, ale mrtvici bych si radši nechal odvykládat od někoho, kdo jich viděl desítky, ne-li stovky. A pak bych se také ptal známých, kteří na nějakém kurzu byli, jak byli spokojeni. On totiž i bytostný profesionál dokáže být nudný jako telefonní seznam.

Jaký od kurzu očekávat efekt? Jaké dovednosti si osvojíte? Jak už jsem psal, kurzy jsou naštěstí velmi různé, dovednosti tedy nabudete také různé. Každý dobrý kurz má takový efekt, že když se potom něco nepěkného semele, budete klidnější. A to vážně není málo.

Vít Samek o první pomoci

Vít Samek

Záchranář radí, co dělat při krvácení nebo když to s někým sekne, jak na masáž srdce nebo na mrtvičku. Aby první pomoc nebyla poslední.

Seriál Zdravím z noční

Poznali byste příznaky mrtvice?

První pomoc je príma disciplína, a když se umí, je to taky dost sexy. Když se to neumí, je to, pardon my french, poněkud k posrání. Například když matka staví dceři krvácení z řezné rány na noze mletým pepřem. Nebo když příbuzní do našeho příjezdu drží bezvědomou babičku vsedě s předkloněnou hlavou. Nebo když jeden pobuda zastaví druhému krvácení kobercovkou. Nekecám. Nepřál bych vám vidět, jak trpěl, když jsme z něj ten nesmysl rvali dolů.

Laická první pomoc je hlavně dost důležitá disciplína. Jsou stavy, kde nejsou záchranky nic platné, pokud nepomůžete už vy. Resuscitace. Stavění masivního krvácení. Mrtvice. Infarkt. A zároveň, věřte, laická první pomoc skutečně není žádná věda. Resuscitovat zvládne téměř každý. Zastavit obrovské krvácení zvládne téměř každý. U mrtvice a infarktu můžete kurzem zásadně zvýšit pravděpodobnost, že je poznáte.

Jak vypadá konkrétní výsledek asbolvování dobrého kurzu první pomoci? Před pár lety jsme vyrazili pro 35letýho chlapa, kterému volala záchranku jeho asi stejně stará manželka. Měl jen lehké příznaky – trošku nešikovnou pravou ruku, občas popletl slovo a měl drobnou závrať. Parťák pacienta zevrubně neurologicky vyšetřil a podíval se na mě s nevyřčeným: „Ty vole, on má fakt v pětatřiceti mrtvici!“

Kdyby manželka kurz nenavštívila, pravděpodobně by ani mrtvici nepoznala. A kdyby přeci jen chtěla záchranku zavolat, možná by dala na protesty manžela a nikam nezavolala. A výsledek by byl strašlivý.

„Vy jste hustá!“ informoval jsem manželku. „Tak mírný příznaky by přehlédl kdejaký zdravotník.“ Odvětila, že byla na kurzu první pomoci a že pojala podezření, když se chtěl manžel napít a bez zjevného důvodu mu vypadla sklenice z ruky. Potom popletl pár slov, manželka nabyla jistoty a řekla, že zavolá záchranku. Manžel nechtěl, dokonce protestoval. „Jenomže nám na kurzu říkali, ať vůbec nic neřešíme a klidně přes protesty pacienta záchranku zavoláme,“ povídá. Řekli jsme jí, že mu zachránila život a vyslovili jí ústní pochvalu. Víc jsme nestihli – museli jsme mazat do nemocnice.

Výsledek nás zajímal, takhle mladých mrtvic zase tolik není. Na CT vyšetření potvrzena mrtvice, na neurologickém JIPu zahájena terapie, třetí den šel domů zcela zdravý. Kdyby manželka kurz nenavštívila, pravděpodobně by ani mrtvici nepoznala. A kdyby přeci jen chtěla záchranku zavolat, možná by dala na protesty manžela a nikam nezavolala. Asi by zavolala až za mnoho hodin, kdy už by byl manžel v bezvědomí a neprotestoval. A výsledek by byl strašlivý.

Svým způsobem je první pomoc právě o jedné věci, a tou je vaše jistota a klid. Váš klid se přenáší na pacienta. A klid – neironicky – léčí. Budete klidní, protože budete vědět, co dělat. Pacient bude klidný, protože bude mít dojem, že vy víte, co máte dělat. A pak to – neironicky – opravdu zachraňuje životy.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze