„Přirozená“ rodina, homofobie, právo na názor a Petr Fiala

KomentářLGBT+PolemikaPolitika
Irena Buršová
| 11. 9. 2021 | 87 komentářů | 10 541
„Přirozená“ rodina, homofobie, právo na názor a Petr Fiala
Petr Fiala na zářijovém předvolebním mítinku. Foto: 'Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia'

Po internetu se šíří vyjádření profesora Petra Fialy o rodině. Předseda ODS a největší strany koalice SPOLU do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny v něm mj. píše o „přirozené“ rodině tvořené mužem, ženou a dětmi jako protikladu k soužití homosexuálního páru (s případnými dětmi); rozbíjení a zpochybňování té „tradiční“ rodiny a nutnosti ji chránit, „než bude pozdě“. Jeho výroky vyvolaly na sítích bouřlivé reakce. Business as usual: další den, další twitterová přestřelka a další „kulturní válka“ v českém rybníčku.

Je pravděpodobné, že taková diskuse většinovou populaci buď mine, nebo ji už obtěžuje, jak se „pořád řeší LGBT+ duha“. Koneckonců i řada diskutujících říká, že tohle není téma (mj. nadcházejících voleb). Ale ono to téma je, když se pořád vrací a pořád jsou na něj tak silné reakce. A zde se jedná o vyjádření předsedy velké politické strany, možná i budoucího premiéra. 

Petr Fiala
Twitter

Úryvek z knihy "Petr Fiala od A do Z".

V diskusi na toto téma obecně se opakuje několik diskurzivních figur a vzorečků, které je dobré umět rychle prohlédnout. Tak se na ně pojďme podívat.

Právo na názor

Petr Fiala se jasně deklaruje jako konzervativec, takže některé jeho postoje jsou naprosto očekávatelné a nemusely by jiné lidi tolik šokovat. Karta „právo na názor“ vytahovaná jako ultimátní trumf už ale začíná být únavná. Samozřejmě, že lidé mají právo na svůj názor, to jim opravdu nikdo nebere. Ovšem jako mají ti první právo na svůj názor, druzí mají právo tento názor kritizovat (protože to je jejich názor), a to klidně i velmi ostře. A pak prostě vedeme diskusi, jejíž podstatou může být kriticky nahlížet základy a hodnoty, na kterých takové názory vznikají. Někdy jsou to fakta, racionální a logické konstrukce, jindy emoce a předsudečné, bigotní a zastaralé představy.

Co je to „přirozené“? 

Co to vůbec je, ta stále opakovaná „přirozenost“? Co se dělá nějakou dobu? Jak dlouho? A něco jiného, co se v minulosti dělalo dlouho, bylo přirozené tehdy a nyní už není? Je to něco, co dělá většina (nějakou dobu)? Jak velká většina? Je to něco, co je biologicky možné? Je neustálý vývoj medicíny přirozený, nebo nepřirozený, když pomáhá např. s problémy při početí? Ve všech těchto rovinách lze snadno ukázat, že pojetí rodiny a reprodukčních možností je relativní. Nic pevně daného a absolutního. Odkaz na „přirozenost“ bez jasné definice je tak pouze manipulací k vyvolání pocitu ohrožení a odporu na jedné straně a ubližování a zraňování na straně druhé.

Diskuse se dotýká mnohem většího počtu lidí, než kolik obsáhne LGBT+ menšina. Z vyjádření konzervativců se zdá, že „přirozená“ a „tradiční“ je pouze maminka, tatínek a jejich biologické děti. To je ale přece omezené vnímání a ignorování jakýchkoliv jiných forem, které ve společnosti reálně jsou.

Diskuse se také ve skutečnosti dotýká mnohem většího počtu lidí, než kolik obsáhne LGBT+ menšina. Z vyjádření konzervativců se zdá, že „přirozená“ a „tradiční“ je pouze maminka, tatínek a jejich biologické děti. To je ale přece omezené vnímání a ignorování jakýchkoliv jiných forem, které ve společnosti reálně jsou (a vždycky byly!), možná i ve větším počtu případů než ten ideál M + T + D. Lidé se rozcházejí, rozvádějí, umírají, nacházejí si nové partnery a partnerky, děti pak reálně vychovává nebiologický pečující. Jejich vztahy, péče a úsilí jsou odkazy na nepřirozenost a netradičnost nevkusně znehodnocovány. Když původní tatínek odejde založit novou „tradiční rodinu“ někam jinam a matce-samoživitelce pomáhají s dětmi její rodiče a bratr s rodinou, případně nový partner, je jejich rodina „nepřirozená“, zatímco nová tatínkova rodina je nějak lepší?

Je to homofobie?

Velmi citlivým bodem pro všechny strany se v diskusi stává označování takových příspěvků, jako jsou třeba zrovna výroky Petra Fialy, za homofobní a jejich autora či autorku za homofoby. Snad se alespoň elementárně shodneme, že homofobie v současném většinovém vnímání je vymezovat se negativně či diskriminačně vůči homosexualitě – vnímat homosexuály jako bytosti i občany jiné (druhé) kategorie.

Zda jsou výroky pana profesora homofobní, lze pak určit dle jednoduchého kritéria: je pro něj klíčové pohlaví a sexuální identifikace rodičů, nebo „přirozenost“ početí dětí? První implikuje, že je pro něj klíčový právě prvek homosexuality. Pokud mu jde o to druhé, měl by za „nepřirozené“ považovat také neplodné heteropáry nebo ty, které počnou dítě pomoci umělého oplodnění. Pokud Petr Fiala nezdůrazní také tyto rodiny či svazky jako „nepřirozené“, je pochopitelné, že mnozí vnímají jeho výroky jako homofobní.

Považujete výroky prof. Petra Fialy za homofobní?

Zhoubná politická hyperkorektnost

Je opravdu pochopitelné, že se mnoho lidí zdráhá a brání tvrdě označit člověka za homofoba. Jako homofoba (či rasistu a sexistu) si většina z nás představí chlapíka z Horní Dolní, který se na adresu menšin a znevýhodněných vyjadřuje vulgárně a agresivně. Kdy z něj ta nenávist, odpor a děs z odlišnosti přímo odkapávají. Homofob říká věci jako „homouš je pedofil a když si dva chlapi strakají péro do zadku, je to nechutný, a určitě tak budou prznit i děti, když jim je povolíme. Patří je léčit, převychovat nebo raději rovnou hodit ze skály“. Homofob přece není kultivovaný pan profesor v saku, který umí mluvit klidně, věcně a možná časem povede naši zemi.

Ano, můžeme říct, že homofobie není jedna, že má nuance. Že označovat někoho za homofoba je kontraproduktivní a místo hledání kompromisů mezi sebou zase jen víc kopeme příkopy. Jenže – pokud nějaké vyjádření opravdu vyjímá LGBT+ lidi jako něco nepřirozeného a jako někoho, komu nepřísluší stejná práva jako heterosexuálům – není tlak toto nepojmenovat jako homofobii pouze ona „zhoubná politická hyperkorektnost“? Kdy je nám nepříjemné nazývat věci „tak jak jsou“, protože se bojíme urazit něčí ego, či proto, že máme nějakého člověka rádi a v jiném kontextu s ním souzníme v mnoha věcech (a třeba si s ním spojujeme naději na lepší politickou kulturu v zemi)?

Na konci „teoretické“ diskuse jsou reální lidé

Ano, je možné vnímat, že tyhle vyhrocené debaty už všechny unavují a ničemu nepomáhají. Ale úplně to tak není. Je třeba pořád připomínat, že zatímco pro některé je to teoretická diskuse o konceptech a definicích, pro jiné je to bytostné téma a celoživotní trauma. LGBT+ lidé jsou úplně normální lidé, kteří chtějí žít úplně normální život. A neposlouchat denně, tu od anonymních diskutérů, tu od bigotního strýčka a tu od jednoho z nejvyšších politických představitelů v zemi, že jsou jejich vztahy nepřirozené a že oni jsou jako občané druhé kategorie.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Moje Heroine 2021 Potřebujeme si připomenout, že svět nakonec může být báječné místo k životu. Představujeme osm inspirativních a obdivuhodných žen, jejichž jména do výzvy Moje Heroine nominovali čtenářky a čtenáři. Jasmína Houdek, Elena Gorolová, Alena Jančíková, Barush Maush, Zuzana Vránová, Eliška Kodyšová, Klára Laurenčíková, Adéla Horáková. Osm příběhů, které vám vrátí naději.
  • Děti vám to vysvětlí Existuje vůbec někdo, kdo se těší na září? Na obligátní téma „back to school“ jsme se podívali ze všech stran. Proč české školství nevzkvétá? A pomohlo by mít v učitelském sboru víc mužů? Své k tomu řekli i teenageři: rozsáhlou sondu mezi svými vrstevníky provedla čtrnáctiletá Marika, čerstvá maturantka Ester se zase ptá, proč ve školách víc nemluvíme o menstruaci i tělesnosti obecně.
  • Rozkoš pro vaše uši Prozkoumali jsme nový žhavý trend – audioporno. Z jakých důvodů přitahuje především ženy a co je na něm tak zvláštního? Vše, co chcete vědět, než se ponoříte do světa zvukové rozkoše. Nestyďte se poslouchat!
  • Hrdinky našich dcer Princezny trpně čekající na své rytíře jsou definitivně out. Je čas na nové hrdinky. Co tedy s dětmi číst? Možností je dnes dost, a zvlášť s knihami o slavných českých ženách se v posledních letech roztrhl pytel. Nad tímto fenoménem se kriticky zamýšlí Gabriel Pleska. Kterou z nich by doporučil?

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 87 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Michal Macek | 11. 9. 2021 14:16

Umfa: to že byli homosexuálové považováni za deviaci je právě pozůstatek náboženských dogmatu kdy "sodomie" je považována za smrtelny hrich. Heterosexuální vztahy stejně jako homosexuální jsou vztahy dospělých pricetnych lidi kteří s tím oba (všichni) souhlasí...to jak jistě uznáte "vztah" s dítětem zvířetem nebo mrtvolou není...ale to vy dobře víte a jen ze sebe děláte hloupého a trolite. Otázka je proč? Já myslím protože jste taky homofob

+9
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Lucka | 11. 9. 2021 17:10

Jé, to se divím že má pan prof. Fiala potřebu se vymezovat zrovna v tomhle. Připomíná mi to jako když se p. Bělohlávek z KDÚ obouval do nějaké psíčkařky za to že byla smutná když jí "umřel" pejsek a dostala od pana politika veřejného sprda, že si dovolila použít u "uhynutí zvířete" pojem "umřít".
Kéž by měli naši vrcholní politici poněkud konstruktivnější nápady.
Pro jaké publikum to ten Fiala vlastně žvaní? Chce se zalíbit buranům, kteří si to srejně nepřečtou protože chtějí Tomia, akorát se zhodí u inteligence.

-11
Reagovat