Krvácení, na které nestačí ani největší tampon. Co dělají ženy, kterým bolestivá menstruace omezuje život

Magda patří k ženám, které při periodě trpí. Je jí třicet, pracuje v gastru, v práci je sedm dní v týdnu, potřebuje být v kondici. Jenže její vlastní tělo ji jednou měsíčně zradí. Velmi bolestivou menstruaci má od puberty. Bolesti ji někdy budí i v noci, bolestí jí tečou slzy. Přes den se snaží přežít, fungovat v práci, ale nejraději by si zalezla do peřin. Zkoušela léky proti bolesti, ještě jako náctiletá zkoušela hormonální antikoncepci. „Bolesti se po ní zmírnily, ale pořád to nebylo ono. Rušení prodloužených víkendů, akcí s kamarády. Doma si připadáte nepotřebná, k ničemu, vždycky mě to semlelo i psychicky,“ popisuje každoměsíční scénář. Když antikoncepci vysadila, nastalo peklo: „Ukrutné bolesti. Do práce musíte, a tak berete léky na bolest od gynekologa, algifenové kapky, ibuprofren, zkoušíte různé bylinné čaje, horkou vanu, termofor na břicho… Žádný zázrak se nekonal. Teď mám tělísko. Menstruace není tak silná, ale ukrutné bolesti zad a břicha mám už týden dopředu. Stále beru prášky na bolest. Za ty roky jsem nepřišla na nic, co by mi pomohlo.“

Americké profesorky Dianne E. Hoffman a Anita J. Tarzian zveřejnily esej The Girl Who Cried Pain: A Bias Against Women in the Treatment of Pain, ve které analyzovaly vědecké poznatky ohledně bolesti žen a mužů. Ženy častěji než muži zmiňují bolest, popisují ji závažněji, má delší trvání, ale paradoxně jejich bolesti jsou častěji přehlíženy, nedostatečně nebo nevhodně diagnostikovány. Mají menší šanci než muži, že se dočkají adekvátní léčby.

Těla žen a mužů jsou odlišná, jsou ovlivňována jinými hormony. Citlivost žen na bolest se například zvyšuje a snižuje v rámci menstruačního cyklu. To jsou biologická fakta, ale pak je tu společenská norma přístupu k ženské bolesti. A začíná se profilovat už dětství. Psychologové z univerzity Yale testovali reakce dospělých na dětskou bolest. Ti měli tendenci víc věřit ohledně bolesti malým chlapcům než dívkám. V duchu mýtu, že kluci jsou stoičtější a holky emotivnější, takže když kluk řekne, že ho bolí píchnutí, má to vyšší váhu.

„Vždycky jsem měla velmi silnou a bolestivou menstruaci. Ve třinácti jsem byla třikrát operovaná skrze cysty na vaječnících, pak jsem pět let brala hormonální antikoncepci a menstruace byla v pořádku. Ve čtyřiadvaceti jsem se ale rozhodla hormony vysadit. Měla jsem šíleně silné krvácení, bylo mi zle, bolelo mě břicho. První dny periody jsem fungovala s ibuprofenem, který jsem brala co pět hodin. Vydržela jsem to do prvního porodu, kdy mi doktoři slibovali, že by se to mohlo zlepšit. Menstruace se objevila hned po šestinedělí. Tampon největší velikosti mi vystačil maximálně dvě hodiny. Trpěla jsem nevolností, zvracením, omdlévala jsem a byla slabá. Zjistili mi chudokrevnost. Doktor mi předepisoval speciální léky na bolest. Po druhém porodu se to ještě zhoršilo, přidaly se bolesti stydkých kostí a rodidel. Po čtyřech cyklech mi došlo, že to takhle dál nejde. Nechala jsem si zavést tělísko. Je to už půl roku a nepatřím k těm, které přestanou krvácet. Krvácím častěji než před periodou, tedy spíš špiním, i čtrnáct dní v kuse, ale nic mě nebolí, netrápí.“

Eva, 31 let

Do práce bolesti navzdory

O tom, jak moc nás menstruace (ne)bolí či trápí, si popovídáme s kamarádkami, ve veřejném prostoru v tomto tématu panuje mlčení. V důsledku toho máme samy tendenci bolesti zlehčovat, bereme je jako rozdané karty, se kterými musíme hrát. Neotravovat s tím moc okolí. Zatímco jiné bolesti si vesměs dokážeme u zaměstnavatele obhájit jako důvod, proč zůstat doma v klidu, mluvit nahlas o menstruačním těžkostech dělá mnohým problém. Nahlížíme na ně jako na intimní záležitost, kterou nechceme rozebírat, ač nás to sakra bolí a je nám zle.

Jen dvacet procent žen, které v práci nahlásily absenci pro nemoc, přiznalo svému nadřízenému, že důvodem je bolestivá menstruace. Vyplynulo to z výzkumu, kterého se on-line zúčastnilo přes 30 000 Holanďanek ve věku mezi 15 až 45 lety. Téměř čtrnáct procent uvedlo, že si během posledního roku vzalo kvůli periodě volno, v průměru to bylo 1,3 dne. Osmdesát procent žen v práci nebo ve škole zůstalo, ale jejich produktivita se výrazně snížila. Necelých sedmdesát procent pak vyjádřilo přání mít větší flexibilitu v práci či ve škole během své menstruace.

Tím se dostáváme k tématu tzv. menstruačního volna. O možnosti zakotvit ji v české legislativě se diskutovalo i u nás. Možnost vzít si volno, když máte „své dny“ a není vám dobře, je už od roku 1947 zavedena v Japonsku, v novém miléniu se přidala Jižní Korea, Indonésie či Tchaj-wan. Jako první v Evropě se tento benefit chystá uzákonit Španělsko, ženy by měly mít nárok až na tři dny placeného volna v měsíci, pokud jim lékař potvrdí, že trpí bolestivou menstruací. U nás byl návrh zatím smeten ze stolu, jeden z argumentů byl, že by ve své podstatě mohl ženy diskriminovat na pracovním trhu.

„Menstruace pro mě každý měsíc znamenala, že dva dny z něj jsem byla schopná fungovat jen s pomocí ibalginu. Jakmile jsem si ho nevzala, dokázala jsem jen ležet. Tak silné křeče jsem měla. Když mě bolest dostihla v práci, na hodinu jsem se musela ‚uklidit‘ někam do klidu, počkat, než mi zabere prášek, a zbytek pracovní doby jsem se snažila přežít. Ani dva porody nic nezmírnily. Pak jsem se dočetla, že některým ženám pomohl kalíšek. Začala jsem ho používat a přibližně za tři měsíce jsem najednou měla menstruaci téměř bez bolestí. Už se obejdu úplně bez prášků.“

Martina, 37 let

Bolesti a zvracení

Velmi bolestivá menstruace se odborně označuje termínem dysmenorea. Dělí se na primární a sekundární, zatímco u první varianty nejsou jejím důvodem žádné patologické potíže, u druhé bolest odkazuje na vážnější zdravotní problém. „Důvodem dysmenorey mohou být myomy, cysty, záněty, pánevní srůsty, endometrióza, ale velmi často žádnou zjevnou příčinu nenajdeme, přitom ženám je při menstruaci velmi špatně,“ vysvětluje lékařka Kristýna Jandová.

Proč menstruace bolí „bez příčin“? Ženské tělo se po celý reprodukční čas každý měsíc připravuje na těhotenství. Hormony působí na dělohu, tvoří se v ní nová výstelka, zahušťuje se, aby přijala oplodněné vajíčko. Když se tak nestane, děloha se výstelky zbavuje. Svaly dělohy se napínají a zase uvolňují, aby se děložní výstelka oddělila, prošla spolu s krví děložním hrdlem a pochvou ven. Kontrakce dělohy vyvolává prostaglandin, když je jeho hladina vyšší, bývají ty stahy velmi silné a tím větší bývají křeče. Dalším důvodem bolestí bývá také nerovnováha hormonů estrogenu a progesteronu, ty vytvářejí naše vaječníky, případně může jít i o problém pánevního dna.

Kromě bolestí v podbřišku, které mohou vystřelovat až do zad a do třísel, se menstruace projevuje i dalšími neduhy, jako jsou migrény, nevolnost, průjmy, zvracení, nadýmání. Objevují se jeden až tři dny před začátkem krvácení, odeznívají dva až tři dny po začátku.

Dysmenorea podle odborníků dominuje u velmi mladých dívek, které jsou na počátku reprodukčního věku. V jednom z výzkumů, kde bylo sledováno třiapadesát žen ve věku 21 až 41 let s klinicky normálním cyklem po dobu jednoho roku, se prokázalo, že s rostoucím věkem se křeče zlepšovaly. Naopak se neprokázala souvislost mezi křečemi a délkou cyklu, těhotenstvím či fyzickou aktivitou, která bývá zmiňována jako prevence bolestivé menstruace.

„Bolesti v podbřišku a vaječníků jsem začala mít po vysazení antikoncepce. Řezavá, bodavá bolest, která vás paralyzuje. Nejste schopná myslet na nic jiného, cokoliv dělat. Zlomí vás to v pase. Jednou jsem nemohla ani dojet autem domů z práce. Brufeny, ibalginy občas ani pořádně nezabraly… Po porodu ta bolest už není taková, ale pro změnu silně krvácím. Je to tak intenzivní, že nestíhám měnit tampony a pro jistotu nosím tampon i vložku. Tu největší. První dva dny menstruace raději s rodinou nic neplánujeme, držím se doma. Ale pak jsou nečekané situace, jako se stala loni, kdy syn skončil na JIP s otřesem mozku, nechtěl mě pustit na záchod, a tak jsem protekla.“

Daniela, 34 let

Růžový společník

Nejčastější řešení menstruačních bolestí jsou léky proti bolesti, asi nejznámější je ibalgin z kategorie analgetik. Aby vám opravdu fungoval, je podle lékařů dobré začít ho brát už před začátkem menstruace. Stejně tak jsou doporučována spasmolytika. Kde nestačí, jsou k dispozici na lékařský předpis nesteroidní antiflogistika, která tlumí tvorbu prostaglandinů. Další variantou je pak kombinovaná hormonální antikoncepce, díky které je vyvážena hormonální nerovnováha v těle. „Nejjednodušší a nejúčinnější je nasazení hormonální antikoncepce, ale s tou odejde naprosté minimum žen, které menstruace trápí,“ říká gynekoložka Kristýna Jandová. Užívání hormonální antikoncepce má svá rizika, někdy je třeba přistoupit k dlouhodobému užívání, aby menstruace nenastala, a některé pacientky je odmítají akceptovat. „Výsledkem je, že přijmou svůj úděl nebo maximálně vezmou na milost přírodní preparáty. Mám pacientky, které tři čtyři dny při každém cyklu nejsou schopné fungovat, neopouštějí domov, a přesto odmítají jakoukoliv léčbu.“

„Menstruační bolesti beru tak, že je mám stejně jako každá třetí ženská. První den křeče a tlak v podbřišku, které mě úplně neparalyzují, ale abych mohla fungovat v práci, tak si vždycky beru algifenové kapky, protože ibalgin na mě nefunguje. Dělám to tak roky, ale naposledy mi přivodily anafylaktický šok. Bylo to rychlé. Do 25 minut od užití mi začaly natékat rty, ruce, pak krk, špatně se mi dýchalo, mžitky před očima. Dělám v ordinaci a naštěstí paní doktorka okamžitě věděla, že je zle, a volala rychlou. Být doma, tak bych čekala, že to odezní samo… K bezvědomí chybělo málo. Když přijeli záchranáři, naměřili mi tlak 76/38.“

Lucie, 36 let

Příliš krve

A ještě jedno zásadní téma v souvislosti s nekomfortní menstruací zaznívá – velmi silné krvácení neboli menoragie. Je to stav, kdy ženě vložka či tampon vydrží hodinu dvě a pak je nutná výměna, krvácení trvá déle než týden a objevují se velké krevní sraženiny. Zlomovým věkem bývá čtyřicítka, případně silným krvácením trpí naopak velmi mladé dívky. „Bolesti během menstruace už mě tolik netrápí, zato mám ale velmi silné krvácení. To člověku také neumožní moc fungovat,“ popisuje osmačtyřicetiletá Radka a pokračuje. „Snažím se brát si home office a držet se v ty dny doma, kde se můžu kdykoliv převléct, osprchovat. Ale nejde to pokaždé. Takže pak zažíváte situace, že z práce rychle běžíte do nejbližšího obchoďáku pro legíny, protože jste protekla navzdory největším menstruačním vložkám, které měníte každou hodinu. Ten stres je šílený, neodvážíte si na ty dny cokoliv domlouvat, sportovat, děsíte se, aby vám na menstruaci nevyšla dovolená.“

Za silnou menstruaci mohou většinou ženské hormony působící na děložní sliznici. Estrogen totiž může způsobovat přílišné zahuštění sliznice, tím pádem při periodě odchází víc krve. Ani menoragii není radno podcenit, protože může dojít k anémii, která se mimo jiné projevuje únavou a slabostí. „Mnohokrát k nám pacientky pošle až praktický lékař s tím, že se na jejich krevní obraz už nemůže koukat. Ty ženy jsou nejen unavené, ale padají jim vlasy, lámou se nehty, jsou nevýkonné, dušné, bledé,“ uvádí gynekoložka Kristýna Jandová. Možnosti léčby jsou opět hormonální antikoncepce, ibuprofen, pokud nezaberou, dalším krokem jsou chirurgické zákroky včetně toho nejradikálnějšího – odstranění dělohy.

Menstruace bolí, přináší do života žen diskomfort. Tahle zkušenost se však nemá předávat jen v ženských kruzích. Má se o ní mluvit nahlas, veřejně, bez studu a předstírání, že je to jen „holčičí“ věc. Jen tak se může zvýšit šance, že se lidé s menstruací dočkají lepších podmínek a že menstruační bolest nebude zlehčována. Na objevení zázračného preparátu si asi ještě počkáme, ale pomoci může i to, když víte, že okolí má pro vaše stavy pochopení a podporu.