Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Prsa a zadek jsou nejkrásnější části ženského těla, na nich mi tetování kazí dojem, říká tatérka Ivana Beláková

Body PositivityLGBT+PrsaRozhovor
Lea Uherková
| 25. 5. 2022 | 10 komentářů | 89 569
Prsa a zadek jsou nejkrásnější části ženského těla, na nich mi tetování kazí dojem, říká tatérka Ivana Beláková
Foto: Ivana Beláková

Je jedinou ženou, jejíž tvorbu označilo Muzeum současného umění v Římě za dočasné výtvarné umění. Ivana Beláková vykročila pravou nohou z malé obce na západě Slovenska a došla velmi daleko – až do Los Angeles, kde má studio Ivana Tattoo Art. Cílevědomá optimistka se otevřeně hlásí k LGBTQ+ a tetuje osobnosti, jako je Rita Ora, Chris Brown, Lil Wayne nebo Mia Khalifa. Proč tetuje vždycky to, co sama chce? A jakou roli může hrát tetování v přijetí vlastního těla?

Musela sis někdy obhajovat smysl svojí práce?

Tetování jako průmysl je stále mužský svět – doteď vidím rozdíly mezi muži a ženami. Nejvíce jsou rozdíly vidět, co se týče sponzorů. Začínala jsem před dvaceti lety a svojí práci obhajovala neustále. Létala jsem po celém světě, chodila na soutěže. Muži měli v porovnání se ženami více výhod.

Říkáš, že každý člověk vyzařuje určitou energii, která je spouštěčem toho, že se ti vybaví barvy, které bys uplatnila v tetování. Jak takový proces probíhá?

Nepřipravuji si design dopředu. Klient mi poví, co chce, já se zamyslím, jak bych to vytvořila, a zbytek nechávám na termín tetování, kdy spatřím klienta.

U někoho si řeknu, že může mít extravagantnější tetování, u někoho naopak ne. Je to velmi individuální. Přirovnala bych to k šití obleku na míru. Nevytvářím trend, ale vytvářím tetování, které se ke klientovi hodí. Někdy chtějí lidé tetování, které se k nim vůbec nehodí, tak nápad prodiskutujeme a já si ve finále vytvořím, co chci.

Králíček, slon i pestré květy. Prohlédněte si práci Ivany Belákové ve fotogalerii:

Další fotky v galerii (11)

Rozebíráš s klienty i fakt, s jakým záměrem se nechají potetovat? Jde do popředí estetika, sexuální přitažlivost, nebo trend?

Když za mnou přijde kdokoliv se zájmem o tetování, vítězí estetika. Sběratelé umění mě vyhledávají kvůli unikátnosti mojí práce, která se nedá zkopírovat. Ani já ji po sobě nedokážu zkopírovat. Možná právě to přidává tetování na hodnotě.

Měla jsem klienty s jizvami, s rakovinou prsu, klienty po všelijakých operacích. Tetování jim přidá na sebevědomí. Podle mě je úžasné, že se díky tetování můžeš cítit krásnější a sebevědomější.

Vyzdvihla bych také spojitost s emocemi. Tetování se stává buď oslavou života, nebo je spojené se smutnou událostí, tragédií. Na jedné straně si lidé nechají vytetovat něco, co souvisí s narozením dítěte či domácím mazlíčkem, na straně druhé si někdo nechá vytetovat jméno či portrét, který jim připomíná někoho zesnulého. Někteří lidé dostanou spontánní nápad a jdou na tetování, ale převažuje souvislost s něčím významným.

Foto: Ivana Beláková

Jakou roli může tetování hrát v přijetí vlastního těla? Nedávno byl na Heroine.cz příběh umělkyně, které nevyrostlo levé prso a nechala si kolem něj vytetovat čtverec.

Měla jsem klienty, kteří přišli o nehet, nebo například klienty s jizvami, s rakovinou prsu, klienty po všelijakých operacích, kdy jim bylo z těla něco odebráno. Tetování jim přidá na sebevědomí. Podle mě je úžasné, že se díky tetování můžeš cítit krásnější a sebevědomější.

V rozhovoru pro Rozhlas a televize Slovenska jsi zmínila, že máš ráda ženské tělo bez tetování. Není to paradox?

Asi ano. Jednoduše se mi líbí ženské tělo s čistou kůží. Nedokážu to lépe vysvětlit. Čím jsem starší, tím více tíhnu k jednoduchosti. Prsa a zadek považuji za nejkrásnější části těla. Tetování na těchto místech mi kazí estetický dojem a nelíbí se mi. Ale jedná se především o moji partnerku. Mám štěstí, že přítelkyně Veronica tetování nemá.

Čtěte také: „Vyrostlo mi jen jedno prso. Říkají mi amazonka.“

Foto: Marta Strýčková

Žádný boky, žádnej zadek. Krátký vlasy, kozí nohy. Štafle. Tyčka. Plochá dráha. Tohle o sobě slýchala Marta Strýčková, žena, která zveřejnila svůj příběh v rámci projektu Moje tělo je moje. Upozorňuje na to, že každé tělo si zaslouží respekt bez ohledu na to, jak vypadá. Body shaming hluboce zraňuje. Marta, které se vytvořila jen jedna mléčná žláza, o tom ví své. Tohle je její příběh o hledání vztahu ke svému tělu.

Příběh ženy, která si vztah ke svému tělu musela vybojovat

Co tetování prospívá, a co naopak škodí?

Když člověk chodí stále na slunce, kůže se loupe a ničí. Kůže je největší orgán a samotné tetování se po čase mění – linky se začnou rozpíjet a tak dále. Doporučila bych zinkový krém, ten odráží sluneční paprsky, nebo krém s vysokým faktorem. O nové tetování je potřeba se starat – neškrábat, nechodit se koupat do chlorované vody. Čerstvé tetování je de facto otevřená rána a je třeba ho mít zalepené. Já používám na dva tři dny speciální fólii. Princip péče je ale individuální. Měla jsem klienty, kteří si tetování nechali zahojit přirozeně v souhře s vlastním tělem.

Říkáš, že každý máme ve světě své poslání. Nastala někdy chvíle, kdy sis řekla, že se tvoje tatérská mise proměňuje v byznys a vytrácí se její „čistota“?

Čistota se z mé práce nevytrácí a to je podle mě jedna z mých nejlepších kvalit. Tetuji přes dvacet let a stále mě to baví. Dříve jsem tetovala 17 hodin denně a teď tak dvakrát třikrát do týdne. Ráda tvořím a nejsem omezená pouze na tatérskou tvorbu. Tvořím stále. Buď tetuji, nebo vytvářím design oblečení a natáčím videa. Jsem umělkyně, a tím pádem si vymýšlím, cokoliv mě napadne a baví.

Důvod, proč jsem vytvořila značku Ivana Tattoo Art Los Angeles, byl ten, že ne každý má peníze, aby si mohl dovolit moje tetování. Tak vznikl nápad, že budu tvořit ilustrace, oblečení a knihy. Je rozdíl zaplatit 10 000 dolarů a 100 dolarů. Lidé si tak mohou například listovat mojí knihou s obrázky mých nejlepších prací a přináší jim to radost také. Ale máš pravdu v tom, že teď působím jako influencer, ale to jde vše ruku v ruce. Představuje to můj přirozený vývoj jako umělce.

Foto: Ivana Beláková

Kromě tetování je tvojí další vášní cestování. Přenášíš podněty z cest i do svého specifického stylu tetování?

Pokud bych měla zítra umřít a měla bych si vybrat, jestli budu tetovat, nebo cestovat, tak budu cestovat.

Podvědomí je silnější než vědomí, takže pokud jedu na Galapágy nebo někam do džungle a zaznamenám plno barev, rostlin, tak se mi automaticky zapíší do podvědomí. Žila jsem také necelé dva roky na Novém Zélandu a tam jsem se naučila maori tetování.

Celkově mě nejvíce inspirují kulturní elementy, rostliny a barvy v přírodě. Například aloe vera má zvláštní texturu listů, kterou přenáším do tetování, kde záleží ve výsledku právě na detailech. Fotila jsem si rostliny, a když chtěl klient vytetovat například ibišek, tak jsem jej tetovala přímo z fotek.

Tvojí dlouholetou partnerkou je Veronica Beláková. Společně působíte v Los Angeles a procestovaly jste několik zemí s odlišnými kulturami napříč Evropou, Asií, Amerikou. Vypozorovala jsi určité rozdíly v přístupu ke stejnopohlavním párům? Cítila ses v některé zemi nekomfortně a zažívala menšinový stres?

V některých zemích se nedoporučuje, abychom se na veřejnosti držely se za ruce, dávaly si pusy a tak dále. Za ruce se držíme vždy, ale někdy si musíme dávat pozor na dotýkání a projevy citů vůči sobě, to musíme respektovat. Na Kajmanských ostrovech gay couple moc nemusí. A pravděpodobně to tak funguje i v muslimských zemích. Dokonce někde není povoleno držet se za ruce ani heterosexuálnímu páru, pokud nejsou ti dva sezdaní.

Menšinový stres jsme nikdy nezažívaly – ani já, ani Veronica. A kdyby mě na restrikce někdo neupozornil, tak bych je ani nevnímala. Tak jak dýchám, tak stejně jsem homosexuální. Pro mě jsou všichni rovnocenní.

Foto: Ivana Beláková

Například v Saudské Arábii a několika státech Afriky a Asie hrozí homosexuálním lidem i trest smrti. V čem tkví ve 21. století problém oddělit víru, potažmo tradice od sexuální orientace?

Ve vzdělání. Vzdělání je globální problém. Přijde mi vtipné, že staří Řekové a kultury o několik staletí nazpět byly k odlišné orientaci tolerantní snad více než teď.

Ve škole by se podle mě měly od útlého dětství učit úplně jiné věci. Třeba jak se mezi sebou snášet. V přírodě takové problémy nejsou, nechápu, proč si to jako lidé komplikujeme. Měla by se učit meditace a spiritualita.

Nedávno jsem napsala dopis slovenské prezidentce a požádala jsem ji o setkání. Z jednoduchého důvodu – přístup k homosexuálním párům se musí změnit i na Slovensku. Jsme poměrně vyspělá země, která je součástí Evropské unie a máme takové primitivní zákony, že gay couples nemají rovnocenná práva.

Jak to máte vy v Čechách, můžou se všichni bez omezení brát?

Foto: Ivana Beláková

Ne. Lze jen vstoupit do registrovaného partnerství.

Nechápu to, to je mentalita za opicemi. Nikdo by neměl mít právo tě omezovat v tom, s kým chceš žít a vychovávat děti. Proto chci mít meeting se Zuzanou Čaputovou a být součástí změny. Vláda se soustředí na různá témata, ale stejnopohlavní manželství a celkově vše kolem homosexuálů jako by neexistovalo.

Jak toto téma podle tebe Slováci vnímají?

Nová generace je určitě více otevřená. Je obrovský rozdíl, když dorazím na Slovensko teď, v porovnáním s tím, když jsem tam v osmnácti žila. Pamatuji si, jak jsem šla do baru s kamarádkou a jeden kluk mi bezdůvodně vylil víno do tváře. Pokřikovali po mě na ulici. Bylo to nepříjemné, ale nadávky mi nikdy neubližovaly, jelikož jsem si je nebrala osobně. Vše je o sebepřijetí. Jakmile se člověk cítí autenticky, stejně ho bude vnímat i okolí.

Foto: Ivana Beláková

Ivana Beláková

Často mi píšou na Instagram nebo Facebook dospívající lidé, že se bojí o své sexuální orientaci říct doma nebo nevědí, jak o tom začít mluvit. Jednoho chlapce vyhodila máma dokonce z domu. Moje máma si také myslela, že jsem nemocná, když jsem jí řekla, že jsem lesba. Ale já jí to za vinu nedávám, je ze starší generace, za nich se homosexualita skrývala.

V dospívání může být pro mladé lidi těžké přijmout sám sebe i se svou sexuální orientací. Co bys řekla lidem, kteří se vyrovnávají se svojí identitou?

Člověk musí být stoprocentně upřímný sám k sobě. Pomoci dokáže také komunita, nebýt na to sám. Hodně lidí má podobný problém. Když máš možnost se o tom s někým bavit a cítíš se pochopený, pak je to jednodušší.

Říkáš, že Ivana Tattoo Art je životní postoj. Jaký je tvůj životní postoj?

Být hravá. Dívám se stále na svět očima dítěte, pozitivně. Nechť jsme, kdo jsme. Akceptujme se. Žijeme všichni na jedné planetě a jsme propojeni.

Nejsi až moc velká idealistka?

Nejsem. Jde o postoj, o to, jak se na svět díváš a co vyzařuješ. Nezavírám oči před špatnými věcmi, nejsem ignorant. Ale někteří lidé se rádi zaobírají problémy, sledují pozorují zprávy od rána do večera. Já si informace vybírám a soustředím se v životě na to pozitivní.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 10 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

B | 25. 5. 2022 12:47

Proč tak blbej titulek? Takhle to vypadá, že paní myslí jen na prsa a zadky, nebo je to pro ni ta nejdůležitější věc na světě. Dělat někdo se mnou rozhovor a tohle vypíchnout jako nadpis, tak ho jdu nakopat do oné části těla v něm (té druhé).

+2
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

B | 25. 5. 2022 12:51

Citace - Ponci / 25. 5. 2022 08:51

Tak jestli jsou prsa a zadek nejhezčí části ženského těla, tak ať se o ně také ženy starají....
Takových tučných zadků běhá kolem nás, že nejhezčí částí zemského těla bude lednička na zádech..... ??

Přesně takhle to vypadá, když se nějaký myslitel toho "chytrýho" nadpisu chytne... a že jich tu je!

-3
Reagovat