Práce, nebo život. Proč work-life balance stále znamená vybrat si jen jedno?
Vstřícný přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům, kteří mají rodinu, o někoho pečují nebo jsou například v kategorii 50+, je pomalu nový standard. Respekt k soukromé sféře života člověka je vítaný pokrok, ale pořád jsou to jenom krůčky. Je načase usilovat o to, abychom si mezi prací a životem nemuseli vybírat.
Jak uvádí genderová expertka Klára Čmolíková Cozlová v připravované publikaci o slaďování soukromého a profesního života, ačkoli stárneme všichni, vliv jednotlivých životních stadií na pracovní dráhu je mnohem citelnější u žen: „U žen s největší pravděpodobností bude hrát významnou roli otázka rodičovství, tedy těhotenství a mateřství. A to i v případě, že těhotenství a mateřství plánuje až někdy v budoucnu, případně vůbec. Tyto představy a očekávání jsou často podvědomé. Okolí a společnost očekávají, že životní cyklus ženy bude jiný nežli životní cyklus muže. Ten sice také v určitém věku bude zakládat rodinu, jeho pracovní roli by to ale nemělo ovlivnit. Nicméně ženinu pracovní roli to ovlivňuje.
Nejprve je mladá, a tudíž nezkušená, přichází ze školy na pracovní trh. Následně je stále ještě mladá, ale pro potenciálního zaměstnavatele však již riziková, protože bude mít děti a bude odcházet na mateřskou, potažmo rodičovskou dovolenou. Následuje období, kdy ženy mají malé děti a ty jsou nemocné – pro zaměstnavatele opět riziko toho, že bude odcházet pečovat a starat se o děti v rámci ošetřování člena domácnosti. Pak děti sice odrůstají a již by riziko spojené s mateřstvím mohlo opadnout a žena by mohla rozvíjet svou kariéru a pro zaměstnavatele by mohla být zajímavou, ale ouha! Do popředí se dostávají další pečovatelské závazky o stárnoucí rodiče a prarodiče, které také bývají směřovány především na ženy. A pak seniorská fáze, kdy ženy často hrají roli pečujících babiček, vypomáhajících dcerám a snachám v rámci péče o děti.“
