V nejlepší restauraci světa se po čase nudila. Teď Kristína Nemčková doufá, že získá vlastní michelinskou hvězdu

Jak Japoncům chutnají buchtičky se šodó?

Chutnají jim hodně. I když já jsem je v Japonsku servírovala hlavně cizincům. V lyžařském středisku Niseko, kde jsem nyní působila, se pohybují hlavně turisti z Austrálie a Číny. Japonců tam potkáte mnohem méně, než by se mohlo zdát. Ale buchtičky chutnaly všem.

Kombinujete českou a asijskou kuchyni?

Teď se úplně nesoustředím na to, abych se cíleně odrážela od české nebo slovenské kuchyně, jako jsem to dělala dřív. Spíš se nechávám unést tím, co je kolem mě. Zaměřuji se na lokální suroviny a přemýšlím, co se z nich dá vytvořit. V Japonsku jsme jednomu našemu kolegovi pomáhali pozvednout jeho restauraci na vyšší úroveň, takže na mé recepty navíc nebyl úplně prostor, i když už jsme si tam samozřejmě zkoušeli nějaké naše věci.

Co se týče Manily, kde budu otevírat restauraci se svým kolegou a zároveň přítelem, tam budeme mít hodně multikulturní tým a myslím, že v tom je naše síla. On sám je z Brazílie, ale vyrůstal v Itálii, to se tam určitě promítne. Tím, že jsem tam já, tam přirozeně bude nějaký český nebo slovenský nádech, ale restaurace na něj nebude zaměřená.