Umělá inteligence je jako kalkulačka na steroidech, říká Sarah Polak v podcastu Hlas Heroine

Budoucnost
PodcastTechnologie
Redakce Heroine, Pavel Houdek
| 24. 11. 2021 | 1 komentář | 480
Umělá inteligence je jako kalkulačka na steroidech, říká Sarah Polak v podcastu Hlas Heroine
Foto: Tomáš Cetkovský

Umělá inteligence nejsou jen roboti ze sci-fi filmů. Podle antropoložky Sary Polak, která studovala v Oxfordu a pomáhala rozjíždět start-upy v Londýně, není umělá inteligence ani strašák, ani vysněný cíl. V podcastu Hlas Heroine, vysvětluje, že je to nástroj, který může být v mnohém užitečný. A stejně jako lidé, kteří jej vytvářejí, není bez chyby.

Sarah Polak je neúnavnou popularizátorkou umělé inteligence. Jedna z nejčastějších otázek, kterou při tom dostává, se týká toho, jestli může být umělá inteligence hrozba jako ve filmu Terminátor. „Každá technologie se dá zneužít. I umělá inteligence se dá zneužít. Ale nebude to cílené zneužití, spíš to bude z čisté neschopnosti, kdy někdo blbě udělá algoritmus, který pak bude špatně vyhodnocovat lidi na letišti, nebo programátor nedomyslí zkreslení v datech,“ vysvětluje Sara. „Možnost zneužití tam je, ale to byla, i když jsme měli jenom papír a tužku, takže já si o lidstvu nedělám iluze,“ směje se.

Obavy lidí a existenci hrozeb nebagatelizuje, snaží se ale vyvracet zkreslené představy lidí, že technologie může získat vlastní vědomí: „Nečekáme, že když budeme hodně dlouho ťukat do kalkulačky, tak se zvedne a odkráčí. To je to samé, jako když se špatně udělá algoritmus. Neznamená to, že získá vědomí a začne třeba rasisticky fungovat na bázi vlastní inteligence. Má prostě špatná vstupní data a s těmi pracuje.“

Představte si, že by každé dítě dostávalo individuální úkoly podle toho, na co je talentované.

Sexy statistika

V rozhovoru s Pavlem Houdkem zároveň připomíná, že umělá inteligence není v technologickém vývoji to hlavní. „Lidi umělou inteligenci vnímají často jako cíl, ale on je to jenom nástroj. Když dáte jednomu týmu kalkulačku a druhému týmu kalkulačku a budete se snažit dopracovat k nějaké komplexní matematické rovnici, tak každý tu kalkulačku použije trochu jinak,“ říká. Proto ani umělá inteligence není objektivní.

Speciál Heroine: Ženy v IT

Foto: Jan Zátorský

Pořád čekáme vraždící roboty. Ale roboti už tu dávno jsou a pomáhají.

Přečtěte si rozhovor se Sarou Polak ve speciálu Heroine Ženy v IT

„Je to víc sexy statistika, která nám může pomoct s různými problémy, ať už je to personalizované zdravotnictví nebo vzdělávání,“ vysvětluje. Její možné využití, které je pro Saru zajímavé, scénáře známých sci-fi filmů nepřipomíná: „Představte si, že by každé dítě dostávalo individuální úkoly podle toho, na co je talentované. Umělá inteligence vezme data, to, co vidí kolem sebe, vy jí musíte říct, co je Křemílek, Vochomůrka nebo Rákosníček, protože ona je nezná, pak to semele jako mlýnek na maso a něco vyplivne. Může to být nepřesné, ale pomůže nám zpracovat obrovské množství dat, pomoct nám v jakémkoliv oboru, ale ta umělá inteligence sama o sobě není ten cíl.“

Máme se bát zneužití biometrických dat? Je regulace v oboru přínosem, nebo překážkou rozvoje? A je autonomní řízení tak úžasné, jak to vypadá, nebo je to jen šikovné PR? Poslechntěte si podcast Hlas Heroine se Sarou Polak.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

umfa | 24. 11. 2021 16:55

Zajímavá zmínka o tom "nastavení zrcadla". Umělá inteligence je z principu pravdomluvná, což myslím některé lidi bude ještě hodně trápit :-)

+1
Reagovat