Strajk Kobiet je jako hnutí Solidarita, změna určitě přijde, říká Katarzyna Byrtek v podcastu Hlas Heroine

FeminismusPodcast
Polsko
Reprodukční práva
Rovnoprávnost
Redakce Heroine, Pavel Houdek
| 10. 11. 2021 | 21 komentářů | 1 148
Strajk Kobiet je jako hnutí Solidarita, změna určitě přijde, říká Katarzyna Byrtek v podcastu Hlas Heroine
Foto: Tomáš Cetkovský

Spoluzakladatelka kolektivu Ciocia Czesia, lektorka burlesky a také šéfredaktorka polské Heroine.pl v podcastu Hlas Heroine vysvětluje, že většina lidí v Polsku nechce přísné protipotratové zákony a jak burleskní umění souvisí s feminismem.

Kolektiv Ciocia Czesia vznikl z pocitu bezmoci a naštvání s cílem pomáhat Polkám, kterým byl krutě omezen přístup k legálním interrupcím. Právě v těchto dnech slaví první narozeniny, ale pro Katarzynu je to spíš smutné výročí. „Radši bych byla, kdybychom fungovat nemuseli,“ říká. „Od 90. let jsme měli takzvaný potratový kompromis. Potrat byl možný ve třech případech – když bylo těhotenství výsledkem znásilnění, když ohrožovalo život nebo zdraví ženy nebo když měl plod vážné vývojové vady,“ připomíná Katarzyna Byrtek.

Nejsme v Polsku všichni blázni. Proti zpřísnění je 80 % procent lidí, to je naprostá většina. Takže to, co se děje, není výsledkem vůle Poláků a Polek.

Když se podmínky legálních interrupcí před rokem ještě zpřísnily, vyvolalo to v Polsku obrovskou vlnu protestů. Srovnatelnou s rokem 1989. „Chtěla bych podotknout, že nejsme v Polsku všichni blázni. Proti zpřísnění je 80 % procent lidí, to je naprostá většina. Takže to, co se děje, není výsledkem vůle Poláků a Polek. Je to mocenská hra,“ říká. „Důležitou roli v tom hraje kamarádství vlády a církve. Církev podporovala současnou vládnoucí stranu a teď za to na oplátku něco chce,“ vysvětluje Katarzyna.

Poslední kapka

„Hodně Poláků se na různých věcech neshodne, ale tohle už bylo přes čáru i pro lidi, kteří jsou věřící. To, že někdo v sobě musí pět měsíců nosit plod, který je mrtvý, bude brzy mrtvý nebo se mrtvý narodí, to už byla poslední kapka,“ vysvětluje. Tlak na omezení potratů se stupňuje už delší dobu a tohle už společnost vnímá jako krutost, domnívá se Katarzyna Byrtek.

Poslouchejte Hlas Heroine

Aby odvážné, schopné a inspirativní ženy bylo ještě více slyšet, vznikl podcast Hlas heroine, kde dostávají prostor hrdinky z různých oborů. V každém díle jeden rozhovor. V každém díle jedna žena, která mění svět. 

Další epizody Hlasu Heroine

Ani se zákonem uznaným důvodem pro podstoupení interrupce, ale není přístup k tomuto lékařskému zákroku zajištěný, upozorňuje: „Jedna věc je, že měl člověk na potrat legální nárok, a druhá věc je najít doktora, který to udělá. Když je doktor věřící katolík a myslí si, že každý potrat je špatný, tak má nárok ho neprovést.“

„Všichni víme, kolik znásilnění se nehlásí. A když se hlásí, tak jak to na policii vypadá. Je to pro ženy dvojité trauma. To se musí odehrát rychle, nemůžete půl roku čekat,“ vysvětluje Katarzyna Byrtek, že ženy v této situaci nemohou měsíce obcházet lékaře a nemocnice. I před zpřísněním proto mnohé řešily svou situaci soukromě mimo systém nebo odcestovaly do zahraničí.

Místo psychologa exorcista

Foto: Lena Ivanova / Shutterstock

Zpřísnění potratového zákonu není jediný problém, který hýbe Polskem. Útoky na LGBTQ+ lidi nebo sexuální zločiny duchovních v rozsahu, který bere dech. O tom, jak se náš severní soused vrací do středověku, jsme si povídaly s polskou novinářkou, feministkou, aktivistkou a levicovou političkou Agatou Diduszko-Zyglewskou. Raději upozorňujeme, že některé popisované případy zneužívání dětí kněžími jsou opravdu otřesné.

Rozhovor s polskou aktivistkou o životě v zemi, kde lidská práva drtí vliv církve

Před rokem sledovala Katarzyna Byrtek dění v Polsku a rozhodla se, že musí něco udělat. „Byl lockdown, žádná demonstrace nepřipadala v úvahu, napsaly jsme si s kamarádkou  a vytvořily jsme událost, kdy měli lidi nosit k polské ambasádě svíčky po celý týden, protože nám přišlo neetické ohrožovat tady veřejné zdraví kvůli dění v Polsku,“ vzpomíná. Následně se přes Facebook dalo dohromady přes deset holek a začaly pomáhat osobám, které se potřebují dostat na legální potrat do České republiky.

Jsou Poláci radikálnější?

„Hlavně informujeme,“ říká Katarzyna. „Někdy pomůžeme sehnat dopravu. Spolupracujeme s klinikou v Ostravě a máme i další místa.“ Skupina Ciocia Czesia, která funguje na čistě dobrovolnické bázi, dokáže těm, co to potřebují, poskytnout i finanční podporu na pokrytí nákladů na cestu a zákrok.

V rozhovoru s Pavlem Houdkem se Katarzyna Byrtek zamýšlí i nad tím, proč je feministické hnutí v Polsku radikálnější. „Strajk kobiet je velké hnutí. Srovnávám to se Solidaritou. Když vznikla, nebyl konec komunismu za rok, trvalo to léta. Beru to stejně – bude to trvat léta, ale ta změna přijde. Doufám…“ 

Čeká naši zemi čeká podobný trend omezování reprodukčních práv a nástup vlny konzervatismu. A protože se Katarzyna aktivně věnuje i umění burlesky, dojde i na vztah feminismu a sexualizace těla na pódiu. Poslechněte si podcast Hlas Heroine s šéfredaktorkou polské Heroine.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 21 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Katka | 10. 11. 2021 19:48

Jak můžu Ciocia Czesia podpořit? Tyto informace jsem na webu organizace nenašla. PS: Hodilo by se zřídit jednoduchou mutaci webu v češtině právě pro zájemce o dárcovství. I v rozhovoru zaznělo, že to jsou většinou Češi.

+3
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

grg | 10. 11. 2021 17:25

umfa:
Ja by som to urobil úplne inak - právo na umelý potrat (žiadne "prerušenie" - kedy sa v tom prerušenom dá pokračovať?) by mal mať aj otec dieťaťa. Dnes aj keď "to" nechce, je nútený platiť výživné, ale nemá právo rozhodovať o ničom.

Absurdné? Podobne.

-5
Reagovat