Plachá a naolejovaná. Co všechno jsem se naučila z Bravíčka a co jsem se pak zase musela odnaučovat
To bylo tehdy, když sexuální výchova byla ještě v plenkách, o intimním životě se doma vůbec nemluvilo a osvětu šířil jen časopis Bravo. Jak Lucii Macháčkové pomohla rubrika Láska, sex a něžnosti a proč ji tak zmátlo přirovnání pohlavního aktu ke strkání klíče do zámku? Zjistíte v lekci z feminismu na téma sex. Další lekce vás čekají na jejím stand-up vystoupení na konferenci Svět podle Heroine už 29. listopadu.
Občas vyčítám svojí matce, že co se týče lekcí v sexu, nechala mne vstoupit do puberty vědomostmi nepolíbenou. U nás doma se nikdy nemluvilo o intimním životě. Máma – něžná a křehká učitelka ze školky na moravské vísce – je dodnes panna; to má po babičce, ta je taky panna. A já nevěděla nic.
Kdyby se mě někdo zeptal, co je to poloha misionář, hádala bych, že je to pozice, kdy muž i žena společně odjedou do Kalkaty stavět sirotčinec. Kdyby mi někdo pustil začátek filmu pro dospělé a zeptal se mě, jak si myslím, že to bude pokračovat, řekla bych, že doufám, že ten hodný pán tu pračku opraví, aby si chudák slečna konečně vyprala a nemusela běhat nahá. Pletly se mi pojmy jako BDSM anebo HTML, nevěděla jsem, co je to petting, necking, videomapping…
Svět podle Heroine
Časopis Heroine slaví šest let. A je načase si připomenout, že slovo feminismus už nemusí znamenat těžkou debatu a vážné výrazy.
Letos se chceme smát, sdílet i pochybovat – protože i to je součástí cesty k rovnosti. Přijďte na pátý ročník ocenění Moje Heroine, debaty napříč generacemi a 5 lekcí feminismu, které společnost pořád potřebuje.
Vyrostla jsem v devadesátých letech, tudíž není překvapením, že největší roli v mojí nemravné edukaci sehrál odborný plátek jménem Bravo, jehož rubrika Láska, sex a něžnosti se stala etalonem moudrosti pro každého dospívajícího, který již odrůstá svému tamagoči. Lze otěhotnět přes kalhotky? Kde mít sex, když je venku zima? A samozřejmě Píseň písní všech sexuálních poraden: Je možné mít klitoris na zádech?
Tato rubrika však představovala čtení pro pokročilé, zatímco já byla naivní začátečník. Když jsem s vytřeštěnýma očima četla v Bravíčku o klitorisu či výronu semene, cítila jsem se jako Amiš, kterému se někdo snaží vysvětlit 3D tiskárnu.
Medvědí službu v mé sexuální osvětě mi prokázala moje kamarádka Lenka, která měla dva starší bratry ve folklorním souboru, takže jí svět horizontálního verbuňku nebyl neznámý. Ta mi vysvětlila, že sex je: „Jako když ti kluk strčí klíč do zámku.“
Nešlo mi to na rozum. To je všechno? Ve své trapné naivitě jsem si myslela, že to „strčení“ je jednorázová záležitost. Že jej zkrátka „zastrčí“ a hotovo. Proto mi vrtalo hlavou, co na tom probůh trvá „skoro celou písničku od Backstreet boys“, jak tvrdila Lenka? Jak je to možné? To se neumí trefit? Anebo to jde takhle ztuha? Možná je málo namazanej? Bojs ze zadní ulice se ptali „Tell me why“ a já v duchu řvala „Tell me how!“
Dovedete si představit můj šok při mém prvním „odemykání“, když dotyčný nejdříve klíč zastrčil, povytáhl, zastrčil… Řeknu vám, takhle neefektivního zámečníka jsem ještě neviděla.
Nejhorší rada, kterou mi však v těchto věcech Lenka mohla dát, byla instrukce: „I když tě to neba, dělej, že se ti to strašně líbí.“ Na mnoho let mi tím vetkla do mysli přesvědčení, že sex je něco, čím hlavně děláme radost klukům, které milujeme. Předstíráme zájem o fotbal. Předstíráme, že jeho kámoši jsou super. Předstíráme orgasmus. Je to slušnost, ne?
Po dlouhá léta jsem zcela bez jakéhokoli zpochybnění jela ve svých sexuálních vztazích v modelu, že jeho rozkoš je nutná, zatímco ta moje je tak nějak… optional. Může být a nemusí. Nebylo to tím, že by ti partneři byli sobci, ale moje nastavení bylo: Mám radost, když ty máš radost. Ani jsem jim nedala šanci poznat, co se mi líbí. Nechtěla jsem obtěžovat. Nechtěla jsem zdržovat.
Pokřivenost mého uvažování mi došla v momentě, kdy jsem se po jednom obzvláště výživném rozchodu rozhodla jít na tantrickou masáž k týpkovi jménem Alex. Byla jsem ale samozřejmě zbabělá, tak jsem si objednala jen light verzi s minimem čuňačinek. Tantra pro prudérní stydlíny. Alex byl mladý a charismatický a já byla plachá a naolejovaná. Nikdy nezapomenu, jak se sklonil k mému uchu a zašeptal: „Budete si přát masáž pohlaví?“
A já, sexuální altruistka, jsem zakoktala: „Jak se vám bude chtít!“
Dámy a přátelé, kdybych se měla vrátit v čase a shrnout erotickou nauku pro dospívající Lucii do jediné věty, vypůjčila bych si kus textu své jmenovkyně, kapely Lucie: Sex je náš – dělá dobře mě i tobě.
