Stát trestá děti za to, že se narodily do neúplných rodin. Nová superdávka nejspíš ještě prohloubí jejich chudobu

Pokud se v Česku narodíte do chudé rodiny, s velkou pravděpodobností se z chudoby už nikdy nedostanete. Chudoba se v Česku dědí z generace na generaci především proto, že jde o strukturální a dlouho neřešený problém. A pokud se narodíte do rodiny, kde jeden z rodičů neplatí alimenty, stát vás podusí ještě víc.

Situace neúplných rodin se v novém roce ještě zhorší. Neplacení alimentů přestalo být trestným činem, za který mohli skončit ve vězení. A především nová superdávka znamená, že rodiče ve svízelné situaci mají k dispozici méně podpůrných nástrojů.

Samotné vězení je pro neplatiče samo o sobě spíš kontraproduktivní. Hrozba nicméně byla v některých případech efektivní. To potvrzuje vysokoškolský student Karel z Brna. „Otec na mě a sestru po rozvodu léta neplatil alimenty. Jeho dluh se vyšplhal až na víc než 200 tisíc korun. Teprve když mu máma pohrozila, že jej dá k soudu a může se za to dostat do vězení, začal peníze posílat. Do té doby nic nefungovalo,“ popisuje student.

Minulá vláda ale rozhodla, že od nového roku jsou trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Což budou muset samoživitelé a samoživitelky dokázat, tedy projít si dalším úředním kolečkem, které již dnes představuje byrokratickou bariéru.

Superdávka znamená méně pomoci

Podstatnější jsou ale důsledky zavedení takzvané superdávky. Dramatickou situaci neúplných rodin dosud částečně zmírňovala možnost požádat si o přídavky na děti a další dávky státní sociální pomoci. To se ale se zavedením superdávky také mění. Do příjmů se nově započítává soudem formálně stanovené výživné bez ohledu na to, zda je rodina skutečně dostává.

Chudé rodiny toto opatření pošle do ještě větší chudoby. Nejvíc neplatičů je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde je také nejvyšší míra chudoby v Česku a nejvíc lidí zde pobírá dávky.

Podle podrobné analýzy výzkumné organizace PAQ Research přijde o nárok na dávky 14 % domácností. Těm, které je pobírají, se pak v průměru sníží.

„Pokles nároků nastává i u domácností s nejnižšími příjmy – především u domácností v druhém příjmovém decilu. Zatímco na dávky nad 2 000 Kč v současném systému mělo nárok zhruba 60 % domácností v druhém decilu, po zavedení superdávky to bude už jen 32 %,“ uvádějí výzkumníci.

Stát samoživitele a samoživitelky tak letos potrestá hned dvakrát – zmírněním postihu pro neplatiče a snížením dávek.

Třetina domácností sólorodičů je chudých

Jak velký problém jsou dluhy na výživném, naznačují čísla: neplacení alimentů se týká každého pátého dítěte z neúplné rodiny. Dalších 12 % dostává alimenty nepravidelně. Jak uvádí analýza webu irozhlas.cz, nejhorší je situace domácností, kde spolu rodiče nikdy nežili, tady neposílá alimenty každý druhý rodič. Neplacení výživného se aktuálně týká kolem čtvrt milionu dětí.

Podle Českého statistického úřadu je 35 % dětí žijících v domácnosti pouze s jedním rodičem chudých. Na jejich chudobě má velký podíl právě neplacení výživného jedním z rodičů. A co dělá chudoba s rodinami a samotnými dětmi dnes už víme velmi dobře. Pokud se narodíte v chudé rodině, máte výrazně menší šanci na dobré vzdělání a na slušný plat. A to i v případě, že patříte do skupiny 2 % mimořádně nadaných dětí, tedy těch nejchytřejších. Chudoba a nedostatečné materiální zázemí dokáže vymazat potenciál inteligence, talentu a nadání natolik, že se vůbec neprojeví. Chudoba doslova promrhává talenty, o kterých se nikdy nedozvíme.

Ukázala to třeba tak jednoduchá věc, jako je zavedení obědů pro chudé děti.

Rodiny, které nemají na obědy, se mohou v Česku už několik let zapojit do programu Obědy do škol, který financuje stát, kraje i neziskovky. Jak potvrzují i zahraniční studie, jedno teplé jídlo denně zlepší u dětí z nízkopříjmových rodin docházku do školy, známky, chování i zdraví.

„Zavedení obědů zdarma v Jižní Koreji mělo vliv na snížení potyček na základních školách o 35 %, ukázalo dlouhodobého pozorování. Podobné pozitivní výsledky se objevily v USA, kde se u škol zapojených do bezplatného stravování snížilo vylučování ze škol o 17 %,“ citují zahraniční výzkumy experti v analýze PAQ Research.

Hlad totiž zvyšuje podrážděnost, agresivitu, nesoustředěnost a nepozornost. To zná ostatně každý sám u sebe. Dětem z chudých rodin dává jedno teplé jídlo denně větší šanci na vzdělání a lépe placenou práci, což jsou základní předpoklady pro vymanění se z chudoby.

Reálným snížením příjmů, na které mají děti z neúplných rodin právo, tak politici a stát trestají opět samotné děti.

Berou jim šanci na lepší život a na možnost vymanit se z chudoby. Ale trestají tím také všechny ostatní. Chudí lidé nebudou platit daně nebo budou kvůli nižší kvalifikaci odvádět jen málo. Udržování neúplných rodin v chudobě nás tak bude stát v příštích desetiletích desítky miliard na neodvedených daních a na různých formách sociální podpory.

A naopak rodiče, kteří odmítají na svoje děti platit, dostávají symbolickou zprávu, že se zas tak moc neděje a že vyživování vlastních dětí je individuální zodpovědností toho, kdo s dětmi v domácnosti zůstane, a ne toho, kdo odejde.