Od chlapců učitelé očekávájí logiku, od dívek píli a paměť. Proč se pak klukům v českých školách nedaří?
Je to paradox – v mezinárodních srovnáních mívají čeští chlapci stejně dobré výsledky jako dívky, také vyhrávají různé olympiády a soutěže. Zároveň ale mívají víc kázeňských postihů, horší známky a negativnější vztah ke škole než jejich spolužačky. Proč se klukům v českých školách nedaří a můžeme to nějak změnit? Odpovídá odbornice na genderové aspekty vzdělávání Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Dá se předpokládat, že kluci jsou stejně inteligentní jako dívky. V mezinárodních srovnávacích šetřeních mají také stejně dobré výsledky, ale známky ve škole mívají horší. Čím to je?
Jinými měřítky. Známky neodrážejí jenom výkon, ale také chování, přípravu a další aspekty. Měla by to být komplexní zpětná vazba. Ovšem problém je, že kritéria nejsou vždy úplně transparentní, a pak vzniká nedorozumění, že známka rovná se informace o znalostech a dovednostech. Nicméně známky nejsou to jediné, s čím děti ze školy odcházejí. Odnáší si také reálné znalosti, dovednosti a určitou sebedůvěru. A paradoxem je, že dívky sice mívají lepší známky, ale v mnoha předmětech si připadají neznalé. Pak vidíme, že na další stupně vzdělávání se hlásí chlapci s horšími známkami, než mají dívky. Fungují tady genderové vzorce, o kterých ale ve školství příliš nehovoříme.
Co dalšího se v textu dočtete
- proč jsou u chlapců častěji diagnostikovány poruchy učení
- jak je ovlivňují kázeňské postihy
- pomohlo by, kdyby chlapci chodili do školy o rok později než dívky?
Proč?
Protože se vždycky řekne, že vyučující přece přistupují k dětem stejně. Jenže kolikrát ty stereotypy máme v sobě tak zakořeněné, že mluví skrze nás a my o nich nevíme. Což je problém přípravy budoucích vyučujících, které fakulty nevybavují dostatkem znalostí o tom, že stereotypy existují, ani technikami pro hlubší sebereflexi.
