Vlny veder zabíjejí častěji ženy než muže. V Evropě fungují bezpečnostní opatření, v Česku politici radí pít matchu
Průměrná teplota roste a přináší s sebou čím dál častější a intenzivnější vlny veder. Extrémní teploty koncem června přepisovaly v mnoha zemích naměřené rekordy. Jen tato vlna veder si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádala v Evropě nejméně 1300 obětí. Horko každoročně připraví o život desítky tisíc lidí. Proč jsou jím ohroženější ženy, co se dá dělat pro zmírnění dopadů vysokých teplot a jak se chránit? Na to se redakce Heroine.cz ptala odborníků a odbornic.
Jak vysvětluje Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, zvláště evropská populace je ohrožená vedrem hned z několika důvodů. Evropa se otepluje ze všech kontinentů nejrychleji, v převážné části ale dosud převládá mírné klima a obyvatelé nejsou na horko tak adaptovaní jako lidé žijící v subtropických či tropických oblastech. Navíc v Evropě žije velký podíl seniorů i lidí s chronickým onemocněním. „V Česku v souvislosti s vlnami veder zemře průměrně pár set lidí za rok. V tomto ohledu byl extrémní rok 2015, kdy došlo podle našich odhadů přibližně k 700–1000 úmrtím v důsledku horka,“ říká Urban.
Seriál: Ženské zdraví
Věda a medicína dlouho považovala (a bohužel často stále považuje) za normu mužské tělo. Na něm se testovala léčiva, z něj vycházely studie a podle něj se nastavovaly diagnostické postupy. Některé nemoci a stavy, které zásadně ovlivňují život milionů žen, proto dodnes zůstávají málo známé, špatně diagnostikované nebo bagatelizované. A to jak společností, odborníky, tak i samotnými ženami.
V seriálu Ženské zdraví přinášíme málo známá fakta o diagnózách, rady odborníků a příběhy žen, které mají odvahu o svých zdravotních problémech promluvit nahlas. A pomoci tak ostatním.
Vůbec nejsmrtelnější vedra panovala v roce 2003, kdy zemřelo přes 70 tisíc Evropanů. Řada zemí pak přijala různá opatření – a ukázalo se, že fungují. Ze studie publikované v časopise Nature v roce 2024 vyplývá, že o rok dřív kvůli vysokým teplotám zemřelo téměř 48 tisíc Evropanů. Kdyby ale Evropa nepřijala opatření, která zavedla během posledních dvou dekád, mrtvých by bylo o 80 procent víc. Adaptační opatření tedy pomohla zachránit desítky tisíc životů.
„Naše studie ukázala, že zavedení akčních plánů a opatření napříč Evropou snížilo riziko úmrtí z horka o 25 procent. Jenže zároveň postupuje oteplování, navíc populace stárne a tím pádem přibývá zranitelných obyvatel, takže v absolutních číslech je úmrtí v důsledku horka stále víc,“ vysvětluje Urban.
Ženy mají vyšší riziko úmrtí vedrem než muži
Vysoké teploty jsou obecně rizikové pro seniorky a seniory, malé děti, těhotné ženy, či lidi s různými chronickými onemocněními. Kromě toho je riziko úmrtí během veder vyšší u žen než u mužů, přičemž tento rozdíl je patrný zejména po 85. roce věku. Ženy v seniorním věku tedy představují nejrizikovější skupinu obyvatel. „Ženy se dožívají vyššího věku než muži, což paradoxně vede k tomu, že déle žijí v nemoci, mívají různá chronická onemocnění, která jsou rizikovým faktorem pro úmrtí z horka. Muži, pokud se dožijí věku nad 85 let, jsou na základě našich výsledků odolnější a méně zranitelní vůči horku než ženy ve stejném věku,“ říká Urban.
Máme se kde schovat? Máme přístup k vodě, k lékařské péči? Máme vyhovující bydlení? Právě v tom jsou rozdíly mezi lidmi největší.
Zranitelnější jsou také lidé žijící osamoceně, přičemž rozvedené ženy jsou opět významně ohroženější než rozvedení muži. „Může to být ze socioekonomických důvodů, kdy je u rozvedených žen vyšší riziko, že budou žít v nouzi a rozvinou se různé přidružené choroby. Ale jsou to jen odhady,“ říká Urban.
