Extrémní vedra nemají být úkolem pro jednotlivce. Co máme chtít po politicích – protože v zahraničí řešení našli?
Častější a intenzivnější vlny veder přinášejí do našich životů úplně nový – a nepříjemný – typ zpomalení. V horkém bytě se nedá spát, v tramvaji se dělá mdlo, cesta přes rozpálené náměstí připomíná nebezpečnou výpravu. Vedro je zdravotní riziko, sociální problém a velmi konkrétní test toho, jestli se o sebe dokážeme navzájem postarat. Proč v tom česká města selhávají, co dělají v zahraničí lépe a jak se v následujících dnech chovat?
Zvládnutí extrémního počasí vyžaduje naši pozornost a aktivní předcházení problémům. Horko nepřichází jako blesk z čistého nebe, dá se s ním počítat několik dní předem.
Lepší je být silná než hubená
Kult hubenosti je zpátky. A my se ptáme proč – a co s tím.
Na živém podcastu Hlas Heroine se ptáme, odkud se ten tlak bere, komu škodí a proč je často lepší volbou být silná než hubená.
S hostkami a hostem: Chilli Ta, Vendy Kučerová, Miloslav Šindelář
Moderuje Ilona Kleníková
📅 Kdy: 11. srpna od 19:00
📍Kde: Trojský pivovar, v rámci Letní podcastové scény
Těšíme se na vás! 🤍
Když předpověď hlásí, že bude opakovaně nad třicet stupňů a teplé noci, je to signál změnit režim. Přesunout schůzky na ráno, zrušit zbytečné pochůzky, napít se dřív, než pocítíme žízeň. Tělo ve vedru pracuje přesčas: potí se, ztrácí minerály, hůř spí a rychleji se unaví.
Závrať, bolest hlavy, nevolnost nebo slabost, křeče nebo málo časté močení jsou příznaky, že dostává příliš zabrat a je potřeba přesunout se co nejdřív do chladu nebo do stínu, odpočívat, ochlazovat se a pít vodu po malých doušcích.
Pokud se dostaví zmatenost, hůř se vám dýchá, buší vám rychle srdce a/nebo masivně zvracíte či máte průjem, volejte rovnou záchrannou službu.
V českých debatách se často ozývá, že před vedrem stačí „zalézt domů“. Jenže kdo někdy trávil čtvrtou tropickou noc v nájemním bytě pod střechou, ví, že domov se může rychle a snadno proměnit v pec a dá dost práce udělat z něj místo k žití.
Horko jako politický problém
To, jestli máte z rozpáleného bytu kam odejít, by neměla být otázka osobního štěstí (v Česku typicky ve formě zděděné chalupy). Zvládání veder není jen úkol pro nás jednotlivce – vedení měst v tom musí své obyvatelstvo podporovat. A řada měst v zahraničí už je v tom oproti těm českým výrazně napřed, podívejme se tedy na několik příkladů dobré praxe.
V článku se ještě dočtete:
- Jak pomáhá Vídni městská klimatoložka.
- Že Barcelona, Atény či Berlín budují sítě klimatických útočišť ve veřejných budovách, parcích a knihovnách.
- I blízká Bratislava dělá víc než Praha nebo Brno.
- Že jde o prostou definici péče: když víme, že existuje riziko, upravíme systém dřív, než někdo zkolabuje.
- Jak si teď ve vedrech pomoci – sami sobě i navzájem.
Chcete si přečíst celý článek a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Ve Vídni působí městská klimatoložka, která prověřuje každý projekt s ohledem na jeho dopady na mikroklima a klima ve městě.
Město má systém včasného varování před vlnami veder, informace a pomoc poskytuje mimo jiné ve spolupráci s praktickými lékaři a cíleně vytváří veřejné ochlazovací prostory, aby lidé nezůstali odkázáni na supermarkety nebo nákupní centra.
