V osmnácti utekl před neonacisty do Británie. Rom z Liberce, kterého vyznamenala královna, míří po spolupráci s Obamou do politiky
Tři dny na to si sbalit vše potřebné, opustit rodnou zemi a začít život jinde od nuly. Pro Petra Toráka nebyla emigrace dobrovolná volba, ale nutnost. Jeho rodina nebyla v devadesátkovém Liberci v bezpečí: jeho, bratra i matku několikrát napadli skini, tátovi chodily výhrůžné dopisy. Jsou totiž Romové. Dnes je mu pětačtyřicet a má za sebou kariéru britského policisty, spolupráci s Barackem Obamou i vyznamenání Řádem britského impéria. A taky velkou osobní oběť, kterou musel svým aktivitám přinést. Dnes je Mezinárodní den Romů. Přečtěte si rozhovor o dětství ve strachu, přesunu do Anglie a neutichající touze pomáhat ostatním k lepšímu životu.
Bylo mu osmnáct. Měl podané přihlášky na vysoké školy, kamarády, představu budoucnosti. Pak, jak Petr Torák popisuje v rozhovoru pro web Heroine.cz, přišel večer, který všechno změnil. Rodiče mu oznámili, že utečou do Velké Británie. Už nemohli dál, báli se o bezpečí celé rodiny. V Liberci rodina zažívala výhrůžky, napadení, policie to neřešila, říká český Rom v rozhovoru Lukášovi Houdkovi.
Přestože byl plnoletý a mohl zůstat, odešel s nimi. Vnímal to jako morální povinnost.
Začátky v Británii nebyly snadné. Devět hodin na letišti v nejistotě, jestli budou přijati, nebo posláni zpět. Stěhování z místa na místo, život v provizoriu. A zároveň první momenty překvapení, třeba když ho cizí lidé na ulici začali zdravit. V kontrastu s tím, co zažíval doma, to byl docela zlom.
Z práce v továrně se brzy vypracoval na komunitního policistu. „To je v Británii člověk, který chodí mezi lidi, poslouchá jejich příběhy a propojuje policii s realitou ulic,“ vysvětluje v rozhovoru pro Heroine.cz. Díky tomu napomohl k odhalení rozsáhlé sítě novodobého otroctví.
„Nejvíce z obětí byli starší pánové, kteří byli bezdomovci už v Česku nebo na Slovensku. Drogově závislí, alkoholici, lidé s duševními problémy, mladí lidé po opuštění dětského domova nebo také gayové, kteří se živili prostitucí v Praze na hlavním nádraží. Gang si je záměrně vytipoval pro jejich zranitelnost už u nás, převezl je do Anglie, kde jim zajistil ubytování a stravu. Sehnal jim zaměstnání, kde pracovali i sedm dní v týdnu deset až dvanáct hodin denně. Výplata byla posílána buď na účet oběti, nebo přímo na účet gangu. Každý pátek jsem pak viděl vykořisťovatele před bankou, jak vybírají peníze třeba i z třiceti karet. Obětem pak buď nedali nic, nebo jen kapesné ve výši pěti liber. A k tomu dostávali jedno jídlo denně.“
Členové gangu si všimli, že se Torák na jejich aktivity jako policista zaměřil, a snažili se jej různými způsoby zastrašit. Podávali na něj například falešné stížnosti, později mu vyhrožovali zapálením domu nebo vyvražděním rodiny. Jak si s tím poradil? Jak se o něm dozvěděla královská rodina a co pro něj znamená Řád britského impéria, který získal? A proč nyní začíná s kandidaturou do politiky? Více se dočtete na webu Heroine.cz.
