Myslíme si, že obětí domácího násilí se může stát jen zranitelná a ekonomicky závislá žena. Je to omyl. Zpěvačka a ombudsmanka MPSV Michaela Nosková tento mýtus vyvrací. V novém díle podcastu Hlas Heroine otevřeně popisuje, v čem se její vlastní život protíná s tragickým osudem spisovatelky Simony Monyové, útěk z neviditelného vězení, kde žila pod neustálou kontrolou, i následný náraz do českého systému ochrany dětí. Proč u soudů právo na „ideální polovinu dítěte“ stále vítězí nad jeho bezpečím?

Když série Monyová připomněla tragický osud slavné spisovatelky, znovu jsme se ptali, jak se mohla úspěšná, nezávislá a silná žena stát obětí tak extrémního a dlouhodobého domácího násilí. Zpěvačka Michaela Nosková si tuto otázku pokládat nemusela. „Když se dívám na tu sérii, mám pocit, že někdo vzal můj příběh a jenom ho přejmenoval,“ přiznává otevřeně v nové epizodě podcastu Hlas Heroine.
Obě ženy spojovala sláva, úspěch, ekonomická nezávislost i to, že působily jako silné ženy. Jak se ale ukazuje, ani to není záruka bezpečných vztahů. Tyran a manipulátor dokáže systematicky rozložit sebevědomí a najít v silné osobnosti trhliny. „Lidi mě vnímali vždycky jako silnou a jako člověka, který nemá problém říct, co si myslí. Ale já jsem sama o sobě zjistila, že vlastně jsem byla vždycky silná jenom jako na venek. Spousta žen, které jsou silné, se tak jeví jen navenek,“ říká Michaela Nosková.
Při sledování minisérie si zároveň s hrůzou uvědomila, jak fatálně mohl její vlastní příběh skončit. Simona Monyová zemřela. Noskové se povedlo svůj útěk z toxického vztahu dobře naplánovat. O tom, co zažívala a jak se jí povedlo utéct, mluví v nové dokumentární sérii Láska nebolí, která navazuje na sérii Monyová a od 26. 6. ji můžeme sledovat na Oneplay. Přestože Míša Nosková o své těžké zkušenosti už otevřeně mluví ve snaze pomoci dalším ženám, které mohou násilí ve vztahu čelit, když viděla hotový dokument, znovu ji to zdrtilo.
Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková v dokumentu přesně popsala fáze a vzorce manipulace, kterými si Nosková prošla – od setkání s „princem na bílém koni“ a love bombingu, tedy fáze, kdy byla zahrnována extrémními projevy lásky, až po naprostou ztrátu soukromí, kdy se naplno projeví, že tyran má pocit, že mu partnerka patří se vším všudy. Michaela Nosková musela s bývalým partnerem sdílet kalendář, fotogalerii i polohu. Její pohyb po domě neustále sledovaly kamery. Slyšet odbornici pojmenovat, co se zpěvačce dělo, pro ni bylo potvrzením, že vina nikdy neležela na její straně.
Útěk z takto kontrolovaného prostředí 24/7 nelze provést ze dne na den. Nosková ho musela dobře připravit, nenápadně promazávala události z kalendáře. Sbalením kufrů a odchodem ale náročná cesta nekončí. Začíná vyčerpávající střet s institucemi, soudy a úřady. „Vy se snažíte vysvětlit, že jste oběť domácího násilí a čím vším jste si prošla. A proti vám stojí manipulátor, který říká: ‚Ne, já jsem oběť. Ona týrala mě,‘“ popisuje Michaela Nosková v podcastu Hlas Heroine.
Systém podle ní v těchto situacích neumí ochránit hlavně děti. „Dneska se hledí primárně na to, aby se dodržovalo, že oba dva rodiče mají právo na ideální polovinu dítěte,“ kritizuje současnou opatrovnickou praxi, která traumatizované děti nutí k pobytu v prostředí s člověkem, který se doma dopouštěl násilí.
Právě tato frustrace ze systémových selhání a necitlivosti úřadů ji dovedla až na pozici ombudsmanky Ministerstva práce a sociálních věcí. Část veřejnosti ovšem poukazuje na to, že pro takto vysoký post nemá adekvátní vzdělání ani dostatečné zkušenosti. Nosková ale oponuje, že stejně jako ona by se rozsáhlou agendu ministerstva musel doučit kdokoliv. To, co podle ní na úřadech chybí nejvíce a co ona může nabídnout, je empatie, schopnost propojovat jednotlivé sekce a osobní zkušenost s tím, jak tvrdě narazila do systému.
Poslechněte si celou epizodu podcastu Hlas Heroine! Část rozhovoru najdete na YouTube, Spotify a dalších podcastových aplikacích, celý rozhovor si můžete přehrát na Forendors nebo přímo zde na Heroine.cz v sekci Podcast.
