Truchlení není vězení. Máme právo být znovu šťastní, říká Jiří Kuča. Na léčbu jeho ženy v Mexiku lidé vybrali miliony
Je to něco přes půl roku, co přišel o ženu Mariku, se kterou tvořil jeden z nejoblíbenějších českých food blogů Kitchen story. Zůstal sám na dva malé syny a na velkou bolest. Přesto Jiří Kuča v nové epizodě podcastu Hlas Heroine mluví o tom, že život po ztrátě nemusí být jen nekonečným trápením. Otevřeně přiznává nový vztah a boří společenské tabu o tom, jak dlouho a jakým způsobem je „patřičné“ truchlit.
První měsíce po červencovém odchodu Mariky byly o holé snaze fungovat. Jiří popisuje stav, kdy neměl žádnou energii, ale povinnosti mu zůstaly. Nakonec ho zachránil řád a každodenní drobnosti. „Ten začátek byl fakt těžkej. Člověk neví, kde má začít, a chybí mu motor. Ale ty kluky tam pořád máte a musíte jet. Musím ráno vstát a udělat ty palačinky, protože kluci je milujou,“ líčí v rozhovoru.
Jídlo, které s Marikou sdíleli a které léta spojovalo tisíce lidí, u nich doma stále hraje významnou roli, i když trochu jinak. Zatímco některé recepty bez jejího doteku zatím nejdou, jiné, jako třeba Maričino Butter Chicken, se pro Jiřího staly způsobem, jak si maminku připomenout. „Podařilo se mi to až na počtvrté, když jsem zkusil přímo recept od Mariky. Když mi pak syn řekl – teda tati, to už je ono, měl jsem slzy v očích. Je to něco, čeho se můžeme držet a co ji klukům připomíná.“
Mexiko nebylo zbytečné
Když Marika onemocněla rakovinou, sdíleli manželé Kučovi i tuhle část svého života na blogu. Velkou pozornost pak vloni na jaře vyvolala sbírka na Maričinu léčbu v Mexiku. I když šlo o alternativní léčbu, která nakonec Marice život nezachránila, Jiří si za tímto rozhodnutím stojí. Pro rodinu nešlo jen o sázku na zázrak, ale o kvalitu posledních společných chvil. „V Česku nám řekli, že tady jí léčba může život maximálně o půl roku prodloužit, ale Marika mi tehdy řekla, že do toho nepůjde,“ vzpomíná Jiří Kuča. Po chemoterapii se totiž cítila hrozně a nechtěla trávit čas, který jí zbýval, takhle.
I když pro Jiřího nebylo nejprve lehké Maričinu volbu přijmout, její rozhodnutí podpořil. A přijal i nápad zkusit léčbu na klinice v Mexiku. „Je důležité nebýt v těchto chvílích proti tomu nemocnému člověku,“ uvědomuje si. Alternativní cesta umožnila Marice prožít poslední měsíce života lépe, byla šťastná a chodila kilometry po pláži.
Terapie sdílením: Vykřičet to ven
Jiřího Instagram se po smrti Mariky proměnil. Z fotek jídel a receptů se stala otevřená výpověď o životě vdovce a otce samoživitele. Pro něj bylo sdílení těch nejbolavějších momentů způsob, jak to celé zvládnout. „Potřeboval jsem to někam vykřičet ven. Marika po mně chtěla, abych si psal deník, ale v tom se člověk cítí sám. Když jsem to pustil ven, zjistil jsem, že v tom nejsem sám a že tím někomu pomáhám,“ říká. Přes zprávy dnes komunikuje se stovkami lidí, kteří řeší podobné ztráty, strach z diagnózy nebo neschopnost mluvit o nemoci s dětmi.
Foto: Ilona Kleníková
Právo na novou lásku
Nejkontroverznějším tématem je pro mnohé fakt, že Jiří má po půl roce novou partnerku. On sám to však nevnímá jako zradu, ale jako přirozené pokračování života, o kterém s Marikou mluvili ještě před jejím odchodem. „Každý má o truchlení zkreslenou představu. Kdo si tím neprošel, tak neví. Píšou mi ženy, že jim manžel odešel před pěti lety a pořád nikoho nechtějí. Já jim to nerozmlouvám,“ říká Jiří. Nový vztah podle něj neznamená, že bolest zmizela. „To, že mám novou partnerku, a to, že Marika umřela, se nevylučuje. Ty dvě osoby můžete mít rádi zároveň. Ta láska tam pořád je, a přitom je po Marice obrovská díra a bolest.“
Konvertovat ke štěstí
Jiří Kuča odmítá roli oběti, která se do konce života utápí v minulosti. Svůj příběh sdílí i proto, aby ukázal, že i v troskách se dá stavět něco nového. „Konvertuju lidi na to, aby byli šťastní a nebáli se toho. Ten život je tak krátký a utíká tak rychle,“ uvažuje v podcastu. Jeho cesta není návodem, jak zapomenout, ale připomínkou, že štěstí není tabu, a že být dobrým tátou pro své syny znamená nebát se emocí.
Celý rozhovor s Jiřím Kučou o ztrátě, výchově synů a odvaze znovu milovat si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Hlas Heroine na Heroine.cz v sekci Podcast nebo na Forendors.cz/Heroine.
Co dalšího v podcastu uslyšíte:
- Příprava dětí na to nejhorší: Proč Jiří s Marikou nechtěli před syny nemoc tajit.
- Výchova k empatii: Večerní rituály, ve kterých je místo pro blbnutí i pláč.
- Kdo jsem já bez Mariky? O hledání vlastní identity po 22 letech společného života.
- Nový život Kitchen story: Jak se populární blog transformuje bez Mariky po Jiřího boku.
- Vzkaz v šuplíku: O dojemném dopisu, který Jiřími potvrdil, že pro Mariku udělal maximum.
- Hlas, který nezmizí: O knize, ve které ožije Maričin deník.
