„Volají o pomoc a my je zavíráme do pasťáků.“ České děti jsou čím dál agresivnější a systém zcela selhává
Odborníci a odbornice pracující s mládeží přiznávají bezmoc a zděšení: s dětmi v Česku se podle nich něco děje. Vypovídají o tom i statistiky, které odhalují alarmující čísla. Roste počet dětí potýkajících se s psychickými problémy i počet sebevražd. Zároveň se zvyšuje množství násilných trestných činů páchaných nezletilými i jejich brutalita. A systém naprosto selhává, shodují se lidé, kteří s dětmi s problémovým chováním pracují. A pokud už reaguje, sahá výhradně po represi namísto řešení příčin, píše ve svém článku o narůstající agresivitě dětí Lukáš Houdek na webu Heroine.cz.
„Ve své praxi si všímám, že se mezi dětmi a mladistvými agresivita stupňuje. A agresivnější jsou také činy, jichž se děti dopouštějí,“ upozorňuje v článku na webu Heroine.cz Jakub Kureš z Pedagogicko-psychologické poradny v Děčíně.
Foto: Lukáš Houdek
Podle něj i dalších odborníků a odbornic se od dob pandemie řada nezletilých potýká zejména s psychickými problémy. „Děti byly velmi dlouhou dobu zavřené doma, bez osobního kontaktu. Na řadu z nich tato nečekaná situace dopadla velmi tvrdě.“ Dlouhodobé neřešené psychické potíže u dětí se mohou proměnit v agresi – zejména pramenící z dlouhodobé frustrace a nespokojenosti.
Hlavní úlohu v aktuální situaci sehrává rodina: rodiče se kvůli rostoucí finanční i životní nejistotě ocitají pod čím dál větším tlakem a na své děti už nemají dostatek času ani energie. Děti pak podle odborníků často hledají pozornost a útočiště na sociálních sítích. A tam přibývá násilného nebo toxickému obsahu, píše Lukáš Houdek pro Heroine.cz.
„Z praxe víme, že děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se často pohybují na Tiktoku, kde konzumují zejména násilný obsah. Na této platformě si děti také domlouvají bitky. Algoritmus jim zároveň nabízí toxicky maskulinní obsah, setkat se tam běžně mohou i s propagací a náborem Islámského státu,“ upozorňuje Jana Bohuňková, která působila v dnes již zrušeném oddělení strategické komunikace (KRIT) na Ministerstvu vnitra a důsledkům násilných činů dětí se ve své praxi věnovala intenzivně.
Jenže český stát to neřeší dobře, shodují se oslovení odborníci a odbornice. Když se dítě dopouští problémového nebo násilného jednání, pošle jej často do ústavní výchovy – tedy pasťáku. Už však neřeší příčiny, proč se tak dítě chová.
„Když je problém v rodině, dítě z ní vytrhneme a dáme ho například do pasťáku. S rodiči už ale mnohdy nikdo nepracuje. Pokud nefunguje prevence, je už na spoustu věcí pozdě. Můžeme dětem ukázat něco jiného, ale bývá to těžké,“ myslí si Věra Nováková, bývalá státní zástupkyně specializující se na trestnou činnost dětí a na dětech. Dnes jako advokátka ex offo často u soudů zastupuje děti a mladistvé.
Právě ona se rozhodla před několika lety z pozice státní zástupkyně odejít. „Rozhodla jsem se odejít i proto, že jsem přestala věřit systému. Nevěřila jsem tomu, že opatření, která podle zákona pro děti navrhuji, jsou efektivní. V podstatě jsem se podílela na zavírání chudých dětí do ústavů.“
Podle právničky Fóra pro lidská práva Anny Sležkové je jedním z nejčastějších důvodů, proč děti v ústavní péči končí, právě chudoba. A do velké míry na tom podle ní nese podíl právě stát a jeho nefunkční sociální politika.
V článku Lukáše Houdka na Heroine.cz se ještě dočtete třeba to, že chybí pedopsychiatři, psychologové a psycholožky i adiktologové. A také, jaké možnosti řešení se v současné situaci rýsují – respektive rýsovaly, než ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka oznámil ustanovení takzvané sociální kobry čítající asi stovku lidí. Ta si má podle jeho slov došlápnout na ty, kteří finanční pomoc státu zneužívají. Jak to bude dál? Čtěte na webu Heroine.cz.
