„Obezita je nezdravá a tlustí lidé by měli zhubnout.“ Ano, a zraňující komentáře nejsou zázračný lék
„Dneska už se nesmí říct, že obezita je nezdravá,“ má poslední dobou pocit víc lidí. Není to pravda. Že je obezita pandemií moderní civilizace a že přispívá k řadě zdravotních problémů, nikdo soudný nepopírá. Problém je, že mnoho lidí předstírá zájem o zdraví jiných, ale ve skutečnosti si chtějí jen uplivnout a kopnout do tlustých lidí, kteří se jim nelíbí a na které se jednoduše nechtějí dívat.
„Tlusté tělo je beztvaré a neestetické. Tlustí lidé ukazují svá těla bez obalu a beze studu. Partie, které by zasloužily spíš sutanu. Není to hezký pohled.“ I taková slova zazněla v nedávném komentáři na stanici Český rozhlas Plus. Některé lidi takhle otevřený fat shaming (tj. zostuzování, ponižování a výsměch lidem, kteří vypadají, že váží víc, než je mainstreamová norma) na veřejnoprávní stanici pohoršil, další lidi zase pohoršilo to první pohoršení.
„Někdy mám pocit, že žijeme v tak hyperkorektní době, že tady už se nesmí ani naznačit, že obezita je nezdravá, aniž by se na člověka nesesypaly všechny ty body positivity aktivistky,“ je motiv, který slýchám poslední dobou často.
Nemyslím si, že má někdo zásadní problém s prohlášením „Obezita je nezdravá“. Rozhodně jsem se nesetkala s tvrzením, že by obezita byla zdravá. Co ve skutečnosti vadí lidem, kteří kritizují fat shaming, je tón, kontext a další hodnotící komentáře, které ono „obezita je nezdravá“ obvykle doprovázejí.
Vysoký tlak, cholesterol, klouby a tlustá kráva
K představě o nezdravé obezitě lze přistoupit přibližně dvěma způsoby. První je: „My tě máme rádi a je nám šumák, jak vypadáš, ale tvoje váha nám dělá starosti. Máš vysokej tlak, cholesterol, tvůj kardiovaskulární systém dostává zabrat, tvoje klouby pod tou tíhou brečí, špatně se ti hýbe a zadýcháš se už na schodech do prvního patra. Co pro tebe funguje a co nefunguje? Jak myslíš, že bychom ti mohli pomoci?“
Druhý přístup je: „Seš hnusná oteklá bečka. Líná a pohodlná kráva. Jen se povaluješ a žereš. Odmítáš se sebou něco dělat. Přitom by stačilo se jen začít hejbat a netlačit do sebe všechno, co uvidíš. Kdo se má na tebe dívat, seš ostuda, styď se.“
Je podle vás v pořádku zostuzovat lidi kvůli váze?
Který přístup byste řekli, že bere obezitu jako zdravotní problém, a který jako problém morální, jako selhání jednotlivce vůči společnosti, za které si zaslouží být zesměšňován a trpět? Který z přístupů má větší šanci na úspěch, pokud nám skutečně jde o zdraví toho člověka? A který v člověku vyvolá především bolest, sebenenávist a spíš ho zasekne na místě, než posune dopředu?
Tlustí lidé vědí, že jsou tlustí
Lidé, kteří jsou tlustí, vědí, že jsou tlustí. Vědí, že se většinové společnosti esteticky nepozdávají. Nejsou ze své váhy nadšení, neoslavují svou obezitu. Pokud v rámci body positivity hnutí něco oslavují, tak svou pouhou existenci: a že jejich existence je stejně hodnotná jako existence člověka, který mainstreamové představě o váze a vzhledu odpovídá.
Zveme vás na konferenci:
Lidé, kteří mají obezitu či nadváhu a s ní spojené zdravotní problémy a problémy se sebehodnotou, z toho rozhodně nemají žádné potěšení. Vědí, že kvůli zdraví by měli shodit. Vědí, že ve finále je cestou úprava jídelníčku a pohyb. Když jim někdo říká, že jsou tlustí a měli by zhubnout, fakt jim neříká něco úplně nového a šokujícího. Oni jsou první, kdo tohle všechno vědí, oni v tom těle žijí. Nepotřebují to poslouchat od cizích lidí, kteří o jejich životních okolnostech nevědí vůbec nic.
„Prostě se nechci dívat na tlustý lidi“
Mnoho lidí, kteří se zaklínají péčí o zdraví ostatních, chce ve skutečnosti říct: „Nemáme rádi tlustý lidi. Pohled na ně nás uráží, pobuřuje a znechucuje. Nechceme je na veřejnosti vídat. Tlustý lidi mají mít soudnost a chodit kanálama. A když už musí ven, tak musí být zřejmé, že se za svou váhu a vzhled stydí. Žádný takový, aby jen tak poklidně existovali. Když si to dovolí, půjdu a zplna hrdla jim řeknu, jak jsou hnusní. Ale přihodím frázi o tom, že obezita je nezdravá, aby to znělo rozumně a nikdo mě nemohl osočit z nenávisti.“
Že se někomu nelíbí tlustí lidé, je jeho názor, jeho preference. Má na něj právo, je to jeho věc a z hlavy mu ho vymazávat nebudeme. Ale když hodnotí tlusté jako nevzhledné a nechutné, ať se nezaklíná zájmem o jejich zdraví. Konstruktivní přístup s dobrým úmyslem vypadá úplně jinak.
