Je to osobní

Když jsme začali uvažovat, o čem budeme psát v novém webovém magazínu pod hlavičkou FINMAGu cíleném na ženy, bylo velmi snadné se nejprve vymezit. Postavit se proti tomu, že sousloví „ženský magazín“ reprezentuje především povrchnost, líbivost, krotkou zábavu a relax.

Že k němu neodmyslitelně patří články o hubnutí, dietách a „celebritách“, povrchní rady a návody na šťastný život, který kupodivu – navzdory návodům – pořád šťastný není. Bylo zřejmé, že se vymezujeme hlavně proti rolím, do kterých ženy mainstreamová média tlačí. Klikáme na články, kde slibují alarmující úbytek váhy, protože nám kdysi kdosi nesmazatelně vtiskl, že prvotní úlohou ženy je být krásná, ergo štíhlá.

V časopise na křídovém papíře vyjde chytrý text o tom, že současný ideál krásy je nedosažitelný a deformuje vztah žen k vlastnímu tělu, ale hned vedle něj je několikastránková fotostory s čtrnáctiletou modelkou, které vyretušovali i pihy. Návody na to, jak být lepší manželkou/milenkou/matkou, nám podsouvají, že jsme to tím pádem až doteď dělaly blbě.  

Internet, ta platónská jeskyně s velmi sugestivní ozvěnou, ale ukazuje, že jsme na naše role čím dál citlivější. Stále častěji se otevírá prostor úvahám, co znamená být (správnou, opravdovou…) ženou. I co znamená být (dobrým, pravým…) mužem. Reakce jsou silné, vyhrocené, emocionální. Zvyšuje nám to tep. Rozčiluje nás to. Je to osobní.

Konzervativní část veřejnosti se radikálněji než dříve vyjadřuje ohledně toho, jaká by žena měla nebo neměla být (o široce rezonujících názorech pedagoga Marka Hermana píše Klára Kubíčková), jak a kde by měla rodit, jak dlouho kojit, do kolika let být doma s dětmi. S pohrdáním a odporem se vymezuje proti snahám zahájit diskusi o tom, co je mužnost (píše o tom Kamil Fila). Předseda senátu otevřeně propaguje přístup k ženám ve stylu „grab them by the pussy“.

Na druhé straně je stále běžnější, že tátové nastupují na rodičovskou dovolenou a jsou přítomní u porodu svých dětí. Nikdo se už nepozastavuje nad ženami v profesích, které ještě před dvěma desítkami let byly dominantně mužské. Nejhrubší výplody šovinismu kritizuje v populárním satirickém pořadu mainstreamový Blesk pro ženy. Přestává být společensky únosné propagovat libovolný produkt pomocí nahého ženského těla.

Není to jednoduchý pohyb dopředu, ale pohyb to je. HEROINE bude tenhle pohyb popisovat. Nechce se držet žádné ideologie, i když se slovem feminismus nemáme problém. Vztahy, které žijeme, nás určují a tvoří, a my jim chceme rozumět.

Zajímáme se ale i o svět jako celek. Baví nás věda a umění, baví nás filmy a divadlo, baví nás móda a design, baví nás lidé s originálním pohledem – a není nutné, aby to byl pohled, který těsně lícuje s naším.

Chceme být alternativou pro ženy (a muže), kteří na webu nenacházejí dost potravy pro přemýšlivý mozek, kdo se nebojí svou představu světa průběžně rozšiřovat ve světle nových poznatků a úhlů pohledu, kdo vidí realitu jako neustále se měnící soubor výkladů, v níž se nejlépe žije v kooperaci – a nikoliv konfrontaci. 

Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

Držme si palce.

Na titulku byl použit obraz Viktora Safonkina Růžový vítr.