Je to osobní

Slovo na začátek
Anna Urbanová
| 31. 1. 2019 | 4 819
Je to osobní

Heroine znamená hrdinka. Nebojujeme na barikádách, ale děláme kariéru, vychováváme děti, staráme se a milujeme. Není to hrdinství, ale snadné to také není. Jsme herojny v uvozovkách. Hrdinky všedního dne.

Když jsme začali uvažovat, o čem budeme psát v novém webovém magazínu pod hlavičkou FINMAGu cíleném na ženy, bylo velmi snadné se nejprve vymezit. Postavit se proti tomu, že sousloví „ženský magazín“ reprezentuje především povrchnost, líbivost, krotkou zábavu a relax.

Že k němu neodmyslitelně patří články o hubnutí, dietách a „celebritách“, povrchní rady a návody na šťastný život, který kupodivu – navzdory návodům – pořád šťastný není. Bylo zřejmé, že se vymezujeme hlavně proti rolím, do kterých ženy mainstreamová média tlačí. Klikáme na články, kde slibují alarmující úbytek váhy, protože nám kdysi kdosi nesmazatelně vtiskl, že prvotní úlohou ženy je být krásná, ergo štíhlá.

Buďte lepší! Až doteď jste to dělaly blbě.

V časopise na křídovém papíře vyjde chytrý text o tom, že současný ideál krásy je nedosažitelný a deformuje vztah žen k vlastnímu tělu, ale hned vedle něj je několikastránková fotostory s čtrnáctiletou modelkou, které vyretušovali i pihy. Návody na to, jak být lepší manželkou/milenkou/matkou, nám podsouvají, že jsme to tím pádem až doteď dělaly blbě.  

Internet, ta platónská jeskyně s velmi sugestivní ozvěnou, ale ukazuje, že jsme na naše role čím dál citlivější. Stále častěji se otevírá prostor úvahám, co znamená být (správnou, opravdovou…) ženou. I co znamená být (dobrým, pravým…) mužem. Reakce jsou silné, vyhrocené, emocionální. Zvyšuje nám to tep. Rozčiluje nás to. Je to osobní.

Konzervativní část veřejnosti se radikálněji než dříve vyjadřuje ohledně toho, jaká by žena měla nebo neměla být (o široce rezonujících názorech pedagoga Marka Hermana píše Klára Kubíčková), jak a kde by měla rodit, jak dlouho kojit, do kolika let být doma s dětmi. S pohrdáním a odporem se vymezuje proti snahám zahájit diskusi o tom, co je mužnost (píše o tom Kamil Fila). Předseda senátu otevřeně propaguje přístup k ženám ve stylu „grab them by the pussy“.

Přestává být společensky únosné propagovat libovolný produkt pomocí nahého ženského těla.

Na druhé straně je stále běžnější, že tátové nastupují na rodičovskou dovolenou a jsou přítomní u porodu svých dětí. Nikdo se už nepozastavuje nad ženami v profesích, které ještě před dvěma desítkami let byly dominantně mužské. Nejhrubší výplody šovinismu kritizuje v populárním satirickém pořadu mainstreamový Blesk pro ženy. Přestává být společensky únosné propagovat libovolný produkt pomocí nahého ženského těla.

Není to jednoduchý pohyb dopředu, ale pohyb to je. HEROINE bude tenhle pohyb popisovat. Nechce se držet žádné ideologie, i když se slovem feminismus nemáme problém. Vztahy, které žijeme, nás určují a tvoří, a my jim chceme rozumět.

Zajímáme se ale i o svět jako celek. Baví nás věda a umění, baví nás filmy a divadlo, baví nás móda a design, baví nás lidé s originálním pohledem – a není nutné, aby to byl pohled, který těsně lícuje s naším.

Chceme být alternativou pro ženy (a muže), kteří na webu nenacházejí dost potravy pro přemýšlivý mozek, kdo se nebojí svou představu světa průběžně rozšiřovat ve světle nových poznatků a úhlů pohledu, kdo vidí realitu jako neustále se měnící soubor výkladů, v níž se nejlépe žije v kooperaci – a nikoliv konfrontaci. 

Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

Držme si palce.

 

Na titulku byl použit obraz Viktora Safonkina Růžový vítr. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze