Psycholožka: I negativní emoce si musíme prožít, nejde vše brát optimisticky. Kdy je pozitivní myšlení toxické?

Všude čteme a slýcháme, že je dobré mít pozitivní náhled na svět. Ale může být pozitivity až příliš? Podle psycholožky Lenky Uherové rozhodně ano. Také negativní emoce je nutné si připustit a prožít je, naučit se s nimi pracovat, ne je pouze potlačovat a trestat se za ně. O pastech takzvané toxické pozitivity se můžete dočíst v rozhovoru, který s Lenkou Uherovou vedla Jana Sedláková.

Emoce je především signál, že má mysl něco potřebuje – obvykle nějaký čin, změnu. Také proto je základem pojmu emoce latinské movere, pohyb. Pokud své vnitřní signály potlačujeme, jen si zaděláváme na další potíže:

„Emoce jsou ve skutečnosti neurologickou reakcí na nějaký podnět. Do mozku přichází informace a mozek na ni reaguje emocí. Má to pro nás určitý význam a je to velmi užitečné,“ podotýká psycholožka.

A nemusí se jednat jen o rostoucí vnitřní napětí. Toxická pozitivita nám může vysloveně bránit v hledání věcných řešení své situace. Potřebuji-li něco ve svém životě změnit, lépe o sebe pečovat, musím nejprve připustit, že existuje problém, se kterým je nutné se vypořádat:

„Například když se nám stane násilná událost, je prostě špatná. A ne, nemohu s ní manipulovat tak, abych v ní pro sebe našel něco, v čem je užitečná. Takové myšlení mi jen brání mobilizovat zdroje, abych například opustila násilníka, našla si lepší vztah, lépe se starala o své potřeby. Znamená to, že mě nic neaktivuje k prospěšné změně. V tom je to nebezpečné,“ říká Uherová. Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Heroine.cz.