Nejtěžší je být ve vězení sama se sebou. Téma v novém představení otevírá Dočasná Company

Představení Prison Season uvede v říjnu 2026 v Divadle X10 Dočasná Company. „Jsme kolektiv tvůrců choreografů, absolventů AMU. Každý má volnou ruku v tom, co chce tvořit. Snažíme se tím předcházet vyhoření. Systém je nastavený tak, že každý rok je potřeba vyprodukovat novou premiéru, ideálně dvě až tři. To je na jednoho člověka až až. V Dočasné Company se tato povinnost rozdělí mezi více tvůrců a všichni se potom cítíme svobodněji,“ vysvětluje Michaela Dzurovčínová, choreografka a taneční performerka. Kolektiv autorů nevytváří jen čistě taneční projekty. Často propojuje žánry. Úspěšná je například hudebně-taneční inscenace Out of Control. Propojení tance a činohry je stěžejní v chystaném projektu Prison Season.

Toxické látky i vztahy

Během rozhovorů s bývalými vězenkyněmi se autorky potkaly s různými příběhy a bylo těžké najít jednotící prvek. „Mnohé měly za sebou těžké dětství a obtížný vstup do života, ale setkaly jsme se i se ženou, která žila v luxusu, o kterém se nám ani nezdá. Přesto se dostala na dno, “ vzpomíná Gabriela Gabašová. Jestli něco jejich osudy spojuje, pak jsou to často drogy, na ně navazující krádeže a další trestná činnost. Drogám zpravidla předcházel nešťastný výběr partnera. „Byla jsem překvapená, kolik žen se může dostat za mříže kvůli toxickému vztahu,” říká Bára Černá.

Pobyt ve vězení, speciálně pokud se týká žen, je společenským tabu a váží se k němu předsudky. „Ženy, se kterými jsme mluvily, vypadaly úplně normálně. Kdybyste je postavili mezi ‚běžnou populaci‘, rozhodně nepoznáte, které to jsou,“ říká Michaela Dzurovčínová. Ať už se do vězení dostane žena nebo muž, návrat je složitý. Rodičovství je ale přitěžující okolnost spíš pro ženy. „Trestaný muž je určitým odpadlíkem společnosti, a to, jestli má, nebo nemá děti, v tom nehraje roli. Ale žena-matka ve vězení? Ta zasluhuje jen opovržení. Společnost neměří oběma pohlavím stejně,“ dodává Michaela Dzurovčínová. Naštěstí jsou tu organizace jako třeba Rubikon, které pomáhají lidem překročit svou trestní minulost. Pomáhá jim získat a udržet si práci a bydlení, řešit dluhy a přijmout odpovědnost za sebe a své činy vůči rodině, obětem i společnosti.

Toaleťák, cukr a léky

Jestli se něco ve vzpomínkách na vězení opakovalo, pak to byl nedostatek toaletního papíru, cukru a běžně dostupných léků. Tyto věci mají za mřížemi nedozírnou hodnotu. Všechny ženy se ale shodují na tom, že zdaleka nejhorší je být zavřená sama se sebou, svojí vinou a výčitkami svědomí. Dalším společným bodem je šikana. Až na pár světlých výjimek většina žen popisovala negativní zkušenosti a šikanu ze strany dozorkyň, ale třeba i vězeňského lékaře. Nutno dodat, že zkušenosti se liší s ohledem na jednotlivé věznice. Prožitek z vězení je tak intenzivní, že často vytlačí představu o běžném životě. Stává se, že po propuštění se žena v reálném životě natolik ztrácí, že se za mříže vrací po další trestné činnosti a paradoxně až tam pociťuje určitou jistotu pramenící z denní rutiny a řádu. „Český systém je zaměřený spíš na trest než na nápravu. Snad svítá na lepší časy, ale cesta bude dlouhá,“ dodává Michaela Dzurovčínová.

Svoboda má svá pro i proti

Představení chystané Dočasnou Company ukazuje, že život na svobodě je někdy velmi složitý. Stejně tak i tvůrčí svoboda nezávislých umělců s sebou nese mnoho nejistot. Zvlášť momentální politická situace u nás i na Slovensku dělá z nezávislé scény hru o přežití. Všechny tři autorky spoléhají na další projekty, které je uživí, ale svobodu tvořit nezávisle nechtějí ztratit. „Kdo se nepohybuje v tomto prostředí, má občas pocit, že umělci vlastně jen tak šaškují za peníze, tak si nemají nač stěžovat. Současná politická reprezentace tento narativ ráda podporuje,“ říká Bára Černá. „Každý z nás si zažil nejistotu, kdy zkoušíte, dáváte do toho vše a netušíte, jestli to publikum přijme a ocení. Jdeme do projektů s nejistým výsledkem, ale s vírou, že to, co děláme, má smysl.“

Společensky rezonující téma

Dočasná Company závisí na grantech od státu a samospráv. Soukromým investorům se do podpory nezávislého umění příliš nechce. V grantových soutěžích má šanci uspět díky tomu, že volí společensky rezonující témata. To je prvek, který pojí různorodá díla autorů Dočasné Company. Mezi úspěšné projekty patří dětské představení Jak Zojka pomohla Zemi dýchat, které citlivě a pro děti pochopitelně zpracovává téma vztahu k životnímu prostředí. Ohlas měly i projekty Out of Control, Pobyt, Zatmění slunce nebo Místa mezi námi. Rodící se inscenace Prison Season otevírá poměrně náročné téma, které se snaží s lehkostí předat divákům.