Holky z knížek. Hrdinky, co mají svoji vlastní hlavu

1 398 | Gabriel Pleska | 31. 1. 2019 | 1 komentář | Literatura

Máme doma holčičku. Chytrou, ale nesmělou, snad i trochu bojácnou. S knížkou Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, která chce děvčatům představit reálné ženy hodné následování, z ní teď můžeme vychovat sebevědomou a odvážnou… blbku. Díky, radši ne. Nezkusíme to radši s osvědčenými literárními rebelkami od spisovatelů, kteří umějí psát?

Nakladatelství Albatros vrhlo na trh překlad světového bestselleru Good Night Stories for Rebel Girls, česky Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky. V hvězdičkových hodnoceních to nemívá pod čtyři a půl – tak se na to podíváme. Sto příběhů žen, které v něčem dosáhly úspěchu. Sport, věda, umění.

Modeling.

Co to?

Modeling.

Nevím, proč mi při listování v knihkupectví padla první do oka zrovna stránka nadepsaná Alek Wek. Supermodelka, ale stalo se. Takže čím má být ta dáma, o které jsem v životě neslyšel, ale pracuje v průmyslu, který je mně značně podezřelý, inspirativní pro moje dítě? Příběh je vždycky na stránku a je psaný mimořádně jednoduše, takže mi na něj stačí pár vteřin.

Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky

Francesca Cavallo, Elena Favilli. Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky. V překladu Alžběty Frankové vydal v roce 2018 Albatros.

Řekl jsem jednoduše? Je psaný jazykem nejhloupější selfhelp příručky. Takové té, co pomůže z nejistého člověka udělat opravdového zoufalce. 

Alek si žila v Súdánu hezky, dokud nepřišla válka, před kterou s rodiči utekla do Londýna. Tam ji oslovil agent z modelingové agentury. Maminka nechtěla o ničem takovém slyšet, ale nechala se ukecat. Pointu ocituju:

Alek vypadala docela jinak než ostatní modelky a brzy se z ní stala velká senzace.

Všem dívkám na této planetě Alek vzkazuje: ‚Jste krásné. Klidně buďte výstřední, klidně se i trochu styďte. Nemusíte mezi ostatní za každou cenu zapadnout.‘

Tak jo, díky za tu inspirativní odvahu, vytrvalost a tak. V jiných příbězích se ovšem tyhle prvky pravda objevují, ale schéma byla malá holčička – měla to těžké – vydržela – zaťala zuby – makala – úspěch je únavně repetitivní a dámy, jedna jako druhá, všechny z toho vycházejí jako karikatury bez hloubky i zápachu.

Můžete být všecko. Když vám stačí druhé místo

Co třeba Hillary Clintonová?

„Hillary byla odvážná blonďatá dívenka s tlustými brýlemi (…), ale bála se [sic!] rošťáků ze sousedství (…) Hillary šla, naučila se postavit tyranům (…) poznala další bojovníky a bojovnice (…) Hillary je všechny vyslechla a pokusila se vymyslet, jak by jim mohla pomoct. ‚Nejlepší bude jít do politiky, tam spravedlnost vybojuju snáz.‘“

Rošťák ze sousedství je sousloví, kterým prosvítá originální angličtina jako v každé jiné příručce pro korporátní kanónenfutr. A ten jazyk vám tak zkazí chuť, že se vám ani nechce smát nad přerozkošnými paradoxy, jako je ten, že stránka, v jejímž záhlaví ční jako dosažený úspěch prezidentská kandidátka, končí větou „Byly časy, kdy se dívky nemohly stát tím, čím se jim zachtělo – ty časy už jsou pryč.

Tajný tip

Pokud chcete z nějakého důvodu z dítěte vychovat monstrum, zvlášť inspirativní kapitola je o Kateřině Veliké: Žila byla jednou jedna carevna, která už zkrátka nemohla vystát svého manžela…

Vzato tedy kolem a kolem: pokud chcete z dítěte udělat robota nacucaného banálními frázemi, víte, kam sáhnout. Druhý díl už je přeložený taky. Vydavatelství z něj nabízí tři ukázky, takže si můžete udělat obrázek sami (tady; z prvního dílu je ukázka jen jedna, věnovaná egyptské královně Hatšepsut, na té se můžete přesvědčit, jak jsou na tom autorky s faktografií. Tak tedy: ne, Hatšepsut nebyla první egyptskou královnou, ne, nevládla déle než jakýkoli jiný farao a ano, nosila falešné vousy, jenže to běžně dělávali i faraoni-muži).

Ty pravé

Vlastně mi není moc jasné, proč by role model pro děvče mělo být vždycky a zase děvče. A jestli by vlastně nebylo užitečnější, kdyby si o statečných ženách, které se dokázaly prosadit i v mužském světě, neměli číst taky (nebo především?) kluci.

Vlastně by mi asi nevadilo, kdyby dcerka chtěla být jako Mirek Dušín. A nemyslím tím vysoký blonďák samozřejmě – i když v Příbězích pro malé rebelky je i story o holčičce, která už jako chlapeček chtěla být holčička…

Ale budiž. Faktum je, že v dětských knížkách – i když vynecháme klasickou pohádku – převažují hrdinové s pindíkem nad hrdinkami bez. A že je možná dobré to vyvažovat. A i z ryze praktického hlediska, bez ohledu na rodičovský názor: holčičky často nějakým způsobem dávají přednost knížkám, kde hlavní postava je rodu ženského. Vybral jsem z naší knihovničky pravé rebelky. Pravda, nejsou psané podle skutečných lidí, jsou všecky vymyšlené. Ale vymýšleli je lidi, kteří umějí psát. Takže jsou nakonec skutečnější než papírové parodie stvořené ve jménu militantního dobra.

Pipi Dlouhá punčocha

(Astrid Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha)

Pipi Dlouhou punčochu v českých překladech doprovodily i původní ilustrace dánské ilustrátorky Ingrid Nymanové nebo Olgy Pavalové, nejčastěji je ale vydávána s obrázky Adolfa Borna.

Pipi musíme začít. Zrzavé třeštiprdlo ze švédského maloměsta je archetyp rebelky. Vlastně se ani nedá říct, že by Pipi šla proti pravidlům. Ona je prostě nerozeznává, jsou pod její rozlišovací schopnosti. Pokud chcete děcko naučit ptát se Proč by to mělo být zrovna takhle? a neohlížet se přitom na to, že zrovna takhle to prostě vždycky a všude bylo, sáhněte po Pipi.

V knížce Pipilota Citronie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha všecko zvládá levou zadní, v našem světě to ale úplně lehké neměla, krátce po svém vzniku to schytávala doma ve Švédsku za ohrožování mravní výchovy mládeže, před pár lety zas byly proti srsti „rasistické stereotypy“ ze třetího dílu Pipi v jižních mořích.

Pozor: děti se rády s Pipi ztotožňují i v názoru, že je v správné nacpat si při každé příležitosti do pusy co nejvíc dortu a vůbec vyžrat cukrárnu.

Matylda

(Roald Dahl: Matylda)

Dětské knížky Roalda Dahla dnes v Česku vycházejí jako všude na světě s ilustracemi Quentina Blakea

Pipi je od začátku superheroine jako stehno. Sotva se představí, už jednou rukou zvedá koně. S Matyldou je to dost jinak, složitější. Matylda je malá intelektuálka, která vyrůstá uprostřed rodiny konzumních prasat. Vlastně zločinců. Jediný blízký člověk je paní učitelka. Která, jak se ukáže, je vlastně týraná oběť zločinu. Malá Matylda ale v sobě najde dvě věci: odvahu a telekinetické schopnosti.

Jak se u mistra Dahla občas stává, budete mít místy pochybnost, jestli je to čtení pro děti. Občas bývá opravdu nelítostný. Ale naše osobní domácí zkušenost: dítě docela dobře chápe, že se někdo může narodit mezi kretény. A i když s tím ze začátku není v pohodě, protože vlastní rodiče v jiných knížkách jsou buď hodní, nebo mrtví, nakonec to akceptuje. Ostatně… vyrůstá taky mezi lidmi, a ne chodícími ctnostmi…

Ronja

(Astrid Lindgrenová: Ronja, dcera loupežníka)

Pro české čtenáře dal Ronje prvně podobu Jiří Kalousek. V pozdějších vydáních vídáme taky ilustrace Barbory Kyškové

Tohle je úplně jiná poloha Astrid Lindgrenové než Pipi. Hluboká, lyrická a přírodní. Jestliže předešlé hrdinky mohly k vyřešení svých (nebo cizích) trablí použít nadpřirozené schopnosti, Ronja si musí všecko poctivě odžít a odcítit. Musí být dost silná na to, aby ubránila cit k synovi úhlavního nepřítele a musí ustát rozpor mezi tím, že její otec je jednak milující a milovaný táta, jednak loupežník. A nakonec svoji vnitřní integritu a svobodu po těžkých zkouškách obhájí.

Hilda

(Komiksovou sérii Luka Pearsona o Hildě vydává Paseka, zatím jsou na světě tři knížky)

Hildiny příběhy kreslí podle vlastního libreta Luke Pearson

Hilda je z našeho seznamu nejčerstvější a nejmodernější. A to nejde jen o to, že je hrdinkou komiksů (nebo grafických novelek, chcete-li). V Hildině světě opravdu ani jednou nenarazíte na to, že tohle se pro holku či dámu nehodí. Modrovlasatá skautka je prototyp neohrožené průzkumnice a dobrodružky s neutuchajícím zájmem o vlastní okolí, o přírodu a tvory lidské i nelidské. A je to sranda, fakt.

Radši s ní ale své děti neseznamujte, pokud se bojíte pustit je samotné přes ulici do sámošky.

Nancy a Peggy Blackettovy

(Ransomovky – tedy série 12 knížek Arthura Ransoma o dětech trávících prázdniny v anglické jezerní oblasti.)

Ransomovky z edice Knihy odvahy a dobrodružství, doprovozené ilustracemi Kamila Lhotáka, jsou dnes už poměrně cenné sběratelské kousky. Amazonky Blackettovy v čepicích

Nancy a Peggy tvoří posádku pirátské lodi Amazonka – podle ní si ostatně samy říkají Amazonky. Není asi spravedlivé vůči ostatním děvčatům z ransomovek vypíchnout jenom tuhle sesterskou dvojku, holky Walkerovy, které tvoří polovinu posádky nejprve konkurenční a později spřátelené Vlaštovky si s nimi příliš nezadají – velí jim sice nejstarší sourozenec John, o subordinaci ale na Vlaštovce rozhoduje nikoli pohlaví, ale jen věk a zkušenosti. Knížky, ve kterých se Lake District proměňuje na oceán lákající k objevování a dobývání, neztratily kouzlo ani bezmála po stu let od prvního vydání.

...a jedna skutečná hrdinka nakonec

Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenová na fotce Thorvalda Erikssona. Licence CC.

A aby se neřeklo, přibalíme na seznam ještě jednu reálnou badass heroine.

Narodila se jako Astrid Ericssonová v kraji Småland v jižním Švédsku. Po škole chvilku pracovala v lokálním plátku, bylo ji devatenáct, když otěhotněla se svým šéfem. Ženatým mužem a otcem. To se psal rok 1926 a o slušný skandál by šlo i ve větším městě, natož na venkově. O společném životě s otcem dítěte nechtěla slyšet a okamžitě začala energicky jednat: odstěhovala se do Stockholmu a začala se učit stenografovat a psát na stroji, aby co nejdřív mohla najít dobře placenou práci. Porodit nemanželského syna odjela do liberálnějšího Dánska, což byla tehdy běžná praxe. A tam taky syna s těžkým srdcem nechala na vychování. Ovšem jen do doby, než bude mít práci, se kterou se o něj dokáže postarat. Cokoli uspořila, padlo na dítě a na časté cesty za ním.

Později se vdala za svého zaměstnavatele Stura Lindgrena; právě pro jejich dceru vznikala první vyprávění o Pipi Dlouhé punčoše. Astrid Lindgrenová ale neproměnila jen způsob psaní knížek pro děti. Když jí jeden rok vyšly daně z příjmů vyšší než příjem (ve spletitých švédských zákonech to tak při shodě okolností fakticky mohlo být), napsala o tom satirickou povídku – a švédský parlament skutečně zanedlouho daňovou legislativu změnil.

Její knížky vycházejí dodnes, počet jazyků, do kterých byly přetlumočeny se blíží stovce. Pozoruhodné je, že v různých zemích se kultem stávaly různé tituly: v Německu je jednička Pipi, v Česku Děti z Bullerbynu, Rusové zase nedají dopustit na Karkulína ze střechy. Když byla Astrid na návštěvě v Rusku, říkali jí, že dvě nejčastější knížky v domácích knihovnách jsou Bible a Karkulín. Netušila jsem, že je Bible tak populární, odtušila prý se svým typickým suchým humorem spisovatelka.

S inspirativním životaběhem Astrid Lindgrenové se můžete seznámit v biografii Margarety Strömstedtové Astrid Lindgrenová. Životopis.

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Editorsky se stará o weby Peníze.cz a Finmag.cz. Ve volném čase se věnuje rokenrolu jakožto textař a deformátor kytarového zvuku kapely Z davu. Další články.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Eva | 14. 2. 2019 | 11:34

Astrid Lindgrenová a Arthur Ransome jsou součástí i naší domácnosti. Všechno se mi teď s dcerou, která je čte, připomíná. Myslím, že jejich hrdinky dodávají odvahu úplně samozřejmě, nenásilně. Dcera se ztotožnila s Nancy a četba ji dělá radost. Myslím, že sebevědomí to samo nevytvoří, ale může dodat vzor a impuls, jak se chovat a získat si ho sama. Chtěla bych hlavně upozornit na Jacqueline Wilsonovou. Objevila jsem ji až v dospělosti, ale je hlavně pro děti, a jsem nadšená. Její postavy jsou s vadami, někdy na kráse, někdy v chování, ale velmi uvěřitelné a inspirující. Po pár knížkách zjistíte, že její dívky mají dost společného, ale prostředí, doba a příbeh jsou vždy jiné a hltá se to samo. Vřele doporučuju.

+2
Reagovat

Naše další projekty

Peníze

Učíme Čechy objevovat Německo

Je to sice co by kamenem dohodil, spousta Čechů toho ale o Německu pořád moc neví. A žádný zázrak to není ani v oblasti cestovního ruchu....

Peníze

Mein Gott! Cena bankovky vyskočila na 15 tisíc. Experti kroutí hlavou

Kdo uspěl v dlouhé nedělní frontě, může na osmdesátinách Karla Gotta vydělat. Než bublina splaskne. A jak jsou na tom pamětní dvacetikoruny...

Finmag

Čau soudruzi. Jakeš na Hrádku dnes působí jako státník

Vysmívaný projev byl odvážnější a víc k věci než výplody současných mistrů bulšitu.

Finmag

Květina? Plevel s rozpočtem na reklamu

Výkonný kreativní ředitel britské agentury OgilvyOne vám pomůže pohlédnout na svět svěžíma očima – jeho knihu ale sráží neznalost současné...