Za šíření nahých snímků trest. Trump podepsal zákon, který pomáhá ženám, přerod ve feministu ale nečekejme

Co spojuje zpěvačku Taylor Swift, americkou kongresmanku Alexandriu Ocasio-Cortez a hollywoodskou herečku Natalii Portman s tisíci dalších žen po celém světě? Všechny vědí, jaké to je, když po internetu nechtěně kolují vaše nahé obrázky. Slovo „vaše“ je diskutabilní: pomstít se neoblíbené političce, slavné hvězdě, spolužačce, kolegyni nebo bývalé přítelkyni totiž díky rapidně se rozvíjející umělé inteligenci nikdy nebylo jednodušší. Pokud nemáte k dispozici nahé snímky, které vám oběť dříve v dobré víře poslala, stačí otevřít jeden z volně přístupných internetových serverů. Několik kliků myší, modelace správných tvarů podle typu postavy, a materiál určený k vydírání je na světě.

Soukromí neexistuje

Velkou proponentkou zákona, u jehož zrodu stál texaský republikánský senátor Ted Cruz (ano, ten samý Ted Cruz, který je zapřisáhlým odpůrcem potratů, a v jehož státě teď umírají ženy z důvodu těhotenských komplikací) a demokratická senátorka Amy Klobuchar, je také americká první dáma Melania Trump, která zákon symbolicky podepsala společně s Trumpem. Ve své řeči v pondělí zdůraznila svůj zájem na tom, aby americká vláda před nebezpečím deepfaků chránila především děti a teenagery, uvedl server Politico.

Zákonu se mezi americkými politiky a političkami dostalo téměř jednomyslné podpory. A to je dobře, protože ochranu před tímto typem kyberšikany Amerika, podobně jako Evropa či Austrálie, rozhodně potřebuje (jakkoliv jde vzhledem k překotnému vývoji umělé inteligence o nerovný boj). Například loni v lednu si falešnou nahou podobiznu zmiňované popové divy Taylor Swift prohlédlo přes sociální sítě během pár desítek hodin na 47 milionů uživatelů a uživatelek. Kvůli skandálu musela sociální síť X dokonce na nějakou dobu omezit vyhledávání jejího jména. Oběťmi jsou ale i další slavné osobnosti, jako například herečky Natalie Portman nebo Gal Gadot. Nemluvě o obrovském množství žen, jejichž tváře v intimní nahrávce sice široké veřejnosti nic neříkají, jejich okolí je ale bezpečně pozná. Na jejich životy, soukromí, důstojnost a psychiku může mít zneužití umělé inteligence naprosto zničující efekt. Objevují se sice hlasy, podle nichž zákon Trumpova administrativa využije k cenzuře internetu: dlužno ale podotknout, že ačkoliv obavy z omezování svobody slova nejsou v současné Americe úplně od věci, téma údajné cenzury se ve vztahu k trestným činům na internetu rozebírá naprosto pravidelně i u nás.

Cudné mateřství

Je ovšem paradoxní, že nařízení hájící práva žen a jejich tělesnou autonomii podepisuje trestně uznaný sexuální násilník, jehož kroky při obsazování pozic v americkém Nejvyšším soudu otevřely dveře ke zrušení federálního práva na potrat. Když se Trumpovi ženská práva hodí, stává se z ničeho nic jejich obráncem. Pochopitelně jen v jasně vymezených mantinelech. Apel na bezpečí dětí a potírání nahých fotek či videí totiž mimo jiné podporuje republikánský ideál cudného, křehkého a pasivního ženství, jehož čest je potřeba chránit.

Ještě, že alespoň v tomto ohledu se tělesná integrita žen slučuje s konzervativním viděním světa. V opačném případě by to s ní totiž nejspíš dopadlo stejně jako v případě interrupcí. Melania Trump by se propadla do hlubokého mlčení, jako se to stalo někde mezi vydáním jejích memoárů, v nichž srdnatě obhajovala právo na potrat, a současným výkonem funkce první dámy, v jehož rámci má velký prostor zviditelňovat důležitá společenská témata. Trump by následoval sentiment MAGA voličů a voliček a konzervativních vlivových skupin. O Tedu Cruzovi ani nemluvě.

Optikou republikánských předáků totiž ženy sice mohou být zdánlivě svobodné, nezávislé a samy sebou, ale jen tak, aby se ještě vešly do archetypu republikánského mateřství (skutečný termín, který republikánské ženy dodnes ovlivňuje, a to nejen v oblasti mateřství jako takového). Jedna předepsaná a akceptovaná forma ženství, jíž se jako jediné dostává podpory a práv, ale se skutečnou svobodou mnoho společného nemá. Sloupkařce E. Jean Carroll, kterou, jak potvrdil soud, Trump sexuálně napadl v 90. letech, se ostatně mnoho ochrany nedostalo.

Přes to všechno je Trumpův krok ojedinělým, leč nikoliv nevýznamným vítězstvím pro americké ženy. Číst ho jako důkaz o tom, že Trumpa začíná zajímat kvalita života Američanek, by ale byla chyba. Na to by musel být obrat jeho politiky mnohem větší, razantnější a méně odpovídající pouze jeho osobní agendě. Jak ostatně nezapomněl zmínit při pondělním slavnostním podepisování návrhu zákona: „Ten zákon použiju i pro sebe, pokud vám to nevadí. S nikým není na internetu zacházeno tak špatně, jako se mnou. S nikým.“