Mně samotnému se to stalo dvakrát a další věci, které jsme se nechtěli dozvědět o smýšlení policejního prezidenta

Policejní prezident Martin Vondrášek včera v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl několik věcí, které vypovídají o stavu české policie a typickém průběhu vyšetřování genderově podmíněného násilí mnohem víc, než jejich autor asi zamýšlel.

Začalo to výrokem o tom, že nejtěžší trestné činy – konkrétně vražda a těžké ublížení na zdraví – se nejčastěji v ČR odehrávají mezi členy rodiny, a že policii nejde, na rozdíl od jiných trestných činů, tolik prevence. Policejní prezident uvedl, že pokud například femicidě (tedy genderově podmíněné vraždě) nepředchází žádné násilí, není možné ji předvídat. Z české i zahraniční praxe přitom víme, že femicidy jsou mnohdy vyvrcholením domácího násilí, které je ze strany orgánů činných v trestním řízení ignorováno. Ano, pachatel nikdy předtím nebyl za domácí násilí potrestán, protože například jednotlivé útoky nebyly vyhodnoceny jako trestný čin, ale byly postoupeny do přestupkového řízení. Co na tom, že takových přestupků měl pachatel deset nebo dvacet. Nebo pachatel nebyl ani vykázán ze společného obydlí, protože se z pohledu policie nejednalo o závažné napadání. Anebo se oběti natolik bály cokoliv hlásit, protože nevěřily, že by jim policie mohla pomoci.