Chodící red flag? Naopak, násilníci působí často jako výhra v loterii. Psychoterapeutka popisuje, jak rozpoznat toxický vztah a jak se z něj vymanit
Na začátku to často vypadá dokonce lépe než v romantickém filmu. Neustálé ubezpečování o výjimečné lásce a splynutí duší, velká gesta, touha být neustále spolu, skvělý sex a pocit, že jste vyhrála v loterii. Pak se v pohádce objeví první náznaky kontroly nebo výčitek – ale jak ostatně ukazuje třeba nedávný seriálový hit Monyová, cesta od velké lásky k násilí vede pomalu a nenápadně. Výbuchy vzteku či agrese přijdou až v momentě, kdy oběť už nedokáže snadno odejít. A sice vybuchuje partner, ale nějak záhadně za to vždycky může partnerka – a sama je o tom přesvědčená. Jaký psychologický mechanismus stojí za tím, že roky zůstáváme s někým, kdo nás týrá? A jak si pomoct, když se ze vztahu vymaníme – protože vyhráno zdaleka není?
Když Hana Horáková předávala klíče bytu, v němž bydlela s tehdejším partnerem, postarší majitelka si všimla modřin na její ruce a zeptala se: „On vás bije?“ Se zvlhlýma očima přikývla. „A to se necháte?“ řekla bytná pohrdavým tónem.
„A její manžel mlčel. Neměla jsem sílu na to cokoliv říct, bylo mi necelých čtyřiadvacet a byla jsem už na úplném pokraji sil,“ popisuje Horáková.
Statistika násilí
Zhruba každá třetí žena někdy v životě zažila násilí ze strany partnera. Pokud bychom nepočítali násilí psychické, a počítali jen to fyzické a sexuální, pořád nám zůstane zhruba každá pátá.
Ve více než polovině případů to nejsou jednorázové incidenty, ale dlouhodobé a opakované trápení.
Naprostá většina žen fyzická nebo sexuální napadení partnerem nikdy nenahlásí na policii.
Domácí násilí se týká i mužů, i když v menší míře. V tomto článku se ale budeme zaměřovat hlavně na ženy – právě proto, že statisticky jsou oběťmi ony výrazně častěji.
Edita Jílková (jméno bylo na její přání změněno – pozn. red) zase zažívala situace, kdy doma manžel nemlátil ji, ale vzteky rozbíjel věci: nádobí, židle, dveře. Měla v takových chvílích strach. „Pak mi říkal, že nechtěl, ale že jsem ho k tomu dohnala. Že kdybych se chovala jinak, tak přece nezuří.“
Obě ženy, které s Heroine sdílely své příběhy o tom, jaké to je žít a odejít z násilného a manipulativního vztahu, v něm žily dlouho.
Proč?
Protože – jak trefně popisuje i komiks Lásko, jdi do háje Sophie Lambdy, který je obrazovým doprovodem tohoto článku, rozpoznat, že v manipulaci a násilí žijeme, není vždy snadné. Jak celý mechanismus takového vztahu funguje?
„Itálie“ versus násilí
Domácí násilí není totéž co italská domácnost. Není nutně domácí násilí to, když občas křičíte jeden na druhého: oba jste naštvaní, po hádce se třeba pročistí vzduch a nastane usmíření.
Jenže italskou domácnost mohou prožívat jen partneři, kteří se cítí rovnocenně z hlediska podílu na rozhodování v domácnosti, statusu, osobní svobody. Oba jsme stejně důležití, oba máme stejnou moc – no a teď se oba hádáme. V takové domácnosti se obvykle děje to, že se střídají role (tedy jednou řveš ty na mě, podruhé já na tebe), a hlavně je možné si to nakonec mezi sebou vyříkat.
Svět podle Heroine 2026: Přiznání superžen*
Kdybyste měla jedno nedělní odpoledne jen pro sebe, zabookujte si lístek na Svět podle Heroine. Dostanete maximální dávku nezávislosti, odvahy, inspirace, ale také bezpečný prostor pro sdílení, podporu, přijetí a péči od ostatních žen. Skvěle si odpočinete a navíc odejdete plná sil měnit svůj život i svět kolem sebe.
🗓️ Kdy: 11. 10. 2026
📍 Kde: Jatka78, Praha
Oproti tomu v situaci domácího násilí bývá jeden ve vztahu mocnější než druhý. Jejich role se nestřídají – jeden je násilný, druhý takzvaně „může za všechno“. A hlavně se o tom nedá konstruktivně mluvit, aniž byste šlápli do vosího hnízda.
V článku Nely G. Wurmové se ještě dočtete:
- Domácí násilí nejsou jenom facky. Jaké další podoby může mít?
- Proč se oběťmi velmi často stávají – zdánlivě paradoxně – samostatné, chytré a empatické ženy.
- Jak vypadá klasický cyklus násilí a týrání – a jaké mechanismy zajišťují, že v tom oběť žije klidně i roky.
- Příběhy Hany Horákové a Edity Jílkové.
- Na koho se obrátit, pokud násilí zažíváte a zvažujete odchod.
- A jak se z toho všeho, když už zvládnete odejít, zahojit.
Chcete si přečíst celý článek a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Dost často se odehrává stále dokola podobný cyklus:
Doma je dusno a napětí pomalu narůstá. Houstne atmosféra, partner začíná být podrážděný, prudce reaguje na drobnosti. Partnerka může být klidně velmi odhodlaná „být hodná“: Má blbou náladu, musím se hlídat. Budu se fakt snažit, aby byl klid. Může se pokoušet po špičkách chodit po minovém poli, ale obvykle to nejde vyhrát.
