Pokud by se v oblasti sexuální výchovy udělovala cena za absurditu roku, zcela jistě by ji už teď v červnu vyhrála nová aplikace na vyjádření souhlasu se sexem Xpass. Je totiž nejen k ničemu, ale dokonce může vést k přesnému opaku, než ke kterému má údajně sloužit. Ano, čtete správně: aplikace na vyjádření souhlasu se sexem nejen že nepomůže znásilnění předcházet, ale dokonce ho může pomoci způsobovat.
Aplikace Xpass má fungovat tak, že si (poměrně složitým a krkolomným způsobem) obě strany před plánovaným pohlavním stykem k němu skrz aplikaci udělí souhlas, včetně výčtu konkrétních praktik. Jenomže přesně v tom je kámen úrazu. Souhlas s pohlavním stykem nefunguje jako smlouva, která je platná okamžikem podpisu a zrušit se dá za přesně definovaných podmínek. Je to nekonečná vzájemná komunikace, která se může neustále vyvíjet. Souhlas se sexem neboli konsent je z principu kdykoliv odvolatelný. Tak to vnímá nejen každý jen trochu empatický člověk, ale i právo.
Důležité je slovo kdykoliv. Pro explicitní ilustraci: pokud jste muž a žena vám zcela dobrovolně provádí orální sex, pokud ho přeruší a řekne „už nechci“, pokud se budete snažit pokračovat namísto toho, abyste hned zastrčil penis zpátky do kalhot, tak se dopustíte znásilnění – protože zatímco doposud to bylo dobrovolné, po odmítnutí už o dobrovolnosti nemůže být ani řeči.
Pokud chápete tento princip, je vám už jasné, proč je jakákoliv podobná aplikace tolik nebezpečná. Osoba, která jde na rande, v ní totiž předem může souhlasit s čímkoliv, ale o něco později si to v posteli (na kuchyňském stole, v autě nebo kdekoliv jinde) může z jakéhokoliv důvodu rozmyslet. Pokud bude druhá osoba přesto pokračovat – protože má přece v aplikaci potvrzený „oficiální“ souhlas, a tedy „právo“ na danou praktiku – dopustí se znásilnění.
Když autoři aplikace tvrdí, že může pomoci „výrazně snížit počet sexuálních trestných činů, ale i křivých obvinění“, tak si vymýšlejí hned dvakrát. Není to přitom ani zdaleka jejich jediná podivná argumentace. Další je tvrzení, že „aplikace reaguje na trend legislativy západních zemí a Evropské unie o povinnosti obviněné osoby ze sexuálního násilí zajistit důkaz o tom, že k danému sexuálnímu aktu byl udělen souhlas“.
Legislativa ohledně znásilnění se (nejen) v zemích Evropské unie skutečně mění. Proto, že stále více zejména mladých lidí chápe, že na rovině morálky je znásilnění každý pohlavní styk, ke kterému nedaly obě strany souhlas. Proto spousta států už takové pojetí promítlo do svých právních úprav a i v Česku existuje silná občanská snaha definici trestného činu znásilnění v tomto směru změnit. Není otázkou, zda se tak stane, ale kdy se tak stane.
Řečeno úplně zjednodušeně, namísto toho, aby policie a soud zjišťovali, zda poškozená osoba dala dostatečným způsobem najevo nesouhlas, budou pátrat po tom, jestli poškozená osoba vyjádřila souhlas.
Taková změna ovšem nijak nezavádí „povinnost obviněného zajistit důkaz o tom, že byl k danému sexuálnímu aktu byl udělen souhlas“. Nemění dosavadní způsob dokazování, ale jeho předmět: namísto toho, aby policie vyšetřovala to, zda pachatel překonal „vážně míněný odpor oběti“ a jestli už šlo o násilí, jako je tomu dnes, bude vyšetřovat, zda pachatel vykonal soulož bez toho, aby dostal souhlas. Hlavní přínos bude v tom, že bude možné postihnout znásilnění ve všech případech, kdy oběť není v důsledku zamrznutí fyziologicky schopna „vážně míněného odporu“. Podle studií je takových případů většina…
Řečeno úplně zjednodušeně, namísto toho, aby policie a soud zjišťovali, zda poškozená osoba dala dostatečným způsobem najevo nesouhlas, zda se za něj dá považovat například pláč nebo zakrývání si intimních míst rukama a zda byl pachatel dostatečně násilný, když jí ruce odtáhl, budou pátrat po tom, jestli poškozená osoba vyjádřila souhlas. Ne předem v aplikaci, ale v ten moment: slovy, gesty atd.
Tvrdit cokoliv jiného je buď neznalost, nebo úmysl. Vzhledem k okolnostem se dá odvodit, že jde o druhý případ. Namísto prevence sexualizovaného násilí dala aplikace mocnou zbraň do rukou ideologických odpůrců redefinice trestného činu znásilnění. Ti ji od nynějška budou používat jako důkaz toho, že změna zákona povede k tomu, že na sex budeme potřebovat notáře nebo aplikace, jinak nám bude hrozit kriminál. Že ona appka připadá absurdní a nebezpečná i těm, co změnu zákona prosazují, už nikoho zajímat nebude – ve veřejném prostoru bude už navždy připsaná „woke“ aktivistům.
V kriminalistice patří k nejdůležitějším otázkám při stanovování vyšetřovacích verzí „cui bono“ neboli „v čí prospěch“. V případě aplikace Xpass si rovnou na otázku „komu tím prospějete“ můžeme spolu s Miroslavem Donutilem bez váhání odpovědět známou hláškou z filmu Pelíšky: „Druhé straně!“