Kde končí nadané dívky? Systém je nevidí, protože nezlobí. Ekonomka našla způsob, jak se jich dopočítat
Oficiální statistiky vidí jen čtvrtinu nadaných dívek, realita je ale jinde. Existují tvrdá data o tom, jak český systém a předsudky brzdí mimořádně chytré ženy. O stereotypech, které nás stojí miliardy na nevyužitých inovacích, a o tom, jak poznat nadání i u dětí, které ve škole nezlobí, mluví v novém Hlasu Heroine výzkumnice Alena Bičáková.
Oficiální čísla nabízejí poněkud zkreslený obrázek reality. Pokud bychom věřili výkazům z pedagogicko-psychologických poraden, museli bychom dojít k závěru, že intelektuální nadání je doménou mužů. Podle oficiálních statistik na jednu nadanou dívku připadnou čtyři chlapci. Realita je ale jiná. Kam se tedy všechny ty chytré dívky ztrácejí?
Odpovědi přináší ekonomka Alena Bičáková z think-tanku IDEA při CERGE-EI, která v rámci projektu Talent analyzovala data z mezinárodních šetření a porovnala je s českou realitou. Výsledky ukazují, že náš vzdělávací systém je vůči dívkám, zejména v matematických a logických oborech, v podstatě slepý.
Foto: Unsplash
„V oficiálních datech pozorujeme čtvrtinu dívek, že jsou nadané, ale my v našich datech vidíme, že jich je téměř polovina,“ vysvětluje Bičáková propastný rozdíl mezi skutečným potenciálem a tím, co vidí stát. Její zjištění přitom odpovídají číslům z mezinárodního srovnání. Těžko budou dívky v Česku méně chytré než v jiných zemích.
Proč dívky u nás sítem propadají? Často za to může paradoxně to, že jsou „bezproblémové“, a jejich snaha zapadnout. Zatímco nadaný chlapec se může nudit a vyrušovat, čímž na sebe upozorní, dívky volí jinou strategii. „Dívky mají mnohem větší tendenci nevyčnívat. A ty talentované dívky se pravděpodobně přizpůsobí systému. Mají jedničky, nejsou s nimi žádné problémy,“ popisuje Bičáková fenomén, kdy dívky své schopnosti raději skrývají, protože mají pocit, že excelovat v matematice se k nim společensky nehodí.
Problém je však i v nastavení samotného systému vyhledávání talentů. Ten v Česku nefunguje plošně, ale spoléhá na iniciativu jednotlivých vyučujících, ředitelů a ředitelek nebo rodičů, což nahrává stereotypům a předsudkům. „Aby dítě bylo klasifikované jako nadané, musí být nějakým osvíceným učitelem nebo osvíceným rodičem jeho nadání rozpoznané,“ upozorňuje ekonomka. Pokud ale rodiče či vyučující podvědomě očekávají talent spíše u synů, dcera se na testy vůbec nedostane.
Nejde jen o to, že nadaná dívka nedostane možnost zazářit, ale i o obrovskou ekonomickou ztrátou pro celou společnost. Přicházíme o inovace, patenty a technologický pokrok. Poslechněte si celou epizodu o tom, jak přestat házet dívkám klacky pod nohy a začít jejich talent konečně vidět.
Poslechněte si celou epizodu s předplatným Heroine nebo na Forendors.cz/heroine.
Co dalšího v podcastu uslyšíte
- Past standardního testování: Proč klasické testy zaměřené na rychlost dívky často znevýhodňují.
- Jsou osmiletá gymnázia řešení pro nadané děti?
- Smutná statistika: Třetina rodičů bez vysokoškolského titulu u svých mimořádně nadaných dětí nepředpokládá, že by šly na vysokou školu.
- Kde se ztrácejí inženýrky a jak s tím souvisí dlouhá rodičovská dovolená
