Diskuze k článku:

Kdy přijde revoluce v rodinné politice? Předškolní péče by měla být v jejím centru

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

MuzinistaCZ | 10. 11. 2021 10:22

Soudě dle statisticky nevýznameného vzorku rodičů v mém okolí, je pro některé ženy ideláem mít možnost věnovat se dětem/rodině/mít čas na sebe, bez nutnosti vkastního ekonomického vnosu pro chod rodiny. Jinými slovy, aby příjem druhého rodiče vystačil k uživení celé rodiny.
Nebo ještě jinak: Aby chodit do práce byla pro více pečující rodiče možnost nikoliv nutnost.
Co zlepšit ve školní a předškolní péči?
1. Provozní dobu, aby člověk který potřebuje pracovat o 16.30 měl čas děti vyzvednout.
2. Soustředění maxima mimoškolních aktivit do prostor školy, aby rodiče nemuseli organizovat přesuny dětí.
3. Zkrácení doby prázdnin. Pokud dobře počítám, v aktuálním školním roce jsou prázdniny bez ředitelského volna 58 pracovních dní. Dva rodiče mají zákonem zaručeno dohromady 40 dní dovolené, běžnější bude 50 dní dovolené ale i tak nám tu 8 dní chybí ve variantě, kdy rodiny nebudou mít ani jeden den dovolené spolu. A ne, nemají všichni prarodiče nachystané na vykrýváni prázdnin a ne nemají všichni byť nižší tisíce korun na tábory.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Erwin | 11. 11. 2021 16:21

Sleva na dani nikam nezmizí, přesune se z otce na matku jako sleva na poplatníka.
Ale možná je třeba k tomu napřed udělat výzkum :D

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

MuzinistaCZ | 10. 11. 2021 10:22

Soudě dle statisticky nevýznameného vzorku rodičů v mém okolí, je pro některé ženy ideláem mít možnost věnovat se dětem/rodině/mít čas na sebe, bez nutnosti vkastního ekonomického vnosu pro chod rodiny. Jinými slovy, aby příjem druhého rodiče vystačil k uživení celé rodiny.
Nebo ještě jinak: Aby chodit do práce byla pro více pečující rodiče možnost nikoliv nutnost.
Co zlepšit ve školní a předškolní péči?
1. Provozní dobu, aby člověk který potřebuje pracovat o 16.30 měl čas děti vyzvednout.
2. Soustředění maxima mimoškolních aktivit do prostor školy, aby rodiče nemuseli organizovat přesuny dětí.
3. Zkrácení doby prázdnin. Pokud dobře počítám, v aktuálním školním roce jsou prázdniny bez ředitelského volna 58 pracovních dní. Dva rodiče mají zákonem zaručeno dohromady 40 dní dovolené, běžnější bude 50 dní dovolené ale i tak nám tu 8 dní chybí ve variantě, kdy rodiny nebudou mít ani jeden den dovolené spolu. A ne, nemají všichni prarodiče nachystané na vykrýváni prázdnin a ne nemají všichni byť nižší tisíce korun na tábory.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel | 10. 11. 2021 8:26

Jako kolega absolvent (mimojiné) ekonomické fakulty jsem povinován uvést některé výroky pana Pertolda na pravou míru:

1) "ale potřebujeme na to výzkum. A abychom ho pochopili, potřebujeme, aby se ty výzkumné metody učily na vysokých školách. Tam se obávám, že je k tomu hodně dlouhá cesta."

Jako absolvent ESF MUNI mohu potvrdit, že tam má výuka metodologie společenského výzkumu mnohaletou tradici. I jen základní kurzy, povinné pro všechny obory, bez ohledu na to, zda se profilujete do národního hospodářství, mezinárodního obchodu, nebo ekonomiky organizací atd, obsahují minimálně 4 semestry matematiky a statistiky, zaměřené na zpracovávání a interpretaci dat, což jsou povinné prerekvizity pro jakékoliv empirické výzkumy.

ESF MUNI kvůli tomu bývá často zbytečně vysmívána, že prý produkuje akademiky, místo front-line pracovníků, což dělají konkurenční fakulty, ale jak se ukazuje, i ti akademici jsou potřeba. V tom s panem Pertoldem souhlasím.

2) "A když jsem já studoval na VŠE, nestudoval se nejaktuálnější vývoj světové ekonomie, ale spíše starší adaptované zahraniční učebnice, takže něco, co se dělo ještě o dalších dvacet let dříve. Hodně jsme se soustředili na historii ekonomického myšlení, na makroekonomii, na finance, národní hospodářství, ale empirického výzkumu na lidech a firmách se dělalo strašně málo."

Z tohoto jsem hodně zmatený.
a) Obory, zaměřené na makroekonomické souvislosti (národní hospodářství...) obvykle v rámci povinných kurzů obsahují málo empirického výzkumu na mikroekonomické úrovni, to je pravda, ale co je na tom špatně? Že by špatná volba studijního oboru?
b) Nebavíme se tu o základních školách - co bude absolvent vysoké školy umět, se nerozhoduje ani skladbou povinných kurzů, ani momentálními náladami osob za katedrou, takže jaké "studuje se/nestuduje se"?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit