Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Diskuze k článku:

A v bolestech roditi budeš… Čemu vlastně říkáme dobrý porod?

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Olga | 22. 4. 2021 7:06

Děkuji za velmi pravdivý a objektivní, neštvavý článek. Mohu potvrdit z vlastních porodních zkušeností, že je v něm velká pravda. Některé pasáže dokonce hodlám přečíst svým žákům ve výchově ke zdraví.

+54
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Diskuze k článku:

Molly | 28. 4. 2021 10:01

Na začátek musím říct, že jsem vděčná za to, že v těchto končinách vznikl takto pokrokový časopis. V článku mi však chybí diskuse o možnosti dobrovolně si zvolit porod císařským řezem. Vždyť to je nehorázné, že jinde v civilizovaném světě ženy tuto možnost mají a zde v našem východoevropském středověku, zdá se, stále ne. Trpím GAD a porod pro mě prostě není varianta. Ale tady by mi císaře nedaly, obávám se, ani s papírem od psychiatra. Tak tedy zůstávám bezdětná ...

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adina | 28. 4. 2021 14:37 | reakce na Molly - 28. 4. 2021 10:01

Mám za sebou CS z psychiatrické indikace a problém s tím nebyl. Doporučuji za prvé vše vyřešit před otěhotněním nebo z kraje těhotenství, ať máte klid. A za druhé nebát se zeptat přímo v porodnici (primáře, přednosty...), zda Vám vyhoví. Nejlépe než se někam půjdete zaregistrovat. Psala jsem do čtyř pražských porodnic, ze tří přišla kladná odpověď a z jedné žádná. Vybrala jsem si následně tu, která mi byla nejsympatičtější. Připravte se na to, že se budou ptát na Vaše důvody a postoje. Nejčastější otázka je, zda Vám jde o strach z bolesti. Za mě to bylo to poslední, čeho jsem se bála.. stavěla jsem se k tomu naprosto rozhodnutě, že přirozený porod nepřipadá v úvahu, ale na druhou stranu jsem nebyla naivní a nečekala, že to bude jednoduché. Zpětně to hodnotím jako jednu z nejlepších věcí, kterou jsem v životě udělala. Měla jsem krásné a klidné těhotenství. Byla to opravdu doba radostného očekávání bez obav. Porod byl přesně takový, jaký jsem chtěla - pod kontrolou, rychlý a z mého pohledu tou nejbezpečnější cestou pro nás oba. Rekonvalescence byla super rychlá, léky na bolest jsme nepotřebovala od opuštění JIP. Na procházku jsem šla po týdnu, o mrňouse jsem se v pohodě starala od druhého dne po porodu (pokud den porodu počítáme jako nulu). Ano, bolelo to a chtělo to zatnout zuby. Ale měli jsme skvělý start do společného života, nemám za sebou žádný ošklivý zážitek, emocionální výkyv ani baby blues a o druhém přírůstku jsem byla ochotná přemýšlet asi po dvou hodinách co se ten první narodil :-). Nemá cenu kvůli obavě z porodu zůstávat bezdětná, řešení existuje. Jen to v našich končinách chce trochu tvrdošíjnosti.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 28. 4. 2021 12:29 | reakce na Molly - 28. 4. 2021 10:01

Dobrý den, v ČR se sice oficiálně císařský řez na přání nesmí provádět (stejně jako ve většině světa), nicméně neoficiálně se to děje každý den. S psychiatrickými diagnózami se ale počítá jako s důvodem pro CŘ. Pokud pro Vás není možné úzkost z přirozeného porodu zpracovat v terapii, jistě byste našla bez potíží porodnici, kde Vám vyjdou vstříc. Zrovna v tomto případě zřejmě nebude problém, abyste našla péči, která bude respektující a vstřícná k Vašim přáním.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Tereza | 24. 4. 2021 15:31

Dobrý den, chtěla bych se zeptat přímo autorky článku na poslední odstavec. Když jsem jej četla, mezi řádky mi z něj vyplynulo, že v něm obhajujete domácí porody. Můžu se mýlit, ale po dočtení jsem měla takový pocit. Pokud jste to tak nemyslela, jaký je Váš postoj k nim? Děti zatím nemám, ale přijde mi to jako velmi nebezpečné rozhodnutí.
Předem děkuji za Vaši reakci.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 15:48 | reakce na Tereza - 24. 4. 2021 15:31

Dobrý den,
v posledním odstavci jsem chtěla shrnout, že bychom měli vždycky brát ohled na duševní, emoční i fyzickou integritu ženy při porodu. Ať už rodí kdekoliv a jakkoliv. Nejen protože je to "správná věc" jednat s druhými s respektem za všech okolností, ale protože to, jak se při porodu žena cítí. ovlivňuje, jak porod probíhá a také, jak se pak ženě vstupuje do mateřství atd. Je to jeden z důležitých vlivů (zdaleka ne jediný a absolutní, ale je důležitý). Navíc právě nedostatek respektu či přímo špatné a poškozující chování zdravotnického personálu u porodu často stojí za touhou žen příště porodit jinde.
Domácím porodům a dalším variantám, kde a s kým porodit, jsem se v tomto článku chtěla spíše vyhnout.
Každopádně relevantní výzkumy a dlouholetá praxe v mnoha zemích ukazují, že pokud porod probíhá za asistence odborně vyškolené a zkušené zdravotnice (či zdravotníka, ale v případě domácích porodů jde většinou o porodní asistentky) a těhotná žena patří do skupiny s "nízkým rizikem" (to se definuje v každém státě trochu jinak) je porod mimo zdravotnické zařízení srovnatelně bezpečný pro ženu i miminko.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 25. 4. 2021 16:18 | reakce na Milena - 25. 4. 2021 15:48

Vypadl mi konec věty: ...je domácí porod pro ženu i miminko srovnatelně bezpečný jako porod v porodnici.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Markéta | 22. 4. 2021 23:16

Článek není vůbec špatný, ale nic nového jsem v něm nenašla. Hodně mě ale zaujal závěr, že ženy potřebují dostat důvěru...já myslím, že nejdůležitější je, aby ženy u porodu důvěřovaly sobě a miminku, které je aktivnějším účastníkem zázraku zrození, než maminka.
Za sebe mohu říci, že nejlepším vybavením k porodu byly informace ohledně toho, co se s tělem při porodu děje, že kontrakce jsou kámoš...a hlavně ta velká radost z toho, že se konečně setkáme. Ale přiznávám, že porody jsme měla skvělé, zejména druhý.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 15:51 | reakce na Markéta - 22. 4. 2021 23:16

Máte pravdu. Důvěra v sebe, miminko a přírodu je zásadní. Na druhou stranu v hostilním prostředí je těžké si takový postoj udržet, zvlášť v době porodu, kdy vnímáme pocity ostatních jako pod zvětšovacím sklem. Proto myslím, že bychom měli zdůrazňovat, jak je to důležité.
A gratuluji ke skvělým porodům :-)

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dina | 22. 4. 2021 21:18

Děkuji za článek, byl informativní, celkem, a inspirující. Asi je to všechno o založení člověka. Při gynekologické prohlídce hlavně chci, aby byl konec, vadí mi tam sestra, která je nově předepsaná, doktor, který tam (světe div se) musí také být a vlastně i já, že tam být musím. Mít tam další osobu, jak píše někdo v komentářích, asi uteču i bez kalhot. Rozhodně toto přítomné procesí nepovažuji za znak vyspělosti společnosti či medicíny. Také mne udivuje množství dislikes u dámy, která projevila svůj názor. Dámy, buďte tolerantní a akceptujte názor, či argumenty druhých. Jinak dehonestujete své vlastní názory a diskuse o "alternativním" přístupu. Ačkoliv je pravda, že těžiště mainstreamu se v poslední době překlápí do alternativ. ...Jsem teoretik, přijde mi nepatřičně animální pro lidskou bytost i v úvaze o celé její integritě a inteligenci vytlačit něco zvící (řekněme takové velikosti) z vlastního těla. Ale naštěstí dnes nepodléhá mateřství normalizaci, jako ve starověkém Římě, a je věcí svobodné volby. A když už jsem ve fóru názorů na toto téma, preferuji přesně stanovenou hodinu, rychlost a relativní čistotu celého úkonu (tedy to, co je lidově nazýváno císařský řez). Nejsem zvíře, abych prožívala za přítomnosti davu podporovatelů něco tak strašného. Tímto způsobem vím, že jedině tak budu v pohodě a v klidu, což je jistě pro mne jako matku i pro potenciálního potomka to nejlepší. ...Ale asi se něco ve světě mění, když jsem se informovala na možnosti tohoto druhu porodu, byly mi nabídnuty polohy, způsoby a varianty, o kterých jsem nikdy neslyšela, ale mnou preferovaná byla velice taktně upozaděna. Tak čekám, až mi bude 47+, jelikož to jsou již lékaři nakloněni k mnou zvolené variantě. Hezký den všem.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Agnes | 22. 4. 2021 14:02

Pro někoho je nejlepší porod podle přírody, pro někoho lékařsky vedený protože lékařům věří a pro někoho světe div se plánovaná sekce. Důležité je, zda si žena neodnese nepěkný zážitek a jak to zpětně hodnotí. Porod je jen začátek dlouhé cesty a je fajn na ní vstoupit pravou nohou. Byť je dneska hrozně demode cítit se dobře se zdravotníky v zádech a na nepřírodní cestě.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 15:56 | reakce na Agnes - 22. 4. 2021 14:02

Respekt okolí, informovanost a důvěra ve svou schopnost porodit. To se ukazuje jako klíčové.
Ale jinak ze své praxe musím říci, že většina žen si přeje mít zdravotníky v zádech a ne rodit mimo porodnice. Zároveň se ale chtějí cítit jako partner zdravotníků, jako aktivní součást procesu, ne pasivní pacient se kterým je nějak nakládáno. V oblasti pacientských práv, etiky a informovaného souhlasu nás ještě čeká dlouhá cesta.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Swenie | 22. 4. 2021 13:14

Je to krásný, citlivý a ve své podstatě pravdivý článek. Avšak věřím, že v někom jako já, vyvolá lítost a pochybnosti. I když je mi naprosto jasné, že to nebyl autorčin záměr. Těhotenství naprosto bez problému, příprava na porod dostatečná a podle mého typu osobnosti (realista:-), když mi ráno praskla doma voda, začalo to úplně idylicky a já jsem se cestou do nemocnice těšila. Long story short, komplikace, císař, inkubátor, ATB... ALE! Na sto procent byl zachráněn život můj i synův! A stejně, když čtu tento článek, připadám si jako neschopná... Někdy prostě příroda a vůle nestačí... Nebo mám přijmout myšlenku, že příroda chtěla, aby to dopadlo jinak?

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 23. 4. 2021 21:44 | reakce na Swenie - 22. 4. 2021 13:14

Určitě jste velmi schopná a silná, když jste zvládla u porodu všechno to, co popisujete. Nejen na sociálních sítích se můžete zařadit mezi Císařovny. Každé dítě má svou vlastní cestu, kterou přichází na svět, od rychlého porodu v autě až po císař a inkubátor. Je naprosto v pořádku využít v případě komplikací všechny prostředky moderní medicíny, přesně na to jsou určeny.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 22. 4. 2021 15:38 | reakce na Swenie - 22. 4. 2021 13:14

Příroda? Osud? Tak prostě jde život. Jsem ráda, že když se objevily komplikace, tak jste byla na správném místě a Vy i syn jste mohli přežít. A mrzí mne, že ve Vás článek vyvolal lítost a pochybnosti. přijmout takové situace je velmi těžké. Hodně pomáhá psychoterapie, protože i normální náhlá nemoc se těžko přijímá, ale pokud je ve hře ještě miminko a naše rodičovská role, tak to celé ještě znásobí. "Neschopná" rozhodně nejste ... máte pravdu, že vůle někdy nestačí a příroda není dokonalá. Smíření s tím co se stalo bohužel také není otázka jen vůle.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriela | 22. 4. 2021 14:09 | reakce na Swenie - 22. 4. 2021 13:14

Možná byl začátek dost těžký, ale určitě jste od té doby zvládla spoustu věcí! A ještě zvládnete. Vždycky se může něco pokazit, nikdy nemáme všechno v rukou. Díkybohu za lékařskou péči. Měla jsem druhý a třetí porod opravdu velmi dobrý, autonomní (i když druhý bolestivý) a teď tu nad článkem sedím a dumám, co že jsou moji synové 7 a 9 posledních pár dnů úplně na zabití. a já se cítím jako nemožná matka. A to už mám jedno dospělé dítě zdárně vychované. Tak se tady rozčiluju, zakazuju a vyhrožuju, i když vím, že to nefunguje. Takže chci říct, že porod je velký a důležitý, ale v životě s dětmi jsou denně situace, kterými můžete znovu a znovu procházet DOBŘE, což jak víme neznamená bezbolestně.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

JITKA | 22. 4. 2021 12:36

Vyborny clanek.

Je mi lito, jak jsem prozila porod v Motole, kde jsem
1.) nemohla mit u sebe partnera v prvni dobe prodoni, protoze "nebylo misto". Na to jsme nebyla pripravena, ve vsech kurzech se o tom mlvilo. Nikdo uz ale nezduraznil, ze jde jen o poslednich 10 min druhe doby porodni. V te dobe uz jsem partnera nepotrebovala.
2. ) nemohla pri bolestech kricet, protoze bych rusila "spolurodicky".
3.) nemohla chodit po chodbe a rozchodit bolesti (coz mi ohromne pomahalo), protoze jsem rusila sestry na sesterne. A tak me radsi ulozili na porodni sal s tim, ze se miminko "musi monitorovat". Porod, ktery uz byl na spadnuti, se na dalsich 8 hodin v tech nejvetsich bolestech uplne zastavil. Porodnic tak na posledni chvili "zachranili" miminko, ktere by bez jejich zasahu uz mohlo byt davno na svete. Ve vysledku zoufalstvi nad tim, ze me nikdo nerespektuje a sileny pocit ohrozeni v dobe, kdy jsem byla nejzranitelnejsi.
4.) "bonding" se odehral az o 24 hodin pozdeji, proto miminko "muselo" byt v inkubatoru na pozorovani. Podotykam, ze porod trval 24 hodin a po nem sem dalsich 24 hodin nemohla usnout, protoze muj mozek chtel dite mit u sebe. Dostala jsem ho ale az po 48 hodinach bdeni, kdy uz jsem se potrebovala smrtelne vyspat. Kdo by ovsem rekl, ze miminko bude dalsich 12 hodin bez prestavky plakat, ze? Pak uz sem neusnula kvuli unave. Vsechno blbe!

A nemohla zazit porod tak, jak se odehrava tady v Norsku:
1.) Maminka ma celou (!) dobu u sebe sve vybrane lidi.
2.) Ma svoji vlastni mistnost (!), kde si muze chodit a kricet podle libosti
3.) Personal je diskretni a hlavne respektujici (!), takze rodicka ziska pocit bezpeci a muze se soustredit na porod.
4.) Bonding neni prazdne slovo.

+23
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 16:03 | reakce na JITKA - 22. 4. 2021 12:36

Motol je bohužel kapitola sama o sobě a Vy jste to vidím bohužel dostala i nadstavbou. Moc mne Vaše zážitky mrzí.
I ČR se dá porodit pěkně, s partnerem, dulou či oběma po boku, v soukromí, kde můžete vokalizovat a hulákat jak potřebujete atd. Ale bohužel to není standard.
Vždycky klientkám doporučuji, ujasnit si, co potřebují a pak prozkoumat Průvodce porodnicemi Aperio, aby věděly co která nemocnice umí (a chce dělat).

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dina | 22. 4. 2021 21:35 | reakce na JITKA - 22. 4. 2021 12:36

Prosím, dovolte mi dotaz. Jaká je v Norsku finanční participace klientky na úkonu, případně procentní zdanění na zdravotní péči? Stále nevěřím, že u nás není vůle pro obdobný model, spíš "jen" nejsou peníze.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 25. 4. 2021 16:06 | reakce na Dina - 22. 4. 2021 21:35

Pokud je o peníze je problém je spíše opačný. Méně provedených úkonů - méně peněz od zdravotních pojišťoven. Porody bez zásahů se porodnicím nevyplácí. Dokud do toho nešlápnou pojišťovny a nezačnou hlídat, jestli jsou zákroky opodstatněné, tak nám ekonomická stránka věci nepomůže.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lucie | 23. 4. 2021 0:46 | reakce na Dina - 22. 4. 2021 21:35

Norsko nevím, ale v Německu je stejný standart a je plně hrazen pojištěním. Když moje švagrová chtěla vědět, jak jsem já rodila v ČR, seděla s pusou do kořán, proti Německu obrovský rozdíl a to já byla u Apolináře a ona v malé průměrné porodnici. Časový rozdíl asi rok.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lady | 24. 4. 2021 11:04 | reakce na Lucie - 23. 4. 2021 0:46

No to asi taky ten rozdíl... Apolinář (tedy podnik, kde se primář vyjadřuje, že porod je nechutná záležitost a patří do ruk pouze lékařům, je to totiž jeden veliký lékařský zákrok) vs. lokální běžná německá porodnice, kde pochopili, že porod je primárně běžný fyziologický děj.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lady | 24. 4. 2021 11:05 | reakce na Lady - 24. 4. 2021 11:04

* to asi bude ten rozdíl..

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pet | 22. 4. 2021 14:48 | reakce na JITKA - 22. 4. 2021 12:36

Mě tady v Norske překvapilo už jenom to, že když jsem šla na gyn. prohlídku, tak se mě doktor ptal, jestli chci mít při prohlídce někoho u sebe. Jsou tady prostě o sto let dál než my.

+11
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 25. 4. 2021 16:07 | reakce na Pet - 22. 4. 2021 14:48

To povědomí, že někdo třeba nechce na tak nepříjemné vyšetření sám je prostě skvělé.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lea | 22. 4. 2021 11:51

Skvělý článek, vyzařuje z něj nadhled a zkušenosti.
Moje mamka zemřela v 70. letech i s mým bráškou na sepsi při porodu (nejspíš zanedbání péče ze strany porodníka). Proto jsem se k otázce porodu postavila aktivně a nechtěla jsem se "nechat odrodit", ale porodit.
I zvíře se snaží přivést na svět mláďata tam, kde nebudou v ohrožení. Pokud žena v nemocnici pociťuje úzkost a strach, je s ní zacházeno jako s nemocnou a nesvéprávnou, je velká pravděpodobnost, že porod neproběhne bez komplikací a intervencí.
Mám 4 děti, všechny jsou narozené v porodnici ve Vrchlabí (která už bohužel nefunguje). Byl mi umožněn přirozený a aktivní porod, bez zbytečných zásahů, monitorování atd. Možnost volného pohybu a volby polohy, důstojné a respektující prostředí, skvělé porodní asistentky. Zní to divně, ale na porod jsem se vždy těšila (ačkoliv všechny děti jsem rodila velmi dlouho) a vnímám zrození dětí jako nejhezčí a nejsilnější životní zážitky.
Nadzvedávají mne odsuzující stanoviska (hlavně mužů) k otázkám domácích porodů a zlepšení respektu k porodu. Pokud nebudeme uznávat právo ženy na pocit bezpečí při porodu a nezajistíme alternativní možnosti kde rodit (respektující porodnice, porodní domy, asistence při domácím porodu...), vystavujeme zbytečně riziku komplikací ženy a jejich děti při domácím porodu, které neměly jinou možnost, jak legálně přivést na svět dítě mimo klasickou, sériovou porodnici (často po předchozí negativní zkušenosti v takové porodnici).
Fandím a děkuji všem porodním asistentkám a lékařům, kteří si toto uvědomují a s respektem ke každému porodu umožňují ženám přivést na svět dítě sice v bolestech, ale přirozeně a důstojně, to je skvělý start pro dítě i matku.

+29
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 16:08 | reakce na Lea - 22. 4. 2021 11:51

Děkuji, to je přesně ono.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Eva | 22. 4. 2021 11:32

Děkuji, že byly v článku zmíněny ty šílené články o "rodících otcích", kde jsou muži vyzdvihování jako neskuteční hrdinové a o rodičkách tam mnohdy není ani slovo. A taky nenávidím větu "porodila mu syna nebo dceru" - z toho se mi vždycky "svírá kudla v kapse".

+25
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 16:09 | reakce na Eva - 22. 4. 2021 11:32

Ano! Nebo také "konečně se dočkal syna". To je taky moc roztomilý.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Marie | 22. 4. 2021 11:31

Možná byste mohly připustit, že existují i ženy, které se porodem nechají rády provést odbornou péčí, protože věří, že lékaři a sestry vědí, co dělají...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 22. 4. 2021 14:00 | reakce na Marie - 22. 4. 2021 11:31

Ano, proto pisi, ze pro dobry a posilujici zazitek porodu je nejdulezitejsi, aby se zena citila dobre a v bezpečí. Plne respektuji, ze pro nektere zeny je uklidňující přítomnost lekaru a nejvyspelejsi techniky. Mrzi mne, jestli to nebylo dost zjevne.

+12
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Magda | 22. 4. 2021 12:16 | reakce na Marie - 22. 4. 2021 11:31

Ale článek nic takového přece nevyvrací: "Dobrý porod je takový, ze kterého odcházíme s pocitem, že jsme na cestě mateřství schopné a silné. A většinou k tomu potřebujeme málo – pocit bezpečí, respektu a někoho, komu důvěřujeme." NĚKOHO, KOMU DŮVĚŘUJEME - to může být klidně porodník.

+13
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lea | 22. 4. 2021 11:57 | reakce na Marie - 22. 4. 2021 11:31

Připouštím, že takové ženy existují, ale myslím, že by hlavně měly před porodem vědět, co je čeká, být připravené na bolest a ne jen pasivně očekávat co s nimi provedou a jak a kdo je nejlépe bezbolestně "odrodí". Protože když přijmou zodpovědnost za svůj porod, je to podle mě základ úspěchu.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Logika | 22. 4. 2021 11:44 | reakce na Marie - 22. 4. 2021 11:31

Nyní váš komentář převedu do všeobecného vzorce. Žijeme v kultuře, která vyznává vzorec A. Autorka napíše článek, že žijeme v kultuře, která vyznává vzorec A, ale že to není jediný existující vzorec, že existuje i vzorec B (C, D, že je jich mnoho). Vy v komentáři k tomuto článku kritizujete, proč nemluví o příznivcích vzorce A.
Výsledek? Chcete-li článek o vzorci A, čtěte článek o vzorci A, ne o alternativách. Abyste to pochopila, chcete-li číst o velrybách, čtěte články o velrybách a ne o veverkách. Taky byste si stěžovala pod článkem o veverkách, že je tam málo velryb?

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 22. 4. 2021 11:22

Moc pěkně napsaný článek. Děkuji za něj. Narození mé dcerky byl doslova horor. Předem jsem věděla, že se narodí s operovatelnou VVV. Vada se operuje hned v porodnici. S touto informací jsem s porodnicí dopředu vše vyjednávala. Intenzivně jsem si mailovala s velice vstřícnou lékařkou příslušného oddělení, která mi vše vysvětlila, dopředu si zajistila nadstandardní pokoj, abych, 1) měla s dcerkou po operaci i po porodu, než k operaci vůbec dojde klid, 2) abychom také nerušily ostatní maminky, přeci jen, dítě s její vadou potřebuje zvýšenou péči v porodnici. Nikdy jsem se do toho pokoje ani nepodívala. Těhotenství bylo rizikové zhruba od poloviny, byla jsem velice hlídána, předporodní péče byla skvělá. Cca 10 dní před termínem porodu, mi lékařka sdělila, že musím docházet do poradny pro císaře, jelikož mám málo plodové vody, dcerka má málo místa a neotáčí se. Překvapilo mne to, ale dobře. Pan docent byl velice milý, vše mi vysvětloval, uklidňoval, že se vše ještě může změnit. Jediné, co bylo nedobré, že monitory vycházely špatně. Snad 3-4x mne rovnou hnali na příjem, abych už nejezdila domů, že není vše košer. Pokaždé mne z příjmu poslali domů, že jsme obě neprosto v pořádku. Přesně v den termínu mi brzy ráno, praskla voda. Do porodnice jsme odjeli, můj partner i otec, strašně vyšilovali, že jako už, já byla naprosto v klidu. Věděla jsem, že se dcerka prostě musí narodit. Od porodnice bydlíme cca 20minut, cesta byla bez problémů. Na příjmu mi řekli, že jsme přijeli akorát, podivovali se, jak jsem v klidu a pohodě, moc mě chválili. Říkali, že porodu dají volný průběh a že se uvidí, co bude. Pořád jsem věřila, že bude vše v pohodě. Na sále jsem byla 9 hodin, ale nic se nedělo. Dali mne tedy na odd Rizikových těhotenství, abych uvolnila sál. Za noc porodili 3 maminky, které mi dali pokoj, že jako nerodí, já pořád nic. Ráno řekli, že budou vyvolávat porod. To bylo v Pátek a prý, pokud do Pondělí neporodím, bude sekce. Dcerka se prý zázračně otočila. Dost mne zarazil ten časový údaj. V Pátek vyvolávají a když se nic nebude dít, tak až v Pondělí sekce? S víceméně odteklou vodou? Jenže, jak jsem se začala moc vyptávat, začala jsem být problém. Bohužel jsem rodila v době, kdy probíhala akce lékařů Děkujeme odcházíme, lékařů bylo v porodnici opravdu málo, takže vše v podstatě řešily sestřičky. Lékař byl jen ráno a večer. Jinak ne. Začalo mi být dost špatně, bohužel ne ale stahy nebo bolesti zad. Jako bych měla otravu jídlem, lépe to nepopíšu. Monitory mi také vycházely čím díl tím víc špatně, čáry v podstatě pomalu rovné a jen jsem neustále slyšela, že mám líné dítě a ať ho vzbudím. Pořád jsem říkala, že je mi zle, vlastně čím dál hůř, jestli by se na mne nepodíval lékař. Nepodíval, nemá čas. V noci jsem už v podstatě nespala, byla jsem i za sestrami, že je mi čím dál hůř, že mám horečku, běhavku, zimnici. Nezájem. Druhý den ráno opět tableta na vyvolávání, lékařka, cizinka, byla velice nepříjemná. Ještě mi vynadala, že jsem v noci obtěžovala sestřičky a že mi nic není a že se tělo chystá k porodu. Nechali mě opět celý den v podstatě trpět bolestmi, horečkou, zavřenou na pokoji, abych neznepokojovala ostatní maminky. Při návštěvě mého otce, který když mě viděl, a to jen otevřel dveře, běžel pro sestřičku, že mi je zle. Ta se na mě jen podívala a řekla mi, abych přestala každého děsit a ať přestanu vyšilovat, že se mi nechce rodit, bla bla bla. Zkrátím to, za tři hodiny jsem musela na akutní sekci, jelikož plodová voda (ten zbytek co zůstal) byla skoro černá, dcerka se dusila, přestával jí bít srdíčko a hrozilo, že zemře. A to si mě začali všímat jen proto, že jsem udělala opravdu vyrvál, že to není normální . Lékař byl najednou do pár minut a už mne lifroval na sál. Nejprve na klasický. Tam byla konečně vlídná porodní asistentka, která jen kroutila hlavou, když mě viděla a rovnou řekla, že to vidí špatně, a že si nemyslí, že bych zvládla klasický porod, v tom stavu, v jakém jsem. Natočila monitor a jakmile viděla výsledek, letěla pro lékaře. Ten řekl, že musím okamžitě na sál, tam jsem byla během pěti minut. Strašně se divil, že mi neudělali sekci už minimálně den předtím, ne-li v den příjmu, protože z mých výsledků bylo jasné, že klasický porod není možný. Já byla v celkové narkóze, dcerka se narodila, okamžitě musela na ARO, já se vzbudila na JIP v obřích bolestech. Až později jsem se dozvěděla, že jsem rodila, jen to nikdo nepoznal. V podstatě mi zničili vnitřek, další děti mi výrazně nedoporučili. Navíc, v rámci pobytu, jsem musela na další dvě operace. Při porodu jsme málem zemřely obě. Já o pár dní později, znovu bojovala o život. Následovala opět akutní operace, otrava krve, zápal plic, nemohla jsem chodit, břicho se nehojilo, docházela za mnou psycholožka....Děs! Do dnes nechápu, jak jsem vůbec mohla celou situaci přežít a nezbláznit se. O dcerku jsem se nemohla ani starat, celý první měsíc jejího života, až na pár hodin, co mě k ní pustili, se o ní staraly sestřičky, jinak jsem ležela o pár pater níže, se 40°C horečkami a otevřenou ránou na břiše, s důrazným doporučením ležet, dojít si maximálně na WC. Ono s otevřeným břichem, jsem v podstatě dál ani nedolezla. Výčitky mám do dnes. Že jsem se o ní nemohla starat, když mne nejvíc potřebovala, že jsem nebyla průbojnější a nevybojovala si lékařský dozor, když to bylo nejvíc potřeba. Jen myšlenka na dcerku, že kvůli ní to musím zvládnout a že mne potřebuje, bylo to jediné, jak se nezbláznit. Vím jen to, že jsem nejprve byla označena za Problém, pak hysterku, pak hysterickou krávu a pak hysterku, co se nechce starat o postižené děcko. Teprve po druhé operaci se ke mě začali chovat vstřícně, protože moc dobře věděli, že do stavu, v jakém jsem, mě dostali oni a není to moje vina. A že jsem je celou dobu upozorňovala na to, že nejsem v pořádku, že dcerka se úplně přestala hýbat, ale nikdo mne neposlouchal. Dokonce mi jeden lékař oznámil, že všechny moje problémy tkví v tom, že jsem obézní matka (jistě, všechny maminky jsou po porodu štíhlé laňky) a to jsem přibrala v těhu 9,5kg a v tom tkví veškerý problém. Tuk mi vytéká z rány po sekci a když se budu více hýbat, bude to lepší. Měla jsem 40°C horečku, ale nezájem. Vím, že jsem extrémní případ, ví to i porodnice, kde si mne ještě hooodně dlouho pamatovali (docházely jsme tam s dcerkou na vyšetření) a tipla bych, že i pamatují do dnes. Neřekli ani promiňte, my to podělali, víme o tom, omlouváme se. Nebudu porodnici jmenovat. Ale je to jedna z největších a nejoblíbenějších porodnic v Praze.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 22. 4. 2021 14:10 | reakce na Jana - 22. 4. 2021 11:22

Moc mne mrzi cim jste musela projit a prochazite. Rada bych Vas podporila, ze vycitky opravdu nejsou na miste. Poslouchala jste sve telo, udelala jste maximum, aby Vas vysetrili. Je hrozne, ze jste narazili na tak necitlivy pristup a ze jste to malem neprezili. To co jste zvladla je obdivuhodne. Preju Vam i dcerce vse nejlepsi...

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 23. 4. 2021 15:27 | reakce na Milena - 22. 4. 2021 14:10

Děkuji Vám za milá slova. Vážím si jich.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lolla | 22. 4. 2021 12:01 | reakce na Jana - 22. 4. 2021 11:22

Dobrý den, je mi velice líto, jak Váš porod probíhal. Možná pro klid na duši by vám pomohlo podat aspoň stížnost. Alespoň vědomí, že tím možná zachráníte v budoucnu nějakou maminku a dítě před stejným průběhem a budete hrdinka hned 2x. Pokud chcete vědět jak na to a podpořit, velmi doporučuji Petru a Agnes ze spolku Osvěta rodičů.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Anna | 22. 4. 2021 11:37 | reakce na Jana - 22. 4. 2021 11:22

To je opravdu děsivý příběh a je v něm shrnuto snad všechno, co je na českém porodnictví špatně. Skoro bych zvážila žalobu, zvlášť pokud jestli vy nebo dcera máte zdravotní následky. Apely na lepší a lidštější péči nás za třicet let nedostaly nikam. Jediné, čemu nemocnice rozumí, je hrozba pokuty. Bohužel.

+11
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 22. 4. 2021 11:45 | reakce na Anna - 22. 4. 2021 11:37

Ano, můj gynekolog mi žalobu doporučoval. Je soudním znalcem. Ale také mi řekl, že ředitel porodnice, by udělal vše proto, aby ze mě udělal co největší "špínu", protože jeho porodnice je nedotknutelná a že nás to bude stát opravdu hodně peněz, protože to chce velice dobré právníky. Takže jsme do toho nakonec po dlouhém zvažování ustoupili, i vzhledem k tomu, že dcerka potřebuje nakonec poměrně hodně operací, dnes už překročili počet desítku a potřebovala jsem se soustředit především na péči o ni. Nicméně, možná jsem udělala chybu. Cca před čtyřmi lety, nad touto porodnicí vyhrála soudní spor jiná maminka. Měla dost podobný příběh. A pokud vím, částka, kterou obdržela, jako odškodnění, byla opravdu vysoká. Nicméně, mám úžasnou dcerku a za to utrpení prostě i tak stojí. Jinak máte pravdu. My jsme vzorový příklad, jak se celá věc nemá dělat.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Sasanka | 22. 4. 2021 11:06

Je to přesně tak. Prostě máš zdravé dítě a musíš být šťastná. Co na tom, že nemůžeš sedět, natož chodit? Je to přece dobře, že ti to urychlili, rodila bys určitě doteď... Klasika. První porod medicínský horor, druhý naprosto přirozený bez jakéhokoliv zásahu. Stačilo změnit instituci ??

+12
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 22. 4. 2021 10:48

Děkuji a za refrén: „Má být ráda, že má zdravé dítě!“ bych ty lidi nejradši fackoval. Porod (v porodnici) je lékařský zákrok jako každý jiný. Rád bych slyšel, co by říkali lidi, co jim zubař rozřízl tvář aby se na tu osmičku mohl lépe podívat.

+34
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 22. 4. 2021 11:17 | reakce na Petr - 22. 4. 2021 10:48

Diky! Ten obraz se zubarem je uplne presny.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 22. 4. 2021 9:23

Krásně sepsáno.
Mám obě zkušenosti - medicínský porod vedený lékařem a nyní přirozený porod vedený mnou a mými pocity. Výsledek? 1. porod jsem skončila zmasakrovaná, epidural, nástřih, rozsáhlé vnitřní šití, bez bondingu, dítě s apgarem 10-10-10 na vyhřívaném lůžku. Po 2 hod omdlévání, infuze, transfuze, separace od novorozence, poporodní deprese. Druhý porod jen s porodní asistentkou, drobné povrchové poranění, pravý skin to skin bonding, já plná euforie a endorfinů s pocitem, že “můžu skály lámat”... bez medikace, vše snové, dokonalé. Přitom první porod trval 9 hodin, druhý 13 hodin - dle obecných měřítek měl být tedy ten druhý “horší”, ale bylo to přesně naopak.

+25
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 16:12 | reakce na Jana - 22. 4. 2021 9:23

Děkuji za sdílení. To je skvělé, že jste měla možnost prožít porod i jinak. Čím víc žen projde lepšími porody, tím víc to bude "normální".

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Ria | 22. 4. 2021 8:26

Rodila jsem v osmdesátkách a byl to horror.......bez patrnera a tak odporný přístup personálu,že na farmách se ke zvířatům chovají jistě lépe.....

+13
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcela | 22. 4. 2021 9:45 | reakce na Ria - 22. 4. 2021 8:26

ale to nebylo léty, to bylo jen lidmi, měli jsme malou porodnici a úžasného doktora Františka, takže vše v pohodě, i když byl rok 1978

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 22. 4. 2021 11:21 | reakce na Marcela - 22. 4. 2021 9:45

I sedmdesatkach bylo v ČSSR rada pokrokovych a uzasnych mist kde a s kym porodit. Ale vetsina bohuzel technokraticke a necitlive porodni tovarny.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dagmar | 22. 4. 2021 9:42 | reakce na Ria - 22. 4. 2021 8:26

Ano, rodila jsem v roce 1984 a pocity mám stejné - o porodu jsem NIC nevěděla, personál HNUSNÝ, v porodnici 10 dní tj. u mě celé vánoce......

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Olga | 22. 4. 2021 7:06

Děkuji za velmi pravdivý a objektivní, neštvavý článek. Mohu potvrdit z vlastních porodních zkušeností, že je v něm velká pravda. Některé pasáže dokonce hodlám přečíst svým žákům ve výchově ke zdraví.

+54
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milena | 25. 4. 2021 16:14 | reakce na Olga - 22. 4. 2021 7:06

Děkuji a je mi ctí!

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

eva | 22. 4. 2021 13:04 | reakce na Olga - 22. 4. 2021 7:06

Rodila jsem už po třetí v90tých letech tak jsem už věděla do čeho jdu - ovšem dočkala jsem se překvapení.Kromě toho, že u mého porodu byla spousta mediků - nebylo mi to zrovna příjemné - jsem porod zvládla. Když jsem myslela , že je po všem - mi bylo řečeno, že se přichytila placenta a že budou muset udělat kyretáž. Chystali si nástroje a já se zeptala jestli by mně mohli trochu přispat - bylo mi řečeno, že to vůbec nebolí. Jednomu medikovi řekli ať mně drží za ruku a pustili se do škrábání - byla to tak strašná bolest, že porod byl proti tomu procházka rajskou zahradou...

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Milena | 25. 4. 2021 16:16 | reakce na eva - 22. 4. 2021 13:04

To je úplně strašné. Naprosto barbarská praxe. Dnes už naštěstí v ČR jen naprosto výjimečně, ale třeba v Chorvatsku se to stále děje úplně běžně (i při kyretáži zcela mimo porod). Před cca dvěma lety se to tam otevřelo jako velké téma.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu