Odnesla jsem to zdravotně, mé dcery v tom vyrůstaly, říká o 15letém sporu se státem porodní asistentka Königsmarková

Roky soudů si vybraly svou daň nejen psychicky, ale i fyzicky.  Ivana Königsmarková se během nich potýkala s řadou zdravotních problémů, onemocněla rakovinou. V rozhovoru s Apolenou Rychlíkovou pro web Heroine.cz nejásá z odškodnění ze strany státu, omluva s ní prý nijak výrazně nepohnula. Velmi ale vítá nález Ústavního soudu. Ten pomohl nejen jí samotné, ale konečně nastavil rozumný přístup k domácím porodům, na které se do té doby svalovalo kdeco a stát dlouho nebyl schopný nastavit si vlastní pravidla:

„Zdravotnictví není výroba součástek, kde když dojde k neštěstí, dá se zjistit, čí to byla chyba. Záleží na spoustě faktorů. Správně by to mělo fungovat tak, že se sejde kolektiv, situace se rozebere, proběhne supervize, řekne se: tady mohl být problém a poučíme se pro příště.

U nás to takhle nefunguje. Buď se to zamete pod koberec, nebo se hledá viník. A velmi často se hledá mezi porodními asistentkami.“

Kromě líčení vlastní zkušenosti apeluje také na to, abychom porod nepředstavovali jen jako hrůzu, kterou musí žena přečkat: „Když se od malička dozvídáte, že porod je nejhorší věc v životě ženy, že je to utrpení, že je potřeba, aby vás někdo těch bolestí zbavil, tak s tím do toho porodu vstupujete. Porod samozřejmě bolí, to nikdo nepopírá, ale není to nemoc ani operace.

Já mám zkušenost z rodiny, kde se „dobře rodí“. Moje maminka rodila dobře, já jsem rodila dobře, moje sestra rodila dobře, moje dcery rodily dobře. Neznamená to, že by to nebolelo. Ale vypráví se o tom jiný příběh. Ne jako o traumatu, ale jako o něčem, co se dá zvládnout. A to je strašně důležité.“ Jak ji ovlivnila smrt jejího syna krátce po porodu? Proč měla zákaz vstupu do porodnice v pražském Podolí? A co by se mělo v českém porodnictví změnit? Celý rozhovor Apoleny Rychlíkové čtěte na webu Heroine.cz.