Mýtus dokonalé matky. Proč nám škodí přesvědčení, že nestačí být jen dostatečně dobrá
Od vojenských mechaniček přes hospodyňky z padesátých let až k současnému tlaku na dokonalost ve všem, do čeho se ženy pustí. Dokonalost jako by byla nový normál. Strach a pocit viny, že nejsem dobrá matka, je totiž v základech fungování naší společnosti. Dá se z pasti dokonalosti vůbec vymanit?
Už od poloviny minulého století se britský psycholog Donald Winnicott snažil s laskavostí a pochopením pro děti i matky demytizovat mateřství. Poválečná léta rodinný život idealizovala. Ženy během války nahradily nepřítomné muže i v netypických profesích. (Třeba budoucí královna Alžběta II. byla velmi zručná automechanička.) Ujistily se o své kompetenci a schopnosti zvládat i „mužské“ práce a pak náhle přišly během pár měsíců o kariéru, samostatnost a sebeurčení. Probuzené ambice velké části populace musely najít nový cíl a tím se stal dokonalý domov pro navrátivší se hrdiny.
Tlak, který na matky a manželky vytvářela společnost – ale vytvářely ho na sebe i ony samy – byl tak velký, že jsou dodnes padesátá léta jedním z období masového zneužívání psychofarmak. Ženy v domácnosti zvládaly své dokonalé rodiny díky masové konzumaci valia a metamfetaminu. Roztomilou a trochu děsivou reklamu na relaxaci, která je ve skutečnosti chemicky podpořená, najdete třeba v naučném filmu Relaxed wife z roku 1957.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
