Diskuze k článku:

Nechtít děti. Poslední tabu generace Y

Váš komentář:

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Kučerák | 19. 2. 2019 | 06:57

Já vím, že těch vnějších tlaků je hodně a dnes je obzvlášt těžké se vydat "svoji cestou" - resp. cestou jinou, než jakou razí ta nejhlasitější část populace. Právě proto jsem rád za každého, kdo se rozhodne tyto stereotypy bourat a žít si život po svém - nemám rád zásahy do soukromí a taktéž do svobody si žít, každý má právo si dělat co chce a jak chce (samožrejmě pokud neohrožuje druhé).
Za mě tedy máte rozhodně podporu a pokud děti nechcete anebo v nich nespatřujete svoje naplnění, tak by naopak jejich přítomnost ubírala vaší svobodě.
Já osobně mám s manželkou tři děti a nelituji, prostě jsme je oba chtěli a naopak jsem v tom viděli svoje naplnění, ale taktéž vím, o co jsme tím přišli a co naopak získali - dokáži tedy naprosto pochopit, že někdo prostě děti nechce.
Každého věc, každého volba.

+226
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Báša | 21. 2. 2019 | 09:05

1. Inu, smyslem jakéhokoliv života je být přenašečem genetického kódu. Jak se s tím srovná sociální kostruktivismus mi není známo.
2. Blbé je, že se pak někdo takový rozhodne vést masy a nemá zkušenosti, ze kterých by vycházel. Jinými slovy, někdo s aberací přenáší svojí odchylku na lidi. kteří chtějí ten genetický kód poslat dál. A objeví se Merkelová, Macron, Hitler, Dientbier, Halík...

-50
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Všech 40 komentářů v diskuzi

Alois | 2. 1. 2020 | 19:22

Popravdě řečeno, příroda si to umí zařídit. Některé geny se prostě do budoucna nepřenesou a zůstanou v propadlišti dějin, v zapomnění... Zda-li je to dobře, či špatně, ať si každý přebere sám.
Říkejte tomu třeba osud.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Květa | 12. 12. 2019 | 21:42

žena (muž) přece není majetek společnosti - tolik každý kritizoval vše-určující totalitní režim, a pokud má být mateřství (otcovství) založeno hlavně na vložení celé osobnosti rodiče do péče o dítě - osobní niterné rodičovské city - potom je nutno citlivě respektovat jedinečnost každého jednotlivce - ať děti má (touží mít) nebo nemá (netouží mít)

nechápu, jak se může oslavovat svoboda jednotlivce, a na druhé straně v televizních diskuzích je mnoho kritiků, kteří říkají, že by nedali starobní důchody těm bez dětí - žena ani muž nejsou majetkem státu - a pokud by takto někdo chtěl vztahovat vyplácení - nevyplácení starobních důchodů na to, zda člověk měl nebo neměl děti - pak (s nadhledem - hypoteticky) pak by se musela v každé rodině, kde dítě (děti) mají, sledovat, jak to dítě vychovávají, k jakým hodnotám ho vedou - zda k tomu, aby se dítě učilo a v budoucnosti pracovalo, přinášelo nějaký společenský užitek nebo aspoň nežilo život za hranou zákona, zda ty rodiče mají vztah, který je pro dítě příkladný - nemyslím bezproblémový - ale zda umí rodiče řešit příkladně pro dítě své problémy, aby jejich dítě v budoucnu nemělo "blok" (negativní pocity ze vztahu jeho rodičů) vstoupit do partnerského svazku a založit rodinu - což samozřejmě takovýto dohled nad rodinou nejde - ale nechápu, kolik lidí nezrale svádí problémy společnosti na to, že někteří lidé nemají děti - a co extrémní (hypotetické) případy, kdy by někdo nadiktoval - striktně - ženě mít děti (pod nějakým trestem), a ta by se fakt na mateřství nehodila - kdo by byl odpovědný za citové strádání toho dítěte - společnost, která to nadiktovala??

nehledě na to, že ty, co děti nemají, zase od státu nečerpají žádné dávky ani péči na děti - to nekritizuji, že je čerpají ty, co děti mají - a tak si zase na ty starobní důchody bezdětní šetří tímto způsobem, když bezdětná žena většinou, když je ta s dětmi na mateřské, odvádí státu daně - takže přispívá třeba na péči státu o děti těch, co děti mají

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana J. | 31. 8. 2019 | 09:39

Osobně se domnívám, že mít děti není ničí povinnost. Toto prezentují v zásadě primitivní a nevzdelani jedinci. Právně i ekonomický vzato je věcí každého jedince. Nelze nikoho nutit. Nelze toto vynutit v demokratické společnosti. Každý má právo žít si po svém a každý nemusí žít život někoho jiného. Mít dítě je volba. Stejně jako cestovat, studovat prestižní a drahé školy. Je to volba.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 6. 8. 2019 | 03:40

Přidám svůj skromný názor, doufám že se dá brát jako relativně k tématu a předem říkám, rozhodně nemám v úmyslu nikoho naštvat.

Těch často vynucovaných předsudků o pohlavích které už se dávno měly přestat tlouct lidem od malička do hlavy je strašně moc.
Jsem plně pro zbourání takových představ a nátlaků jaké byly popsány ve článku. Mít předsudky je naprosto v pořádku. každý je máme. Brát je jako zákon v pořádku není a rozhodně ne si hrát na předsudkovou policii. Už jenom kvůli těm chudákům dětem. Dělat něco z donucení nedopadá dobře.
Naštěstí má žena (pokud se tedy šeredně nepletu) ve většině světa alespoň z legálního hlediska volbu.
Tak mě napadá jestli se někdy dostaneme do bodu kdy i muž bude mít volbu zda se dítě narodí?

"Mít nebo nemít děti?" to je jedna otázka, druhá je " jsem schopná a připravená se o to dítě postarat? zařídit hezké dětství pokud možno bez strádání, dostatek emocionálního naplnění,připravit na a ochránit jej před škodlivými vlivy společnosti, vychovat z něj člověka který se dokáže životem probít s úsměvem na tváři, někoho kdo má nejen šťastný život, ale i rozdá tu radost dál?"


Jsem muž a nikdy nechci mít dítě. Sem tam dostanu otázku a malou lekci, ale nic co by se dalo srovnat s tím co si musí vyslechnout ženy.
Nechci mít děti z prostého důvodu. Nelíbí se mi svět jaký jsme si mi lidé pro sebe vytvořili. V mých očích klady nevyváží zápory. Nedokázal bych dostatečně zaručit že mé dítě bude šťastné a rádo na světě, že bych ho dokázal / měl vůbec šanci vychovat - a i kdyby ano, svět je plnej nevychovanejch hajzlů a sviní, lidi jeden druhýho zneužívaj a ubližujou si. Děsí mne představa, že by přišlo neplánované těhotenství, s partnerkou by zamávaly hormony a i přes prvotní souhlas s mým jasným stanoviskem by se rozhodla si dítě nechat.
Nepřál bych svým dětem život kde pro každou chvilku štěstí musí mnohonásob bojovat a trpět. Říká se že to k životu patří. Nemělo by a nemuselo.


To je můj osobní názor. nikomu ho nevnucuji, když se někdo zeptá podám nějakou zkrácenou verzi. I tak je občas potřeba zakončit s humorem a změnit téma protože druhá strana se mi snaží vnutit klasické hlášky které jsou v článku a komentářích.

Když vidím přátele s jejich malými radostmi a starostmi, jsem za ně povětšinou šťastný, když vím že na to mají náturu, a dítěti dají všechno co je třeba. Přesto cítím i malinko smutku pro ten nevinný, roztomilý úsměv který se nevyhnutelně časem změní a ovadne.

Slýchám a čítám, že by jsme se měli snažit nechat tu lepší svět pro děti. Možná by to vyšlo kdyby se nechávaly lepší děti pro svět.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek M. | 23. 7. 2019 | 22:40

Celá příroda je postavena na reprodukci, rozmnožování, předání genů. Je to neustálý boj o to kdo bude první. Tak to bylo stvořeno. Ten kdo nechce mít děti, pokračovatele svého života, vyhyne. A možná je to tak dobře. Slabí umírají, tak je to v přírodě zařízeno. Vážená paní autorko tohoto článku, nic po Vás na světě nezbude. Žijete zbytečně pouze sama pro sebe, Váš sobecký přístup znemožní vytvořit další krásný život. Život je krásný. Přeji Vám příjemné dožití. P.S. až budete v důchodě kdo na Vás bude vydělávat? na Vaši penzi? Naše děti.

-7
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ashii | 30. 7. 2019 | 13:06 | reakce na Radek M. - 23. 7. 2019 22:40

A na tuhle z*ovadělost jste přišel kde?
Jak kdo na nás v důchodu bude vydělávat? Moje děti? To je jako fakt?
Myslím, že tohle by inteligentní člověk nenapsal.
To si mám jako pořídit děti, aby se o mě na stáří postaraly a zajistily mě?
Pardon, ale tohle je těžký pokrytectví a inteligence hodna houpacího koně.
Ne, na světě nejsme pro to, abychom plodily děti, protože když si pořídím dítě jen na to, aby se o mě staralo a taky jen pro to, že to nějaký hlupák řekl, co z toho děcka může vyrůst?

A propos, kde mám jistotu, že se to děcko dožije mého stáří? Nemám nikde a žádnou.

Myslet si, že žena prostě musí rodit děti, myslet si, že na nás budou vydělávat a že se o nás na stáří postarají a podobné smyšlenky jsou hodny opravdu člověka, co nemá vlastní názor, nezná vlastní hodnotu a nespoléhá se na na sebe ale jen na všechny okolo, stejně tak jako odmítá převzít odpovědnost za vlastní život.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Vlaďka | 8. 7. 2019 | 15:02

Chvilku jsem váhala, zda do diskuze vstoupit. Obvlášť proto, že si žije vlastním životem už půl roku a já článek čtu tak nějak pozdě. Ale přeci jenom mi to nakonec nedalo.
Myslím, že mít nebo nemít děti, kdy je mít, kolik jich mít a s kým, je v ČR pořád věc veřejná, ne soukromá. Pořád nás ženy za naše soukromá rozhodnutí někdo soudí, a my jsme naučené hledat a používat racionální argumenty na svoji obranu. S muži to takle není. Pokud chlapovi položí někdo otázku "na tělo", prostě se na odpověď vykašle, nebo tazatele rovnou pošle k šípku. Ženě připadá, že její souromí je přeci věcí veřejnou. Kolik reklam běží v TV na dámské potřeby, kde je přímo řečeno jak s nimi nakládat, a že ta, co je ještě nevyzkoušela, je "blbá". Znáte to samé u reklam na mužské " potřeby"? Jsou taky zaměřené na ponižování před společností? Udělují také muži jednoznačnou roli? Nebo jsou zaměřené na konkrétní výrobek a jeho použití u konkrétního typu muže? Manžel se mnou diskutuje o všem ( auto, alkohol, zahrada, jídlo), ale jak dojde na koupi potřeb pro děti (kočárek, postýlka, psací potřeby, oblečení, kolo), najednou nemá názor a nechává to "čistě na mě". Přitom nemám dojem, že by se z technického hlediska otázky nějak zásadně lišily, jen jedna skupina se bezprostředně dotýká dětí (jeho vlastních tří dětí). A stejný psychický blok vidím v celé především české společnosti (žiju v Německu a zde je situace lepší).

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petra | 16. 5. 2019 | 07:27

Nejdřív jsem cítila tlak okolí,že už by to mělo být a můj zaměstnavatel se toho bál jak čert kříže.No stalo se. Po 6 letech na mateřské jsem "chudá" a vyčerpaná,mé intelektuální a komunikační schopnosti jsou na úrovni mé 5leté dcery a na každém pohovoru mi dají velmi pocítit jak nežádoucí je zaměstnat matku se dvěma prťaty...

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ela Dagtas | 2. 5. 2019 | 12:11

ano, materstvi je ten nejtezsi ukol na svete, uz jen z toho duvodu, ze zadne dite se na svet neprosilo a nic tedy nedluzi!! A prave s timhle vedomim, pokud se dite nechova/nevyviji podle "nasich predstav", to muze byt fakt docela mazec..., a z 99% bude velka cast ukonu, ktere se s detmi poji, pouze na matce, a s tim spojene vycerpani, ktere se na vas bude valit rychlosti hurikanu ze vsech stran. Jak se z toho vseho nezblaznit, to uz vetsinou nikoho nezajima... Uzivate si prece "materske dovolene!"

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomík | 2. 4. 2019 | 13:18

Těch keců a konstrukcí okolo. Stačilo jen napsat: Na fildě jsem živořila a život mi začal až v 26 s první výplatou, z náhodných známostí se žádný okouzlující alfák ani seběobětující beták nevyklubal, na milionáře nejsem dost hezká. Vlastně jsem stará najít správnýho chlapa, co mi dá to co chci. Všichni jsou stejně sobečtí jako já. Pozdě dospívající skoroděti, co ještě ve čtyřiceti jezdí na víkend k rodičům(prarodičům) nechají se obskakovat a nandat gulášovku do zavařovačky. Chci ještě dál cestovat a pochlubit se spolužákyním (nyní mamkám) ze základky, chci si prodloužit svůj sobecký živůtek, vždyť jsem nedávno skorosplatila hypo. Ještě chci světu více posharovat své emancipované postoje. Mí rodiče se obětovali v můj prospěch, ale já si radši zajdu na doubleshot.

-21
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivet | 17. 4. 2019 | 23:00 | reakce na Tomík - 2. 4. 2019 13:18

To jako, že pokud se chce žena seberealizovat, místo aby doma přebalovala pleny, tak je sobecká? :) Tohle jsou přesně ty zpátečnické představy mužů, kvůli kterým jsme my ženy ještě minulé století musely bojovat o právo jít vůbec volit.
Jsme lidské bytosti, stejně jako vy muži a máme právo se zaměřit na věci, které nás naplňují a dělají šťastné, stejně jako muži. Když chlap řekne, že nechce děti - je to naprosto v pořádku - ale žena je sobecká? Když chlap místo zakládání rodiny a trochu zodpovědnosti cestuje a ještě ve 30-40 si jezdí k mamince pro obídek - taky v pořádku. Přece ať se chlapec nenadře, má ten život tak těžký... Ale žena je neschopná už jen proto, že nemá chlapa (o čemž článek ani nebyl, diskutovalo se pouze o pohledu na ženskou (ne)potřebu mít děti), nejspíš bez peněz (opět protože nemá chlapa, protože žena sama prostě NEMŮŽE být úspěšná) a běda, jestli si někde trochu užívá života. Bude hezky sedět doma, lítat kolem plen, servírovat chlapovi, co ji pravděpodobně ani nepozve nikdy na večeři, jídlo až pod čumák a pak budou všichni spokojení. Aneb představy zahořklého chlapa v 21. století.

+17
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Anna | 29. 3. 2019 | 12:48

Díky za článek, je opravdu trefně napsaný a postihnul všechno, s čím se dobrovolně bezdětné potýkají. Ten tlak je opravdu obrovský a nejhorší na tom je, že nejčastěji je to právě od těch, se kterými se moc dobře neznám, jako kdyby do mé reprodukce úplně každému něco bylo. Ani si neumím představit, jak musí být těm nedobrovolně bezdětným, pokud se jich takhle neustále někdo ptá.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Franta Voříšek | 20. 3. 2019 | 16:49

Ono, kdyby Vaše matka více cestovala, tak byste ten článek ani nenapsala...

-12
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie | 15. 3. 2019 | 20:12

Za sebe musím říct, že ten tlak tu opravdu je. Než jsem se vdala bylo to lepší. Dotaz zazněl výjimečně. Ale po svatbě to slýcham neustále.. ikdyž už jsem několikrát názor, že děti mít vážně nechci řekla stále se mě ptají( kolegové, spolupracovníci, známí..) a argumenty proč jsou v podstatě stále stejné..
Kdo se o tebe ve stáří postará? Co po sobě necháš? Není to škoda ? Víš kolik žen by děti chtělo, ale nemohou je mít?
Chápu to, moc jim to přeji.. ale pro mne tohle vážně není.. prostě mi netikají hodiny. Necítím potřebu. Manžel to má stejně. Ale jsou samozřejmě i horší případy ... I relativně cizí lidé co s Vámi v práci pracují, ale moc dobře je neznáte se Vás ptají na osobní téma.. Včera zrovna jedna paní. Tak kdy už budete mít děti? Trochu zaskočeně ji říkám, že děti nechci. Paní úplně změní výraz.. a vystěkne na mě, že jsem sobec.. že prý myslím jenom na sebe a nezůstane po mě nic.. cizí člověk a vynese nade mnou soud?! Mrzelo mě to. Dokonce mi jedna starší dáma řekla, že nepřinesu nic systému a že bych neměla mít důchod.. že důchod a jakékoli výhody jen lidem co mají děti. Nebo že pokud to takto cítím jsem nemocná a neměla bych dál šířit svůj genetický kód..Nebo jsem mockrát slyšela, že jsem vlastně lenoch co chce mít svoje pohodlíčko a neví co je to zodpovědnost.. ale já jsem hned po škole šla pracovat. Ve 20 jsem šla do pronájmu za prací a starala jsem se o sebe. Nyní bydlíme spolu s manželem. Starám se o domácnost, zvířata. Vařím, uklízím, peru.. chodím do práce. Já si nemyslím, že jsem nějaký povaleč. Navíc manžel onemocněl, takže se teď starám o nás dva.. já nevím, dost mě to mrzí. Lidé Vám předhazují, že je to póza nové doby a že nemáte ještě rozum..
všem jen přeju aby našli pochopení a aby byli sťastní ať s dětmi nebo bez :)

+34
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adrea | 15. 3. 2019 | 17:09

Je mi 35 a pořád jsem čekala, až hodiny zatikají. A pořád nic. Tak čekám dál, ale dneska už doufám, že tikat nezačnou, protože jsem se docela dobře sžila s tím, že mateřství prostě není to, co jsem kdy od života chtěla. Něco mi říkalo, že "bych měla," ale když jsem si teď dělala jakousi duševní inventuru, při které došlo i na seznam přání, které autorka zmiňuje také, tak není co řešit. Mateřství tam prostě ani náhodou není, dokonce mě to ani nenapadlo, když jsem si ho sepisovala. No takže to u mě ani není o tom, že bych se rozhodla děti nemít, já se prostě jen nerozhodla je mít, a to z prostýho důvodu. Něco uvnitř mi k tomu chybí. Je to mateřský cit, který se neprobudil, a který vede k touze po dětech. "Měla bych" je k tomu, abych přivedla na svět nový život, pro mě sakra málo. Upřímně obdivuju lidi, co se rozhodli děti mít, a fandím jim. Když vidím početnější rodinu, kolikrát mě jen tak v žertu napadne "hele, oni maj děti i za mě." A je to tak v pořádku. To, že mám ženské orgány, neznamená, že je mou povinností zplodit potomka. Mám k tomu pouze potenciál, který jsem se nerozhodla využít.

+27
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Klára | 15. 3. 2019 | 16:21

Myslím, že nejdůležitější je, jestli bezdětná žena je a BUDE šťastná, tj. zda ji rodina, děti, vnoučata budou nebo nebudou chybět. Že žena musí, z jakéhokoliv důvodu, je pro mě nepřijatelné. (Muži taky nemusí.) Je jen otázka, jestli ji to, co ji baví v 35, bude bavit i v 50, 60, 70. Já, matka 2 dětí, vnímám mateřství a rodinu jako organismus, který bere i dává, v průběhu času s proměnlivým poměrem. Mě teď dává většinu pocitu, že se těším na další dny. Když ženu těší neco jiného, proč ne? Nemá smysl ji to brát. Myslím, že na to nikdo ani nemá právo. Jen jsem skeptická, že toho v druhé půlce života nebude litovat. (Ale důvod pro mé pochybování je zcela subjektivní - já single spokojená nejsem a partnerství bez něčeho, co svazuje i v momentě, kdy něco fakt drhne, by mi dlouhodobě nevydrželo.).

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kateřina Hušková | 7. 3. 2019 | 12:48

Vždycky jsem vnímala rodinu jako něco přirozeného (ne automatického), že budu mít svoje děti jsem vždycky brala jako součást této životní přirozenosti. Měla jsem po škole období naplněné prací, zábavou a cestováním. Byla to pohodička, přesto jsem věděla, že toto není konečné stádium. Teď mám dvě malé děti a je to, s prominutím, ale ku*va nejtěžší job. Takže chápu, že se někdo rozhodne nevykročit ze své komfortní zóny. A nikomu to nevymlouvám, jak praví klasik, lidí je jak *** Ale musím se smát, jaké "těžkosti musí ustát" bezdětní z přesvědčení. Protože jsem byla sama bezdětná do poměrně vysokého věku, mohu srovnávat. Pár připomínek jsou fakt vlnky na louži v porovnání s tím, co musí denně řešit rodiče. Fakt. A právě proto si myslím, že když se má dítě někdo necítí, ať se do toho nenechá vmanévrovat. Nikdy. Nikým. Že na stará kolena bude litovat? Kecy. Starokolenatá lítost souvisí s náturou, kdo chce nadávat, důvod si najde (a to vlastně platí i o těch připomínkovačích - když to nebude bezdětnost, co komentují, bude to výchova, oblečení , očkování, vzdělání, nebo bambilion jiných věcí)

+25
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petra | 28. 2. 2019 | 07:18

Téma mateřství se mi v hlavě prohání už několik let. Nyní je mi 33 let a čím jsem starší, tím více se mi utvrzuje vnitřní pocit, že role matky není pro mě, že matka být nemám! Vyloženě pocit, že nemám na to být matkou. Ať to raději neriskuji a nedělám nějakého mini človíčka nešťastným a sebe vlastně taky. Někdy je to pekelně frustrující, ten pocit, jestli jsem selhala, jestli nejsem divná... pak se mi zase uleví, a já si říkám, no a co, tak nechci děti. Ze začátku byly reakce mého okolí značně negativní, ve smyslu, že jsem sobec (jo asi jsem, a kdo není?), že zůstanu na stará kolena sama (a kdo mi zaručí, že mě dítě nešoupne do domova důchodců a nazdar), že jsem ženská a ženy děti mít přece musí/chtějí (jak zaznělo v článku). Co mě taky na dnešní společnosti štve jsou dva rozdílné přístupy: nechceš děti - jsi divná, sobecká, nemůžeš mít děti - chudinko, je mi tě tak moc líto! Ehm...prosím? Cože?! Druhá věc je ta, že na muže se tak netlačí. Když muž nechce děti, je to v pořádku. Muž má ale také pohlavní orgány, které jsou určené k rozmnožování, tak proč není na muže vyvíjen stejný tlak jako na ženy v otázce rodičovství a plození dětí? Pokud je, tak jsem se s tím nikdy nesetkala. Každopádně, autorce děkuji za článek, který mi mluví z duše. Držím pěsti všem, kteří děti chtějí i nechtějí, aby to jejich rozhodnutí bylo správné a nelitovala ani jedna strana. Hezký den!

+19
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petra | 8. 8. 2019 | 13:20 | reakce na Petra - 28. 2. 2019 07:18

Moc pěkný článek. Nemám děti, není mi dáno je mít. Co řečí si zakouším. Já i manžel. Miliony dotazů, kdy budeme mít děti, proč je nemáme, když řeknu, že nebudeme mít děti protože prostě mé tělo není schopné vyrobit dítě, následují dotazy co budu dělat a ať si teda dítě adoptujeme. Jenže jak ubíhal čas v "honbě" za dítětem, zjistila jsem, že po proplakaných večerech je nám nakonec bez dítěte dobře. Kdyby nebylo těch dobře míněných rad okolí, jak máme žít a co máme dělat. Naprosto chápu lidi kteří se rozhodnou nemít vlastní děti. Každý by se měl starat hlavně o to, jak žije sám a ostatním nechat svobodu rozhodnout se, jak budou žít oni a jejich rozhodnutí respektovat.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Denisa | 16. 3. 2019 | 16:59 | reakce na Petra - 28. 2. 2019 07:18

Vyjádřila jste to i za mě. Cítím to hodně podobně, jednak mám pocit, že na péči o dítě a výchovu nemám, jednak jsem sama nebyla v dětství přiliš šťastná (ne, nikdo mě netýral, jen mě nebavilo být dítětem) a jímá mě hrůza z toho, že by si někdo měl něčím podobným projít. A k tomu celosvětová ekologická a politická situace...

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 14. 3. 2019 | 14:22 | reakce na Petra - 28. 2. 2019 07:18

Krásně napsáno, Petro! Jsem o tři roky starší a mám to úplně stejně. A čím jsem starší, tím jsem víc a víc přesvědčená, že to bylo dobré rozhodnutí. Nemyslím si, že jsem sobec, nejde mi o pohodlí, prostě to tak necítím. A ten argument, že na mě na stáří budou děti ostatních vydělávat je fakt blbý....já taky teď dotuji ženy na mateřské, nezaměstnané, nemocné a nemám s tím problém. Kde je navíc řečeno, že se důchodu dožiji a že děti všech těch, co tak protestují, budou pracovat? Při současné pracovní morálce by to mohlo dopadnou i tak, že budu na stáří svou prací živit nejen sebe ale i potomky ostatních.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

lia | 21. 2. 2019 | 09:25

Tlak společnost na bezdětné není žádný ve srovnání s těžkostmi rodičů na trhu práce. Za děti vás žádný zaměstnavatel nepochválí. Jestli tlak na bezdětné, tak spíš od jejich vlastních rodin.
Osobně si u bezdětných někdy řeknu, jestli si to dobře rozmysleli. Osobně neznám bezdětného seniora. Znám ale několik starších, co litují, že neměli dětí víc.
Děti jsou garanty budoucích důchodů, to je bez debat. Průběžný systém se jako jediný nikdy zcela nezhroutí. Buď budou děti, nebo imigranti. Nemám nic ani proti jednomu.
Říkat, že se ženské tři roky flákají na rodičáku a připravují stát o peníze, a že tato ztráta je nad přínos dětí jako budoucích plátců do státní kasy, je ekonomický analfabetismus.

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Báša | 21. 2. 2019 | 09:05

1. Inu, smyslem jakéhokoliv života je být přenašečem genetického kódu. Jak se s tím srovná sociální kostruktivismus mi není známo.
2. Blbé je, že se pak někdo takový rozhodne vést masy a nemá zkušenosti, ze kterých by vycházel. Jinými slovy, někdo s aberací přenáší svojí odchylku na lidi. kteří chtějí ten genetický kód poslat dál. A objeví se Merkelová, Macron, Hitler, Dientbier, Halík...

-50
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Eliška | 29. 12. 2019 | 09:41 | reakce na Báša - 21. 2. 2019 09:05

Jistě, takoví otcové jako Mao nebo Stalin byli bezpochyby mnohem empatičtější a lepší vůdci, že?

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Romana Meißner | 20. 2. 2019 | 12:48

Ono to má ještě další zajímavé roviny. Jiné to je pokud jste sama nebo s partnerem... Já jsem tvrdila, že nechci děti, když jsem byla sama. A to bylo vždy - až potkáš toho pravého... Teď jsem vdaná a nechceme je ani jeden - jsme divní...
Neuvěřitelně mě zaráží, že jsou schopni se vás na tak intimní otázku zeptat relativně cizí lidé, však to je přirozené, chceme to všechny, takže o tom můžeme mluvit! A ta jistota, se kterou vám skoro každý řekne - no jo.. Jsi mladá, to se změní! (nikdo neříká, že ne, ale s jakou jistotou to vždy slyším...) můj muž je Němec.. A pravda je ze mezi německými kamarády a známými nacházíme víc pochopení. Podobná témata už mají tzv za sebou.. Tchyně mi neřekla ani jediné negativní slovo, na to že nebude mít vnoučata.. Pouze, že je to naše věc..

+17
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Katka | 20. 2. 2019 | 10:13

Článek je sice obecný, ale celkem dobře vystihuje situaci. Ale ty komentáře mě lehce vytočily do vrtule. Jeden prosazuje zvýhodnění dětných. Jako proč má mít někdo lepší důchod jenom proto, že během svého aktivního života splodil dalšího člověka, a pobíral za to ještě peníze od státu? Není pro stát lepší někdo, kdo celý život chodí do práce a nesedí za jeho peníze tři roky na zadku? (Ano, někteří jsou do práce i výrazně dřív, ale některé jsou spíš jako chovná fena, co tři roky vrhne, aby nedejbože nemusela do práce.)
Další zase tvrdí, že nikdy nechtěla děti, ale když už je má, je to to nejlepší, co za život zažila. Nevím, co mi na tom vadí víc. Jestli to nenápadné podsouvání "dokud nemáš děti, nevíš, co je štěstí/láska/smysl života", nebo to, že z rozhodnutí bezdětná se prostě nechá ukecat. Dobrovolná bezdětnost není něco, co si člověk jen tak rozmyslí. Je to něco, nad čím celý život přemýšlí, protože to není jen tak. A takhle by se mělo přemýšlet i o tom, že děti mít budu. Jenomže jak to tak dneska vidím, o tom nikdo nepřemýšlí. Má kamarádka nám oznámila, že je těhotná. Zeptala jsem se, co by dělala, kdyby to byla dvojčata nebo trojčata. A ona mi povídá: "No to bych byla v pr*eli." Přijde mi hrozně nezodpovědné se rozhodnout, že si pořídí do 1+1 dítě, ale není absolutně připravená na to, že by jich nedejbože mohlo přijít víc. Co kdyby jich fakt bylo víc? Jedno zastřelí, protože ho nemá kam dát?
Já mám k bezdětnosti spoustu důvodů. Nechci přivést na svět dalšího skřeta, co bude potřebovat vodu, papír (tj. budou se kvůli němu muset kácet stromy), vygeneruje za svůj život spoustu odpadu (ať bude třídit jakkoliv) a tak nějak obecně bude naši planetu sužovat přibližně 80 let a více. Dalším důvodem je, že se radši budu věnovat zvířatům a pomoci těm v nouzi (například těm, která něčí touha mít děti vyhodila na ulici). Taky budu radši tlačit peníze do svých koníčků než do plen. A v neposlední řadě, dítě je pro mě jenom futrál na soply a další tělesné produkty, ze kterých se mi dělá nevolno. To, že by na mně ležela tíha rozhodnutí o školce, škole a dalších věcech, které velmi výrazně ovlivní další život toho člověka, je pro mě příliš náročná představa a nemám na odvahu. A konečně, nelíbí se mi dnešní uspěchaná doba, která vše poměřuje penězi. Je to sice asi to nejlepší, co jsme tu zatím měli, ale mně se to nelíbí a odmítám do takového světa přitáhnout další duši jenom proto, že "chci být matkou".

-10
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bára | 28. 6. 2019 | 00:15 | reakce na Katka - 20. 2. 2019 10:13

Milá Katko,

nedá mi to a musím reagovat..
Ne, pro stát není lepší člověk, který celý život pracuje, pro stát je lepší člověk, který zplodí děti - protože se předpokládá, že i ty budou nějakou dobu pracovat a jejich děti také a jejich děti také a jejich děti...
Dokud nemáte děti, opravdu nevíte co je láska, ale to si doufám nikdy neověříte.
I v 1+1 by se dala vychovat dvojčata, jsem o tom přesvědčená.
Vaše ochota pomáhat zvířatům je pěkná, ale to je tak jediné, co je na Vás pěkného. Žena, co nazve dítě skřetem a futrálem na soply, to je opravdu silná káva.
Pokud je tenhle Váš komentář jen nějaká póza, je mi Vás líto, ale pokud to myslíte vážně, jste opravdu zlý člověk.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Ashii | 30. 7. 2019 | 13:36 | reakce na Bára - 28. 6. 2019 00:15

....protože se předpokládá?
Už tento blábol je sám o sobě znakem toho, že nemáte vlastní názor.
A tvrdit, že někdo, kdo nechce děti neví co je láska? To je opravdu taky blábol od člověka bez vlastního názoru.
Jo, děti se dají vychovat i na "smeťáku" když na to přijde, ale nemyslím si, že to je ok. Ale to je jen můj názor. Ano názor, Vy zřejmě nevíte co to je
A soudit člověka jen pro to, že nazve dítě skřetem a futrálem na soply - co třeba taky občas nebýt takový omezenec a brát věci s nadhledem? Protože dnešní děti opravdu v 90% skřeti jsou - sice ne svojí vinou, ale stylem výchovy - podmínky, rozmazlení spratci od rodičů, kteří jsou sami ještě mnohdy dětmi anebo si pořídili děti jen proto, že někdo řekl, že se to musí.
Takovíto lidé by neměli mít děti - co si pořizují děti, protože: "na internetu psali", v televizi říkali, prostě to tak má být.... - kecy, tohle tvrdí jen lidé bez vlastního názoru.

Je mě Vás hodně líto, už jen pro to, že soudíte druhé aniž byste je znala a taky nazývat někoho zlým člověkem jen pro jeho vlastní názor? V tom bude asi těžká závist a nechuť přijmout zodpovědnost za vlastní život

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lenka | 3. 4. 2019 | 19:23 | reakce na Katka - 20. 2. 2019 10:13

To jsem se hodně nasmála. Když se stanete matkou, tak většinou na mnoho let popřete vlastní já a děláte všechno nejlepší pro dítě. Dobrovolně bezdětní fakticky staví vlastní já na piedestal a nejsou schopni oběti. Nějaké ekonomické a podobné kecičky na tom nic nemění. Ale jí jim to nezazlívám. Je to lepší, než když dítě podobných rodičů skončí na ulici nebo v ústavu.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Triska | 4. 6. 2019 | 10:20 | reakce na Lenka - 3. 4. 2019 19:23

Podle mě je horší, když přivedou na svět díte lidé kteří o tom vůbec nepřemýšlí, vychovávají ho k nesnášenlivosti a rasizmu. Nezajistí mu vhodné prostředí pro vývoj pak ho mláti v supermarketu, řvou po něm sprostě... ale je to ok mit děti je přirozene přejme jim to

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

erika | 2. 4. 2019 | 12:32 | reakce na Katka - 20. 2. 2019 10:13

Mám děti.
Jsem ochotná respektovat lidi, kteří děti nechtějí, v životě jsem se nikoho takového neptala proč má nebo nemá a kdy bude mít nebo proč nechce.
Ale nechápu, proč bych měla respektovat někoho, kdo vykládá, že děti jsou jen "futrál na soply", "skřet, který potřebuje vodu a papír" nebo naznačuje, že děti se rodí jenom kvůli sobeckému přání být matkou.
Takže jednoduchá rada - pokud chcete respekt, začněte respektovat.

+17
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 12. 4. 2019 | 09:23 | reakce na erika - 2. 4. 2019 12:32

Respektovat to nemusíte, ale nemálo pravdy na tom je :-) V tom posledním uvedeném případě určitě. Sobeckost člověka to z části prostě je - něco chci - tak si to pořídím (např. dítě). Ale jak píšete, to je každého věc. Ať si je sobecký každý do jaké míry chce, pokud tím neotravuje někoho dalšího - což se v mnohých případech matek s dětmi říci nedá, prtž jejich dítka dost často otravují ostatní lidi (a některé matky bohužel dělají, že to nevidí). Šílená doba dneska s dětmi... respektive s jejich rodiči, dítka za to nemohou.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Prchal | 20. 2. 2019 | 08:29

Škoda, že autorka článku nezmínila tyto tlaky společnosti mít děti konkrétněji. Já mám spíše pocit, že společnost je v tomto nastavena svobodomyslněji - spíše jde o možné tlaky od rodičů či rodiny, které nejspíše autorka myslela.
Mít děti MUSÍ být společné svobodné rozhodnutí budoucích rodičů, jinak hrozí pravděpodobnost, že to celé dopadne nepříjemně nebo špatně, zejména pro dítě.
Jsem, ale pro to, aby stát pozitivně zvýhodňoval páry, které se rozhodnou mít děti - například v nastavení důchodového systému. Možná proto, že jsem sám rodič. :)

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 26. 2. 2019 | 09:27 | reakce na Pavel Prchal - 20. 2. 2019 08:29

Tlaky jsou, neustále se vás ptají lidé z okolí, rodina, přátelé, u mě osobně rodina a ti dobří přátelé chápou, ale těžké to bylo ustát třeba v práci, kolem třicítky to bylo hodně nepříjemné, nakonec jsem udělala coming out a prostě to už říkám na rovinu a nevymýšlím si pohádky... ale je to nepříjemné. Pamatuji si na pohovor, v době kdy se ještě etika moc neřešila a jak bylo složité přesvědčit personalistu, že opravdu děti neplánuji a nemusí se bát, že za rok odejdu na mateřskou (bylo mi 26)...

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Michaela | 19. 2. 2019 | 13:49

Jako,, náhradní " matka kdy jednu dceru jsem získala jako bonus ke svému muži a druhou jsme si brali do pěstounské péče,jsem si zkusila roli bezdětné ženy i roli matky na plný úvazek.
A pokud někdo děti nechce, tak ať je nemá, zcela to respektuji.
Lepší několik rodin či žen bez dětí než nešťastné dítě, které nepozná pocit lásku a nebo může skončit v ústavu.
Je mi 31 let a okolí na mě velmi tlačí, kdy už budeme mít,, vlastní ". A běda, kdy odpovím že se na to necítím a nebo že zatím nechci.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Elisa Loch | 19. 2. 2019 | 10:17

Odjakživa jsem věděla,že děti nechci. Milovala jsem cestování, svoji práci, dostatek peněz i volného času. Nervovali mě kamarádky, kterým "nevychované děti" lezly v kavárně pod stůl a nevydržely chvilku posedět. Ve 33 letech jsem odešla pracovat do zahraničí a potkala svého
přítele. Z počátku bouřlivý vztah se po letech zklidnil a přítel začal inklinovat k založení rodiny. Nechala jsem se "přemluvit", že všechno bude úžasný a v 41 letech porodila krásného chlapečka. Je ze mě tak šťastná máma a šťastný člověk, že jsem si to nikdy předtím nedokázala představit.

+13
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Joyce | 17. 6. 2019 | 14:50 | reakce na Elisa Loch - 19. 2. 2019 10:17

Jak se vrátím k manželovi. Am Silvija Patrik podle jména Nikdy jsem nevěřila v milostná kouzla nebo kouzla, dokud jsem se s tímto kouzelníkem nesetkala, když jsem letos navštívila svého přítele v Africe na obchodním summitu. Myslel jsem, že muž jménem Dr. Ologhodo byl opravdu mocný a mohl pomoci s kouzly, která by vrátila ztracené, milence a kouzelné peníze, magii nebo kouzlo pro dobrou práci nebo štěstí. Jsem teď šťastný. Svědčím proto, že muž, kterého jsem chtěl vzít, mě opustil 5 týdnů před svatbou a můj život byl vzhůru nohama, protože náš vztah trvá 3 roky. Opravdu jsem ho milovala, ale jeho matka byla proti nám a neměla dobrou placenou práci. Takže když jsem potkal tohoto kouzelníka, řekl jsem mu, co se stalo a vysvětlil mu situaci. Nejdřív jsem byl nerozhodný a pochybný, ale zkusil jsem to. A za dva dny, když jsem se vrátil do Německa, mi zavolal kamarád (nyní manžel) a přišel ke mně a omluvil jsem se, že všechno bylo vyřešeno s matkou a rodinou a dostal nový pracovní pohovor, aby se oženil. Nevěřil jsem tomu, protože Dr.Ologhodo se zeptal mého jména a jména mého přítele a všeho, co jsem chtěl, aby udělal. Teď jsme šťastně ženatí a očekáváme naše malé dítě a můj manžel také dostal novou práci a náš život se stal mnohem lepší. Jeho email je: dr.ologhodospellwork@gmail.com nebo Whatsapp ho na 2348156911977.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Nehita | 17. 6. 2019 | 14:51 | reakce na Joyce - 17. 6. 2019 14:50

Chci vzít tuto šanci chválit mou matku, kterou musím přiznat. Pomohla spoustě lidí v různých problémech a situacích, které našli. Je to opravdu skvělá žena, protože to opravdu ukázala se svou prací. Četl jsem svědectví někoho, kdo o ní svědčil (ibhagbosorialovehome@gmail.co m),o tom, jak jí pomohla otěhotnět, když ztratila naději na porod a také jí pomohla dostat svého manžela zpět, který ji opustil dva roky. Obrátil jsem se na ni, protože jsem zoufale chtěl dostat tento post na mém pracovišti a on mi řekl, co dělat a dostat se, a když jsem dokončil poskytování věcí, které požádala o matku LOVE, řekla mi, že příspěvek je můj. A v ten věrný den bylo všechno dokonalé. Dostal jsem post, aniž by tam někdo mohl být. Takhle mi tento příspěvek bez prodlení dal. Díky matce LOVE. Pokud se k ní chcete dostat, můžete jednoduše poslat e-mail na adresu ibhagbosorialovehome@gmail.com nebo whatsapp 2348165965904.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kučerák | 19. 2. 2019 | 06:57

Já vím, že těch vnějších tlaků je hodně a dnes je obzvlášt těžké se vydat "svoji cestou" - resp. cestou jinou, než jakou razí ta nejhlasitější část populace. Právě proto jsem rád za každého, kdo se rozhodne tyto stereotypy bourat a žít si život po svém - nemám rád zásahy do soukromí a taktéž do svobody si žít, každý má právo si dělat co chce a jak chce (samožrejmě pokud neohrožuje druhé).
Za mě tedy máte rozhodně podporu a pokud děti nechcete anebo v nich nespatřujete svoje naplnění, tak by naopak jejich přítomnost ubírala vaší svobodě.
Já osobně mám s manželkou tři děti a nelituji, prostě jsme je oba chtěli a naopak jsem v tom viděli svoje naplnění, ale taktéž vím, o co jsme tím přišli a co naopak získali - dokáži tedy naprosto pochopit, že někdo prostě děti nechce.
Každého věc, každého volba.

+226
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Dobrý | 22. 1. 2020 | 19:28 | reakce na Martin Kučerák - 19. 2. 2019 06:57

Zde se píše, že dítě je takový "mainstream", ale ono to už tak není. A musím říct bohužel. Kdo nemá děti už ", jde proti proudu"neplatí. To, že generace stárne je známý trend nejen v Česku....takže už pomalu není jasné, co je proud a co znamená "jít proti proudu"....Proto celý článek o tom, jak se vymanila slečna že zaběhlých norem a jde si"za svým", postrádá už totálně smysl....dnes jde proti proudu ten, kdo má dítě ve dvaceti....děsivá je jak realita, tak tento článek s křížkem po funuse...

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu