Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Diskuze k článku:

„Tohle dítě si neberte.“ Když se pěstouni snaží víc než stát

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

J. Králová | 3. 2. 2021 11:46

Konečně objektivní a podrobný článek o celé problematice! Děkuji

+20
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Helena Novotná | 3. 2. 2021 15:43

Nápad toho manželského páru mi přijde velmi naivní.
Právě takhle postižená holčička potŕebuje zvýšenou péči a hlavně ji bude potŕebovat DLOUHO.
Jak to myslej , že na postižené dítě “ stačej” i ve svěm vyšším věku???
Není za tím snaha přilepšit si k důchodu?
Mohou si pořídit pejska, ne?

-15
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Diskuze k článku:

Andrea Kocourková | 5. 2. 2021 12:02

Trochu mi to připomíná náš boj s Královéhradeckým krajem... O děti tu jde až na posledním místě.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Katka | 4. 2. 2021 10:17

Moravskoslezský kraj bych neuváděla jako vzor. Pěstounka si chce vzít i další sourozence, souhlasí s tím i biologický otec, psycholog dal kladné posudky, ale úřednice nesouhlasí a děti vyrůstají v různých domovech. Bohužel se se sourozenci vidí jen když si je vezme otec na návštěvu a pěstounka vezme holčinu k nim. Je to velmi smutné, jak se někdy úředníci místo pomoci hledí, aby byl ústav dostatečně obsazen a jak velkou moc úředníci mají. Obdivuji kamarádku, která je pěstounkou přes 20 let, již vychovala řadu dětí. Pěstouni mají můj obdiv.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie Vodičková | 3. 2. 2021 21:15

Jsem pěstounem romské holčičky s Downovým syndromem a konečně opravdu dobře napsaný článek. Je fakt, že žít z 12.000 hrubého je otřesné a jít si přivydělat do práce, když holčičce je do 4 let a je nechodicí, je nemyslitelné. Museli jsme se hodně uskromnit. A čekání na to, jestli vám přiznají příspěvek na péči, je na několik měsíců. Holčičku máme také z jiného kraje než bydlíme a vše proběhlo celkem rychle. Ale bylo to dáno i tím, že jsme již jednu postiženou holčičku měli a vraceli jsme ji zpět do biologické rodiny a všechny testy jsme měli z dřívějška. Mě jen celé štve, že se neustále řeší pěstouni na přechodnou dobu a my dlouhodobý pěstouni, kterých by mělo být daleko více, jsou neustále neřešeni, odsouváni a velmi málo propagováni. A ještě poznámka ke kojeneckým ústavům: přijde mi naprosto hloupé, snažit se zrušit to, co může po nějakém předělání fungovat. V momentě kdy se zruší, kam půjdou všechny ty těžce postižené děti, které se nikdy nikam neumístí. V koj. zařízeních pracuje zdravotnický personál, který zajišťuje péči, aby při každém problému nemusely děti do nemocnic. Za mě bych tam akorát posílila stav tzv. chův, které by se dětem více osobně věnovali, mazlili atd. A myslet si, že v momentě zrušení koj. ústavů máme vyhráno a že je všem dětem dobře, je naprostý vrchol sleposti. Protože daleko více máme dětí v dětských domovech a ty tam trpí deprivací úplně stejně a ještě to nikdo neřeší.

+10
Reagovat | Citovat | Nahlásit

J. Králová | 5. 2. 2021 12:16 | reakce na Lucie Vodičková - 3. 2. 2021 21:15

s těmi kojeňáky máte pravdu, hlavně s těmi chůvami. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem tam byla na praxi a ty dvouleté děti se na mne vrhly a nechtěly se mne pustit (sestřičky se vykecávaly na chodbě, nijak jim to nevyčítám, ale prostě tam chyběl někdo, kdo by se dětičkám věnoval.) Kojeňáky jsou ale zdravotnická zařízení, dětské domovy ne (mám pocit, že spadají i pod jiná ministerstva)
V tom kojeňáku, kde jsem byla, bylo pak extra patro pro děti s vážným postižením (nepohyblivé, bez šancí na zlepšení apod.) Nevím, co by s nimi bylo, kdyby se kojeňáky zrušily. Docela by mne zajímalo, kde jsou umístěny tyto děti, které potřebují zdravotnickou péči 24 hod. denně v jiných státech, kde kojeňáky nemají.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lucie | 3. 2. 2021 19:53

V části věnující se odměně pěstounů je článek bohužel poněkud tendenční. Uvedená odměna se týká dlouhodobého pěstouna, který má v péči jedno zdravé dítě. Péči o ně by mělo jít zvládnout při práci (byť třeba na částečný úvazek), tak jak to ostatně funguje v běžných rodinách. V těchto případech se spíše uplatňuje smutné specifikum ČR spočívající v nedostatku částečných úvazků či sdílených pracovních míst. S počtem dětí se odměna pěstouna navyšuje. V článku jsou konkrétně zmíněni zájemci o handicapovanou holčičku. Rovněž v těchto případech (od středně těžké závislosti na pomocí třetí osoby - st. II) je odměna pěstouna navýšena na 30000 (odvádí se sociální a zdravotní pojištění, ale zároveň lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě), zvyšuje se rovněž úhrada potřeb dítěte a dítě bude mít vzhledem ke zdravotnímu stavu pravděpodobně přiznán rovněž příspěvek na péči.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Helena Novotná | 3. 2. 2021 15:43

Nápad toho manželského páru mi přijde velmi naivní.
Právě takhle postižená holčička potŕebuje zvýšenou péči a hlavně ji bude potŕebovat DLOUHO.
Jak to myslej , že na postižené dítě “ stačej” i ve svěm vyšším věku???
Není za tím snaha přilepšit si k důchodu?
Mohou si pořídit pejska, ne?

-15
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Andrea Kocourková | 5. 2. 2021 12:04 | reakce na Helena Novotná - 3. 2. 2021 15:43

Takže radši nic, že?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Barbora Postránecká | 3. 2. 2021 16:15 | reakce na Helena Novotná - 3. 2. 2021 15:43

Dobrý den, děkuji moc za vaši reakci. Máte pravdu, že jsem to v textu mohla ještě alespoň trochu rozvést. Paní pěstounka to nemyslela tak, že dítě s postižením je "snadnější". S prvním synem, kterého si vzali z ústavu ve třech letech, objížděla pár let nemocnice. Mají také zkušenost, že jejich současným dětem v pěstounské péči se ve škole posmívají, že mají "staré rodiče". Děti s DS mají obvykle starší rodiče, proto se paní domnívá, že by jejich věk nebylo takové téma. To je ale vedlejší. Domnívám se, že pokud chce někdo do náhradní péče postižené dítě, mělo by se začít velmi rychle řešit, zda by dítě do rodiny mohlo jít. Rodina by se také měla o dítěti co nejvíc dozvědět, aby mohla posoudit, zda by péči zvládla. Proč nevyužít zájmu, když postižené děti chce málokdo...?! A na závěr - myslím, že z článku dostatečně jasně vyplývá, že přilepšit k důchodu si lze v ČR mnohem snáz než být pěstounem, tam někdy taky vychází, že jste v lepším případě na nule anebo taky v minusu. S pozdravem, BP

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 3. 2. 2021 14:45

Strasne smutne :( Ziju v Belgii a nedavno me napadlo, ze poslu obleceni a hracky po dceri do detskeho domova, ale brzy jsem zjistila, ze tady prakticky zadne nejsou! Ocividne lze zaridit, aby system pestounske a adopci funguval tak dobre, ze nejsou potreba. Snad se toho v CR taky nekdy dockame.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lenka | 3. 2. 2021 13:14

Problém vidím hlavně v tom, že obecně se na státní úřednické pozice na všech úrovních nabírá "ze známosti". Takže osoby, které jsou erudované a zapálené, mají jen velmi malou šanci se tam dostat. Výsledky jsou pak tristní, úředníci jen vykazují činnost a pobírají plat.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

J. Králová | 3. 2. 2021 11:46

Konečně objektivní a podrobný článek o celé problematice! Děkuji

+20
Reagovat | Citovat | Nahlásit